Na Frýdlantsku má vzniknout obří větrný park. Obyvatelé se bouří, obávají se hluku
Výběr redakce
Větrné elektrárny větší než žižkovský vysílač chce soukromý investor postavit na Frýdlantsku poblíž hranic s Polskem. Některé místní ale záměr děsí. Bojí se, že obří větrníky budou velmi hlučné. Radnice dotčených obcí už daly projektu zelenou, odpůrci teď žádají obecní referendum.
Nic tak velkého ještě v Česku nestojí. Větrný park na kopci Řasný má ročně vyrobit elektřinu pro 38 tisíc domácností. Celkem by tu mělo stát devět obřích větrníků.
„Je to největší a nejmodernější zařízení, jaké je v současnosti k mání. Věž elektrárny má 166 metrů a rotor průměr 150 metrů, takže celkový výška je 240 metrů,“ popisuje Michaela Lužová, jednatelka firmy W.E.B. Energie.
Čtěte také
Jen pro představu, lopatka takové elektrárny dosáhne výš, než je špička žižkovského vysílače – 216 metrů. Vyrovnat tuto výšku by znamenalo postavit na sebe čtyři petřínské rozhledny. Naprostá většina větrných elektráren, které už v Česku stojí, je zhruba polovičních rozměrů. Podle jednatelky firmy už ale v dnešní době nemá smysl tak malá zařízení stavět. „Podobné větrné parky se plánují například v blízkém Německu,“ tvrdí.
Firma teď požádala o posouzení vlivu na životní prostředí. „V žádosti máme celkem jedenáct elektráren, ale postavíme jich devět, dvě jsou jen záložní, kdyby některá nevyšla,“ podotýká Lužová s tím, že v ideálním případě by se lopatky nových elektráren mohly začít točit už v roce 2025.
Obyvatelé se bouří
Proti výstavbě největšího větrného parku v Česku se ale staví část místních obyvatel. Ti se bojí zejména hluku. V blízkosti obcí, kde žijí, už totiž větrné elektrárny stojí, a i když jsou poloviční oproti těm plánovaným, jsou prý občas pořádně slyšet.
„Problém je, že i ty stávající slyšíme v oblasti více jak jednoho kilometru, takže se obáváme, že se zvýší hladina hluku, a to i nízkofrekvenčního. Bojíme se toho, že klesne cena našich nemovitostí, že přijdeme o to nejcennější, co máme – klid a nedotčenou přírodu,“ říká Jolana Bláhová z Horní Řasnice, jedné ze tří obcí, na jejichž katastru mají elektrárny stát.
Čtěte také
Lužová z investorské firmy ale tvrdí, že lidé se nemají čeho bát. „Ta zařízení jsou v takové kvalitě, že se nikdo nemusí obávat diskomfortu. České normy jsou přísné a pokud bychom je nesplnili, nemůžeme nic stavět,“ vysvětluje. Lidem, kteří jsou proti, ale naopak normy týkající se hlučnosti přijdou velmi mírné. „Chceme, aby se celá věc projednala v referendu, aby si lidé sami řekli, co chtějí,“ říká rezolutně Jana Veselá ze sousední Dolní Řasnice.
Získané finance pomohou i místním
Podle starosty Horní Řasnice Radka Halouna se odpůrci probudili pozdě. Všechny obce, kterých se projekt týká, uspořádaly mezi obyvateli anketu, většina lidí se vyjádřila pro. „Když se věc projednávala na veřejném zasedání zastupitelstva, přišlo se podívat asi pět lidí,“ zdůrazňuje. Podle odpůrců ankety ale lidé neměli dost informací, navíc hlasovali vždy jen o části projektu na katastru jejich obce, ne o celkovém počtu větrníků. Starosta tvrdí, že lidé měli možnost dozvědět se víc hned od počátku, teď je podle něj proces rozjetý.
Obce už chystají změnu územního plánu a těší se, že do jejich rozpočtu každý rok přibude za každou z nových elektráren 400 tisíc korun. „Mohli bychom za to například odpustit lidem poplatky za odvoz komunálního odpadu, ale to je zatím jen úvaha,“ říká Haloun. Pokud budou chtít odpůrci elektráren vyvolat referendum, musejí buď přesvědčit zastupitele, kteří už jednou projekt schválili, nebo sehnat podpisy minimálně třiceti procent místních voličů, chalupáři se do této kvóty nepočítají.
Čtěte také
Je krajským reportérem pro Liberecký kraj a autorem článků on-line redakce CNN Prima NEWS.
