Nejbohatší muž světa Elon Musk se rozhodl k šokujícímu kroku – uživatele na Twitteru nechal hlasovat, zda má prodat deset procent svého podílu v automobilce Tesla. A uživatelé mu dali zelenou. Pokud by akcie skutečně odprodal, inkasoval by přes 600 miliard korun. Proč to dělá? A jak jeho rétorická cvičení hýbou finančními trhy?
Elon Musk je jako Donald Trump. Exprezident USA řídil z twitterového účtu světovou politiku. Přes platformu například řešil útoky stíhaček nebo radil Kurdům na Blízkém východě, aby se přestěhovali k ropným plošinám. Vyjadřoval se ke všemu a jeho tweety měly zásadní vliv na názory řady Američanů.
Musk zase z Twitteru ovlivňuje světové trhy. A svými často na první pohled nezodpovědnými tweety šachuje s penězi naivních investorů. Naposledy nechal výstřední vynálezce na Twitteru hlasovat o tom, zda má prodat svých deset procent akcií Tesly.
Ukažte mi, jak dokážu vyřešit hladomor, a hned prodám akcie. Musk vrátil úder OSN
David Beasley, šéf Světového potravinového programu OSN, se koncem října opřel do Elona Muska. Tvrdil, že jen miniaturní část miliardářova bohatství by vyřešila světový hladomor. To ale netušil, že se s ním nejbohatší člověk na světě pustí do křížku. Pokud popíšete, jak přesně šest miliard dolarů vyřeší světový hladomor, hned prodám akcie Tesly a udělám to, kontroval v pondělí Musk.
Jen pro představu. Jedna akcie Tesly stojí v přepočtu přes 26 tisíc korun. Podíl Muska v automobilce činí 23 procent. Tržní hodnota firmy aktuálně dosahuje 1,21 bilionu dolarů, na Muska tedy připadá asi 278 miliard. To v přepočtu představuje 6,1 bilionu korun, což o sedm procent převyšuje roční výkon české ekonomiky. Pokud by se tedy Musk rozhodl prodat desetinu svého podílu v Tesle, inkasoval by asi 610 miliard korun, což je skoro stejná částka, o jakou se zvýšil český státní dluh za poslední rok a půl.
Proč to Musk dělá?
Nabízí se tedy otázka, proč Musk svěřuje osud svého jmění do rukou fanoušků. Podnikatel na Twitteru napsal, že mu z Tesly nechodí žádná výplata a že může daně platit jedině ziskem z akcií.
A o daně tu právě jde. Ne tolik o ty očividné, tedy daně ze zisku – ale o novou formu daní, o které se v USA mluví čím dál častěji – daně z nerealizovaného zisku. Pokud by se musely platit, znamenalo by to, že by stát požadoval daně z akcií, které ještě člověk neprodal. To by neuvěřitelným způsobem svázalo počínání investorů na trhu, tím spíše, že by nebylo jasné, co by se stalo, kdyby člověk zaplatil daň a nadcházející rok by jeho investice spadly do červených čísel. Nebo by se platily i daně ze ztráty?
Much is made lately of unrealized gains being a means of tax avoidance, so I propose selling 10% of my Tesla stock.
— Elon Musk (@elonmusk) November 6, 2021
Do you support this?
S nápadem daně z nerealizovaných zisků se vytasil oregonský senátor Ron Wyden. Pochopitelně Demokrat. Taková daň by přednostně mířila na velmi bohaté investory. Stát by jim z nerealizovaných zisků ukrojil extrémně velkou část – až 37 procent.
Co Musk s penězi udělá?
Otázky se množí také ohledně toho, co by se stalo, kdyby Musk podíl v Tesle opravdu odprodal. Část peněz by vydal na zmíněné daně. Ale co se zbytkem? Je klidně možné, že nejbohatší muž světa už plánuje další technologický projekt, na který bude potřebovat kapitál.
Vyzvedne vám nákup a zastane těžkou práci. Musk slibuje robota, co vypadá jako člověk
Šéf automobilky Tesla Elon Musk oznámil, že v příštím roce nejspíše uvede na trh humanoidního robota. Tesla Bot by měl být schopen vykonávat stereotypní, nudnou a namáhavou práci, ale také vyzvedávat nákup v obchodě. „Hlavně nesmí být příliš drahý,“ řekl americký vizionář.
Nikdo také úplně netuší, co by se ve chvíli masivního odprodeje dělo na trhu. Logicky by měl přijít výrazný cenový sešup. Vzhledem k nehynoucí popularitě Tesly je ale možné, že by se trh ze šoku brzy oklepal. Pro řadu investorů by to mohla ostatně být možnost levně nakoupit a chytit druhý dech. Musk by každopádně mohl ztratit status nejbohatšího člověka na světě.
Jak Musk cvičil s nervy investorů v minulosti?
Není to zdaleka poprvé, co si Musk pohrál finančními trhy. Nejvíce by o tom mohli vyprávět majitelé kryptoměny bitcoin. Letos v únoru nejprve vyšlo najevo, že automobilka Tesla už dříve nakoupila bitcoiny za 1,5 miliardy dolarů, aby ho posléze začala přijímat jako platidlo. Hodnota bitcoinu od té doby lámala rekordy a téměř neuplynul den, aby nevystoupala na další historické maximum.
Jenže v květnu přišel doslova šok. Musk se začal pohoršovat nad tím, že těžba bitcoinu je energeticky náročná a významně přispívá ke spotřebě fosilních zdrojů. Automobilka Tesla oznámila, že kvůli tomu bitcoin přestane akceptovat jako platidlo a nastal sešup. Bitcoin během pár dní spadl z téměř 60tisícové úrovně na méně než 35 tisíc dolarů a prakticky celé léto pak hledal jasný směr.
V červenci pak Musk otočil, když na konferenci o kryptoměnách prohlásil, že Tesla pravděpodobně opět bitcoiny začne přijímat. Energie, která je potřebná k těžbě bitcoinu, se podle něj začíná významně přesouvat k obnovitelným zdrojům, takže „fosilní embargo“ by mohlo skončit. Musk navíc prozradil, že bitcoin a další kryptoměny ve svém portfoliu drží jak on sám, tak také společnost SpaceX.