Na onemocnění ledvin přišli u Jindřicha náhodou. Co se může stát, když zanedbáte prevenci?

Sedmačtyřicetiletý Jindřich Melichar měl do značné míry štěstí v neštěstí. Může totiž žít normálně, i když trpí progresivním chronickým onemocněním ledvin. Lékaři na něj přišli náhodou, když se dostal do nemocnice s meningitidou, a včas mu nasadili léky. U mnoha lidí končí taková diagnóza fatálně, ledviny totiž nebolí a když už začnou, bývá často na léčbu pozdě. Právě na důležitost prevence upozorňuje Světový den ledvin, který připadá vždy na druhý čtvrtek v březnu. Nejvíce by se měli mít na pozoru lidé trpící obezitou, cukrovkou a vysokým krevním tlakem.

Jediným vleklým zdravotním problémem, kterému Jindřich musel v dospělosti věnovat pozornost, byla přechodná chudokrevnost. „Anemie se však sama srovnala a vlastně mě vůbec nenapadlo, že by mohla souviset s nějakým onemocněním. Až když jsem byl v roce 2009 hospitalizován kvůli virové meningitidě, laboratorní rozbor ukázal zvýšenou hladinu bílkoviny a přítomnost krve v moči,“ vzpomíná na první signály zdravotních obtíží, které od té doby doprovází jeho život.

Přečtěte si také: Sven žil s jednou ledvinou a netušil, že mu selhává. Náhle se mu obrátil svět vzhůru nohama

Dalších sedm let lékaři Jindřichův stav dlouhodobě sledovali a musel dodržovat dietní opatření spočívající ve snížení konzumace bílkovin. Každé dva roky absolvoval kontrolní ultrazvukové vyšetření ledvin, které v roce 2016 odhalilo zhoršení. „Na sonografii se ledviny jevily poněkud světlejší, proto jsem byl odeslán na nefrologii. Při laboratorním rozboru moči zjistili zhoršení obsahu bílkoviny a krve, proto jsem musel v dubnu 2016 absolvovat biopsii,“ pokračuje Jindřich.

U mnoha lidí se potíže s ledvinami zcela bez projevů rozvíjejí až desítky let. V momentě, kdy se onemocnění ledvin ozve příznaky, jako jsou dušnost, otoky či krev v moči, už bývá nutná dialýza či transplantace. Proto je potřebné docházet na preventivní prohlídky u praktického lékaře, jejichž součástí je také odběr moči a krve pro vyšetření ledvinných funkcí. Chronickým onemocněním ledvin jsou obzvláště ohrožení lidé s cukrovkou, vysokým krevním tlakem, obezitou a starší 60 let. Konkrétní míru ohrožení chronickým onemocněním ledvin si můžete otestovat v on-line kalkulačce rizika.

Diagnóza po vyšetření vzorku tkáně odebraného z ledvin zněla IgA nefropatie, zvaná také Bergerova choroba. Ta způsobuje vznik chronického zánětu, který postupně poškozuje funkci ledvin a jejich schopnost filtrovat z krve odpadní látky. Tomuto onemocnění nelze předejít, může souviset s vrozenými imunitními defekty a jinými chronickými chorobami, u většiny pacientů však jasnou příčinu stanovit nelze.

„Je zajímavé, že i když jsem v průběhu jednoho roku absolvoval všechna podrobná vyšetření na imunologii, včetně genetiky, neprokázal se u mě vůbec žádný imunitní deficit. Je tedy opravdu těžko říct, co je příčinou mého onemocnění,“ domnívá se.

Jindřich dostal léky upravující krevní tlak a hladinu cholesterolu. Krev v moči časem zmizela, ale postupně bylo potřeba zvyšovat dávky přípravku na krevní tlak. „V prosinci 2022 mi lékařka doporučila novou léčbu, která dokáže zpomalit rozvoj onemocnění a také ochránit srdce,“ popisuje. Právě srdce je totiž při onemocnění ledvin velmi zatěžováno – zjednodušeně řečeno musí do špatně fungujících ledvin s větším nasazením pumpovat krev.

„Neměl jsem sice nárok na úhradu tohoto léku zdravotní pojišťovnou, protože nesplňuji kritéria – slovy paní doktorky jsem na tom nebyl ještě tak špatně. Nicméně jsem neváhal hradit si doporučenou léčbu jako samoplátce, protože pro mne bylo důležité, abych mohl progresi onemocnění zpomalit a také se pokud možno vyhnout srdečnímu selhání.“

Jindřich přiznává, že období po stanovení diagnózy pro něj nebylo úplně jednoduché. „Bál jsem se, že se to bude rychle horšit. Jeden z pacientů, který tehdy ve stejný den absolvoval biopsii, si vyslechl verdikt, že už má ledviny skoro na transplantaci a dialýzu. Říkal jsem si, za jak dlouho se k tomu asi dopracuji já – nebo že je to třeba rizikový faktor pro vznik rakoviny ledvin. Paní doktorka na nefrologii mě ale uklidnila, že nemám tak těžké stadium onemocnění, a začala s léčbou,“ objasňuje.

Rodinu se rozhodl neděsit a doma pouze řekl, že má onemocnění ledvin, na které bere léky, a vše bude v pořádku. Velkou oporou – nejen v nemoci, ale po celý život – je Jindřichovi otec. „Tátův silně vitální a originální přístup k životu mě vždycky inspiroval. Hlavním hnacím motorem mého života je od roku 2012 moje dcera a taky skvělá skupina přátel. Navíc mám mnoho koníčků, hraji ve třech kapelách a k tomu mám hodně práce kolem statku,“ vyjmenovává Jindřich zdroje své motivace.

Nemoc jeho aktivní životní styl nijak nezměnila. Pohybu má stále dost kolem domu a lesů, stejně tak se dále věnuje svým koníčkům a přátelům. „Se zdravějším jídlem se snažím, občas mi to ale ujede. Můj životní poklus se vlastně díky léčbě nemusel dramaticky zvolnit – a jsem tomu popravdě rád. Člověk se trochu vyděsí při studování informací o tom, co tento typ onemocnění dokáže způsobit, nakonec i selhání ledvin… Ale pak jsem si řekl, že s léky to prostě zvládnu a hotovo. Někde vzadu v hlavě se sice občas ozve hlásek obavy, jak to bude za pár let.  Ale jsem nenapravitelný optimista – tak mu odpovídám, že už se to prostě horšit nebude a dost,“ popisuje s úsměvem svůj přístup.

Více než v minulosti si ovšem uvědomuje, že je lepší zdravotním komplikacím předcházet, protože se na spoustu nemocí bohužel zbytečně přichází až v pokročilém stadiu. „Chodím na pravidelné dvouleté kontroly u praktického lékaře a specialistů, ke kterým mě průběžně posílá. A modlím se, aby zase na něco podobně hezkého pan doktor náhodou nepřišel. Prevence je důležitá, ať už jde o plíce po covidu, ledviny nebo diabetes. Je třeba nechat se občas zkontrolovat lékařem, pokud ta možnost je. Nebo si o to říci sám,“ přibližuje svůj přístup k ochraně zdraví.

A co by vzkázal těm, kdo se právě dozvěděli nepříjemnou zprávu o své diagnóze? „S nadsázkou říkám, že nejhorší smrt je z vyděšení. Člověk se musí informovat, co dál, jak se bude postupovat, jaké jsou možnosti, co pro to zlepšení může sám udělat… Ale nesmí se dát a musí žít naplno. Neboť slovy lidové moudrosti: Člověk neví dne ani hodiny,“ uzavírá.

O chronickém onemocnění ledvin pacienti většinou neví

Proč je onemocnění ledvin tak záludné a kolik lidí s nimi má problémy? Na to se CNN Prima NEWS zeptala nefrologa Ondřeje Viklického, který je přednostou Transplantcentra a Kliniky nefrologie a vedoucím Transplantační laboratoře IKEM. Je rovněž předsedou České nefrologické společnosti.

Pane profesore, může člověk sám včas poznat, že má něco v nepořádku s ledvinami? Existují nějaké signály, které by nás měly varovat?
U ledvin bohužel existuje jedno pravidlo, a to že nebolí. Bolesti se ozývají jen tehdy, pokud jsou zvětšené. To se ovšem stává pouze v případě akutních stavů, které jsou vzácné. O celé řadě chronických onemocnění ledvin (CKD – chronic kidney disease) pacienti nevědí a zjistí se u nich až na základě některých příznaků pokročilého onemocnění. U konečného stadia, kdy je člověk téměř vždy odkázaný na dialýzu, můžeme pozorovat otoky dolních končetin i celého těla, výrazné zvýšení váhy a dušnost, šedivé zbarvení kůže, chudokrevnost či únavu a slabost. To jsou vše příznaky uremického syndromu, kde chvíli trvá, než tyto projevy vzniknou.

Čeho by si tedy lidé měli všímat?
Může trvat desítky let, než objeví příznaky. Proto by se o funkci svých ledvin měli zajímat především lidé patřící mezi rizikové skupiny. Patří sem pacienti s cukrovkou a vysokým krevním tlakem ve věku nad 50 let – u těch existuje riziko CKD.

Lze říci, kolik lidí onemocněním ledvin trpí?
Zhruba 10 procent populace vyspělých zemí má problémy s ledvinami. U nás tedy zhruba milion lidí trpí nějakou formu jejich poškození. Naprostá většina z nich se nedostane do stadia selhání ledvin, ale tím, že se bude jejich funkce zhoršovat, zvyšuje se také riziko, že zemřou na kardiovaskulární choroby. Ty totiž postihují většinu pacientů s CKD. Dnes víme, že podobné chronické procesy, ke kterým dochází v ledvinách u CKD, se objeví i v srdci a obráceně.

Jaké jsou možnosti léčby u pacientů, kteří ještě nepotřebují dialýzu?
V případě stadií CKD, u kterých ještě není nutná dialýza, existuje v současnosti možnost zpomalení postupu nemoci, a to moderními léky s účinnou látkou ze skupiny gliflozinů, které navíc velmi dobře chrání srdce a cévní systém. Je však zásadní odhalit CKD včas a zahájit léčbu co nejdříve.

Tagy: