Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

100,00 % okrsků sečteno
45,41 % volební účast




32,54 %

Václav Láska

27,10 %

Radko Sáblík

19,75 %

Zdeněk Šarapatka

13,43 %

Lubomír Brož

4,64 %

Pavel Spirov

1,58 %

Petra Prokšanová

0,93 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

100,00 % okrsků sečteno
44,77 % volební účast




48,92 %

David Smoljak

23,06 %

Dagmar Pecková

14,70 %

Radek Žalud

8,09 %

Bedřich Laube

5,21 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

100,00 % okrsků sečteno
46,48 % volební účast




49,64 %

Jiří Padevět

27,74 %

Jan Čižinský

12,22 %

Ján Dudra

2,90 %

Pavel Čižinský

2,62 %

Jiří Pavel Pešek

1,68 %

Jiří Morštadt

1,38 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

100,00 % okrsků sečteno
49,35 % volební účast




42,08 %

Zdeněk Papoušek

24,45 %

Karel Zitterbart

20,12 %

Jaroslav Štěrba

6,27 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,94 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast




46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

100,00 % okrsků sečteno
45,49 % volební účast




33,54 %

Tomáš Goláň

22,83 %

Ivo Mitáček

18,87 %

Vladimír Sedlařík

12,16 %

Pavel Dlouhý

10,70 %

Lubomír Nečas

1,86 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

Občanská válka v Británii, banální zlo v EU a jediná spása Německa aneb 13 ran Elona Muska


Elon Musk, americký miliardář a majitel sociální sítě X, je známý svými kontroverzními názory a často se nebojí kritizovat vlády a politiky po celém světě. Naposledy se opřel například do Velké Británie. V minulosti ale kritizoval i Německo, Kanadu, Austrálii a další země. Podívejte se na 13 příkladů, kdy Musk promluvil do mezinárodní politiky.

Miliardář Elon Musk, který má blízko k nastupujícímu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, je známý tím, že často sdílí kritické příspěvky na sociální síti X. A když se zrovna neopírá do domácí politiky, nebojí se ostře vystoupit ani proti záležitostem vlád v zámoří.

K TÉMATU: Proč Musk živí kauzu zneužívání v Británii? Respektovaný list odkrývá tajné plány miliardáře

Web Politico připomíná 13 případů, kdy se Musk pustil do boje s politiky po celém světě.

Velká Británie

S bývalým premiérem Velké Británie Rishi Sunakem měl Musk špičkový vztah. To se ale změnilo, když ho ve funkci vystřídal Keir Starmer. Jen několik týdnů po nástupu labouristů Musk prohlásil, že „občanská válka je v zemi nevyhnutelná“.

Od té chvíle s kritikou nepřestal. Musk prohlásil, že Británie je „tyranský policejní stát“ a označil Starmera kvůli policejnímu potírání krajně pravicových protestů za „twotierkeira“ (rozdvojeného Keira). Následně varoval, že Spojené království se úpravou pravidel dědické daně pro zemědělce dostává do „stalinského módu“, vyzval k uvěznění premiéra kvůli reakci státu na sexuální zneužívání dětí a Starmerovu ministryni pro bezpečnost Jess Phillipsovou označil za „obhájkyni genocidy znásilnění“.

Neblahé zkušenosti s Muskem má i skotský poslanec Humza Yousaf. Expremiéra a jednoho z nejvýznamnějších britských muslimských politiků Musk označil za „super-super-rasistu“, a to v reakci na jeho projev o strukturálním rasismu ve Skotsku. „Skotsko mu dalo všechno, a přesto nenávidí bílé lidi,“ uvedl Musk.

Americký miliardář se opřel dokonce i do svého domnělého spojence, když vyzval k výměně předsedy Reformní unie Spojeného království Nigela Farageho – vrchního Trumpova příznivce – v čele strany. Důvod? Není podle Muska dostatečně nakloněn vězněnému krajně pravicovému agitátorovi Tommymu Robinsonovi.

Německo

Německo příští měsíc čekají předčasné volby do Spolkového sněmu. Velký rozruch Musk způsobil, když se postavil za krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD) a prohlásil, že jen AfD „může Německo zachránit“.

To vyvolalo reakci ze strany dosluhujícího kancléře Olafa Scholze, který prohlásil, že Muskova ceněná svoboda slova znamená, že „můžete říkat věci, které nejsou správné a neobsahují dobré politické rady“.

Do Muska se pustil i volební favorit Friedrich Merz, který označil komentáře majitele sociální sítě X za „dotěrné a arogantní“. Podle německých politiků se miliardář vměšuje do předvolebního boje a ohrožuje dobré vztahy mezi Německem a USA.

Ukrajina

V říjnu 2022 sdílel Musk anketu na sociální síti X, v níž se dotazoval uživatelů na možnost uspořádání voleb v regionech okupovaných Ruskem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebyl nadšený a sarkasticky odpověděl anketou o tom, zda lidé dávají přednost Muskovi, který podporuje Rusko, nebo Ukrajině. V Muskově anketě ale lidé jeho návrhy odmítli.

Kanada

Jako správná se vedle toho ukázala Muskova předpověď, že kanadský premiér Justin Trudeau „v nadcházejících volbách skončí“.

K tomu nakonec došlo dřív. V pondělí Trudeau na tiskové konferenci v Ottawě oznámil, že rezignuje na svůj post v čele vlády i na pozici předsedy Liberální strany. Dodal, že se tak stane, až si jeho strana vybere nástupce.

Musk ho označil za „nesnesitelný nástroj“ poté, co Trumpovo znovuzvolení nazval neúspěchem v oblasti práv žen.

Austrálie

Ani politici v Austrálii se nevyhnuli Muskovým ostrým výpadům. Tentokrát kritizoval plány zakázat dětem přístup na platformy sociálních médií. Návrhy shrnul jako „zadní vrátka pro kontrolu přístupu k internetu“. Australskou vládu rovněž označil za „fašisty“ kvůli prosazování legislativy zaměřené na regulaci dezinformací na sociálních médiích.

Vláda jeho kritiku odmítla a jeden z ministrů prohlásil, že jejich úkolem „není vymýšlet politiku sociálních médií, aby se zavděčili Elonu Muskovi“.

Brazílie

Brazílie zašla ještě dál než Austrálie a loni Muskův profil na síti X dočasně zcela zablokovala poté, co odmítl zakázat účty, které šířily dezinformace o brazilských prezidentských volbách v roce 2022.

V odvetě Musk propustil brazilské zaměstnance společnosti X a uzavřel místní pobočku firmy.

Irsko/Severní Irsko

Musk zabrousil i do jednoho z nejcitlivějších konfliktů moderní doby, když zesměšnil Irskou republikánskou armádu (IRA) a řekl, že „bývala velmi tvrdá, ale teď je děsivá jako plyšová hračka“.

Pochválil také protiimigrační shromáždění v Dublinu a prohlásil: „Lidé v Irsku se postavili sami za sebe!“.

Rumunsko

Také rumunské prezidentské volby, které byly odložené, když se úřady odvolávaly na „agresivní“ hybridní útoky z Ruska, vyvolaly Muskův hněv. „Jak může soudce zrušit volby a nebýt považován za diktátora?“ ptal se miliardář Musk.

Dánsko/Grónsko

Nastupující americký prezident Donald Trump již několik let projevuje zájem o získání Grónska, které označuje za „naprosto nezbytné“ pro americkou bezpečnost.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová není velkým příznivcem této myšlenky. V úterý, kdy ostrov navštívil Trumpův syn Donald mladší, prohlásila, že „Grónsko patří Gróňanům“.

Svůj názor na X vyjádřil i Musk, který napsal: „Pokud se obyvatelé Grónska chtějí stát součástí Ameriky, což doufám, že chtějí, budou vítáni!“.

Nizozemsko

Muskova záliba v setkávání s osobnostmi tvrdé pravice se opět ukázala během jeho rozhovoru s Geertem Wildersem, nizozemským politikem, známým svou dlouhodobou kampaní proti islámu a imigraci.

Musk komentoval nízkou porodnost v zemi a prohlásil, že „nizozemský národ vymře vlastní rukou“.

Venezuela

Venezuelský levicový prezident Nicolás Maduro loni v srpnu po roztržce s Muskem na 10 dní zakázal sociální síť X.

Musk totiž označil Madura za „diktátora“ a „klauna“ a obvinil ho z „velkého volebního podvodu“. Nutno však podotknout, že o volbách ve Venezuele panovaly značné pochybnosti. Vážnou obavu, že „oznámené výsledky neodpovídají vůli a hlasům lidu“, vyjádřil i americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Finsko

Musk byl ale kritický ještě před tím, než koupil sociální síť Twitter, kterou následně přejmenoval na X.  Tehdejší finské premiérce Sanně Marinové se vysmíval za to, že koncem roku 2021 navštívila noční klub poté, co byla vystavena nákaze koronavirem.

Jeho příspěvek obsahoval obrázek dvou mladých lidí v nočním klubu s nápisy: „Tak čím se živíte? Jsem finská premiérka.“

Evropská unie

Jako by nestačilo jít po jednotlivých zemích, Musk se pohádal i s celou Evropskou unií. Kauza má přitom i českou stopu. Už v říjnu se totiž vizionář na internetu pustil do sporu s odcházející místopředsedkyní Evropské komise Věrou Jourovou, kterou označil za „ztělesnění banálního byrokratického zla“.

Stalo se tak poté, co ho v rámci řady regulačních bojů o síť X označila za „propagátora zla“.

Musk také napadl nově jmenovanou Evropskou komisi jako „nedemokratickou“ a řekl, že Evropský parlament by se jí „neměl vzdávat pravomocí“.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trump dál hrozí Panamě a Grónsku, nevyloučil použití síly. Chce přejmenovat i Mexický záliv