Co na to vaše peněženka, Dana Večeřová, Petr Bartoň - 28.3. v 18:00
Jak dál porostou ceny potravin, není schopen nikdo predikovat. V pořadu Co na to vaše peněženka to přiznala prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Dodala, že bochník chleba by klidně mohl stát 60 korun. Podle ekonoma Petra Bartoně by Češi klidně týden vydrželi ještě větší částku, protože ceny vystřelí jen krátkodobě.
Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) jsou potraviny v současnosti druhou nejčastěji zdražující položkou ve spotřebním koši hned po energiích. „V současné době není nikdo schopen růst cen predikovat. Museli bychom vědět, kdy skončí vlna zdražování vstupů, tedy energií, komodit, hnojiv a všeho, co je pro výrobu potřeba,“ konstatovala prezidentka Potravinářské komory.
Válka na Ukrajině
Večeřová se obává, že reálné je zdražování i o třicet procent. Už teď má podle svých slov zprávy od minimálně dvou pekařů, že mouka od dubna zdraží o 30 až 50 procent a také vajíčka mají jít nahoru o polovinu své ceny, uvedla ve vysílání CNN Prima NEWS.
Bartoň upozornil, že potraviny jsou problematické, protože jich je mnoho. Každý měsíc se ve výpisu ČSÚ najde potravina, která ve zdražování patří mezi lídry. „Za minulý rok v nadpoloviční většině nejvíce zdražily brambory, ale ve zbytku měsíců zlevnily. Jen z toho, že některé potraviny patří mezi nejvíce rostoucí, nemůžeme uvažovat o celkovém nárůstu,“ upozornil.
Kdyby všechny potraviny zdražovaly stejným tempem, nebylo by cesty zpět. „Takhle je alespoň možnost uhnout a dát se na to, co zdražuje relativně málo. Růst může být ještě větší, ale když dvakrát zdraží pšenice, neznamená to, že dvojnásobně zdraží chleba. Dnes bude chleba zdražovat více kvůli drahým energiím či dopravě,“ vysvětlil počty ekonom.
Bochník chleba klidně za stovku
Můžeme se ale nakonec dostat do situace, že kvůli válce na Ukrajině a s ní související rostoucí cenou pšenice bude stát bochník chleba 60 korun? „U cen energií nikdo neví, kdy to skončí. Může to tak být,“ uvedla Večeřová. Aby došlo k výraznému poklesu cen, musely by zlevnit všechny vstupy a pak bychom se mohli teprve bavit, kolik zaplatíme za koncový výrobek. „V současné době si tím jistá být nemůžu a jakýchkoliv predikcí se bojím,“ zopakovala expertka.
„Máme pocit, že když něco naroste na ceně, bude to navěky,“ oponoval Bartoň. Možná se prý dožijeme historického okamžiku, kdy chleba zdraží na relativně krátkou dobu, ale cena může rychle spadnout. „Kdyby byl jeden týden v roce klidně za stovku – neříkám, že to tak bude – asi to zvládneme. Lepší než aby byl do konce roku za 60,“ upřesnil ekonom.
Jeho kolega z banky Creditas Petr Dufek již dříve varoval, že ceny pečiva by mohly stoupnout ještě výrazněji a že ona často zmiňovaná soběstačnost v produkci pšenice nás před zdražením nemusí vůbec ochránit. Její producenti ji totiž za světové ceny vyvezou raději do zahraničí, čímž pšenice zdraží i na domácím trhu.
„Musíme se zamyslet, jak růst cen potravin zbrzdit,“ řekl Dufek ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle něj by bylo namístě přesunout některé druhy zboží do nižší sazby DPH, nebo dokonce snížit daň z přidané hodnoty na nulu.
Má cenu monitorovat vývoz obilovin?
Večeřová by začala monitoringem, kolik obilovin ze země odchází. V Evropě totiž začínají ve velkém nakupovat státy severní Afriky a Blízkého východu, kam hlavně Ukrajina a Rusko před válkou vyvážely.
„Nevíme, kolik nám toho zůstane. Mnoho ještě nevypěstované pšenice je už prodáno. Některé státy už vývoz omezují, nám jde hlavně o to, abychom věděli, že tady zůstane množství pro soběstačnost. Abychom nemuseli nakupovat draze u překupníků,“ podotkla.
Bartoň varoval, že monitoring může být ve finále kontraproduktivní. Záleží prý na tom, jak stát s informacemi naloží. „Někdo může začít bít na poplach, že je pšenice najednou málo. Lidé najednou začnou vykupovat mouku, která tak brzy dojde,“ obává se možných důsledků.
