Jaký je vývoj nezaměstnanosti v ČR?
Míra nezaměstnanosti v Česku dosáhla v prosinci 2020 rovných čtyř procent. Na takové úrovni byla naposledy v srpnu 2017. Od září 2017 až do listopadu 2020 setrvávala soustavně pod čtyřmi procenty. Z údajů zveřejněných Úřadem práce vyplývá, že na pandemii doplácí spíše ženy než muži. Podle ekonoma Lukáše Kovandy je to proto, že v současné době je zasažen hlavně sektor služeb, kde pracují převážně ženy.
V evidencí úřadu bylo v poslední den loňského roku 291 977 uchazečů o práci, meziročně skoro o 76 500 více. Ve srovnání s listopadem přibylo téměř 17 500 nezaměstnaných. Dosažitelných uchazečů o práci bylo na konci roku 273 758.
V prosinci meziměsíčně mírně stoupl počet volných pracovních míst, a to o 610 na 318 582. V meziročním srovnání to je ale pokles o téměř 22 400 volných pozic.
V růstu nezaměstnanosti se odráží pandemie koronaviru, kdy jsou propouštěni pracovníci ze sektoru služeb, v segmentu turistického ruchu, gastronomie, ubytování nebo dopravy. Kovanda upozornil, že zároveň je však patrný nástup zimní sezóny, která každoročně zapříčiňuje nárůst míry nezaměstnanosti z důvodu omezování pracovních činností v exteriéru, tedy v zemědělství, v lesnictví, v povrchové těžbě či ve stavebnictví.
„Prosincová čísla potvrzují, že pandemická krize tíživěji zasahuje ženy než muže. Od ledna do prosince 2020 stoupla míra nezaměstnanosti žen z rovných tří procent na 4,1 procenta, tedy o 1,1 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti mužů ovšem za stejnou dobu vzrostla jen z 3,1 na 3,9 procenta, tedy o 0,8 procentního bodu,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
Podle něj je klíčovým důvodem to, že pandemickou krizí je předně zasažen sektor služeb, v němž jsou ženy zastoupeny výrazněji v porovnání s dalšími sektory typu průmyslu, kde pracují především muži.
Nejvíce stoupla nezaměstnanost na Jindřichohradecku
Na jedno volné místo v průměru připadá 0,9 uchazeče. Mezi okresy jsou však velké rozdíly. Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenaly v prosinci všechny okresy. Nejvíce, a to o 24,6 procenta, stoupla nezaměstnanost na Jindřichohradecku. Na Prachaticku přibylo v evidenci úřadu práce 23,7 procenta uchazečů.
Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší, než je republikový průměr, hlásí 29 regionů. Nejvyšší nezaměstnanost, přes osm procent, byla v prosinci v okrese Karviná. Následovalo Bruntálsko s 6,8 procenta nezaměstnaných a s rozdílem 0,1 procentního bodu okres Ostrava-město.
Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti eviduje ÚP na Rychnovsku, a to 1,9 procenta. Dvouprocentní nezaměstnanost byla v okrese Praha-východ.
Jak již bylo zmíněno, na vývoj nezaměstnanosti měla v loňském roce vliv pandemie koronaviru, jejíž první případy se v Česku objevily 1. března. Ještě počátkem loňského roku se český pracovní trh potýkal s výrazným nedostatkem zaměstnanců. „S příchodem koronaviru se situace začala měnit. Především v oblastech, které jako první postihlo nařízené uzavření provozů. Řeč je o službách, pohostinství, lázeňství, prodeji, sportovních klubech, kultuře a postupně třeba i automobilovém průmyslu,“ upozornil generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon. Dodal, že i přes zhoršení situace má Česko nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii.
V prvních třech měsících loňského roku se nezaměstnanost v Česku ještě pohybovala kolem tří procent. V dubnu vystoupala na 3,4 procenta a od července do září se držela na 3,8 procenta. V říjnu sice o 0,1 procentního bodu klesla, ale v listopadu se vrátila zpět na 3,8 procenta.
