Planetka Psyche v oblasti pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem je zřejmě zásobárnou cenných kovů. Zdroj: Profimedia.cz
Závody miliardářů v dobývání oběžné stanice Země zřejmě v příštím roce zastíní mnohem zajímavější kosmické projekty. V jejich středu se bude nacházet hned několik vesmírných těles. Lidstvo se bude ještě intenzivněji soustředit na Měsíc nebo druhou nejmenší planetu Sluneční soustavy. Sondy se vypraví také k asteroidům a k zemím, jež vyslaly své lidi do kosmu, se bude chtít připojit rovněž Indie.
„A teď padej na Mars,“ nabádá Arnolda Schwarzeneggera alias Douglase Quaida jeho alter ego ve slavném sci-fi akčním trháku Total Recall. Jako by si lidstvo vzalo toto doporučení k srdci a výrazně posílilo průzkum rudé planety. V roce 2021 k ní odstartovaly hned tři sondy ze tří různých zemí a na jejím povrchu se poprvé proletěla helikoptéra.
Výzkum Marsu v roce 2022 ještě zintenzivní. Vévodit mu sice zřejmě stále bude americká NASA, ale svou troškou do mlýna přispěje i Evropská vesmírná agentura. Ta totiž na Mars vyšle svůj první planetární rover v rámci mise ExoMars, na kterém pracuje společně s ruskou agenturou Roskosmos. Robotické vozítko pojmenované po britské biofyzičce Rosalind Franklinové by mělo opustit Zemi v září.
Kvůli koronavirové pandemii mise nabrala více než dvouleté zpoždění, protože původní termín startu byl naplánován na červenec 2020. Vozidlo Rosalind Franklin by mělo k Marsu putovat devět měsíců a na jeho rudém povrchu přistát 10. června 2023. Poté bude pátrat po stopách života a zkoumat historii výskytu vody na Marsu. Sonda bude schopna odebírat vzorky z hloubky až dvou metrů. Vědci doufají, že právě v tak silné vrstvě by se mohly známky života ukrývat.
Závody o Měsíc
Pozornost ale bude v roce 2022 upřena také k našemu nejbližšímu souputníkovi, totiž k Měsíci. Indie k němu vyšle už svou třetí sondu Chandrayaan-3. První Chandrayaan odstartoval v roce 2008, druhý o 11 let později. Zatímco přínosy prvního ocenila samotná NASA, druhý se rozbil o měsíční povrch. Indie tak chce zkusit štěstí napotřetí a na Měsíc dopravit vozítko, které bylo součástí i Chandrayaanu-2.
Na Měsíc má namířeno také japonská vesmírná agentura. Ta chce v příštím roce vyslat na přirozenou družici Země zařízení, kterým si vyzkouší přistání na povrchu Měsíce za účelem budoucích měsíčních misí. Sonda SLIM (Smart Lander for Investigating Moon Mission) rovněž přiveze na Zemi vzorky měsíčních hornin.
Pozadu nechce zůstat ani Rusko, které připravuje misi Luna-25, která bude první od roku 1976. Zařízení přistane nedaleko měsíčního jižního pólu v kráteru Boguslavského a bude vybaveno vědeckými přístroji a kamerami, jimiž prozkoumá okolí.
Brambora někde mezi Marsem a Jupiterem
Až do pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem vyšle NASA sondu Psyche, cílem je stejnojmenná planetka. Odstartovat by měla v srpnu 2022 a do cílového místa poputuje čtyři roky. Cílem je průzkum asteroidu, který je složen převážně z kovů. Podle odhadů na základě snímků z Hubbleova teleskopu v sobě asteroid skrývá kovy za 10 tisíc trilionů dolarů.
Objekt ve tvaru připomínajícím bramboru je možná zbytek kovového jádra z nějaké planety nebo kus prvotní hmoty, který se nikdy neroztavil. Sonda Psyche tak může vědcům pomoci dozvědět se více o historii formování Sluneční soustavy.
První „indonauti“ už se chystají
V roce 2022 budou do vesmíru ale létat i lidé. Čína plánuje dokončit svou vesmírnou stanici a NASA i Roskosmos budou na Mezinárodní vesmírnou stanici vysílat dál své posádky a jiné zase z ISS stahovat zpět na Zemi. V listopadu 2022 plánuje své nové astronauty představit Evropská vesmírná agentura.
Po bok zemí, které už své občany vyslaly do vesmíru, se chce zařadit také Indie. První indičtí astronauti sice ještě v příštím roce k nebesům nepoletí, indická vesmírná agentura ale zahájí první dvě mise Gaganyaan bez posádky. Chce totiž nejprve schopnosti rakety otestovat. První „indonauti“ by se na oběžnou dráhu měli podívat v roce 2023.
