Sledování mobilů? Na Slovensku přijali návrh na zjišťování čísel kvůli karanténě
Na Slovensku od února vchází v platnost novela zákona o elektronických komunikacích. (ilustrační snímek) Zdroj: Getty Images
Slovenská vláda se v čele s premiérem Eduardem Hegerem rozhodla tvrdě zakročit proti nepoctivcům. Od 1. února vchází v platnost upravený zákon o elektronických komunikacích. Díky němu bude moci Úřad veřejného zdravotnictví žádat mobilní operátory o telefonní čísla lidí, kteří se vrací na Slovensko z epidemicky rizikové země.
Slovenská vláda získala nástroj, díky němuž bude moci kontrolovat ty, kteří nedodrží nařízení. V úterý schválila Národní rada novelu zákona o elektronických komunikacích, podle které bude moci Úřad veřejného zdravotnictví získávat informace od mobilních operátorů.
Novelu zákona vláda zdůvodnila tím, že dosud neměla možnost účinně kontrolovat osoby, které přijíždějí ze zahraničí. „Pokud by se osoba rozhodla nezaregistrovat v aplikaci eHranica a vstoupila by na území Slovenské republiky bez kontroly na hranicích, Úřad veřejného zdravotnictví Slovenské republiky (ÚVZ SR) by se o této skutečnosti nikdy nedozvěděl a nemohl by se podle schváleného znění zákona s těmito čísly spojit,“ uvádí ve zprávě.
Koho může vláda sledovat?
Situace je podle slovenské vlády obzvlášť kritická, zejména kvůli novým variantám covidu, například omikronu. Díky návrhu zákona bude stát moci jednat. Koho přesně bude moci vláda sledovat? Po dobu trvání nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu v souvislosti s pandemií poskytne operátor na základě odůvodněné písemné žádosti ÚVZ SR do 24 hodin údaje o osobě, která překročila hranice bez registrace nebo kontroly.
Čtěte také
Jedná se „o poskytnutí telefonního čísla za účelem ochrany osob před bezprostředním nebezpečím šíření přenosné nemoci nebo za účelem přijetí opatření v případě ohrožení života a zdraví,“ uvádí se v návrhu zákona. Vláda však nebude sledovat každého, kdo se ze zahraničí vrátí, píše deník Nový čas.
„Zákon je zaměřen na identifikaci uživatelů, kteří se před vstupem na území Slovenské republiky nacházeli ve stavu, který je charakterizován jako nebezpečný z hlediska výskytu covidu a epidemické situace,“ stojí v návrhu. Politici míní, že tato úprava umožní cílenější opatření a jejich prosazování bez nutnosti zavádění plošných uzávěr hranic či bránění přeshraničnímu pohybu osob.
Údaje o „hříšnících“ bude mít Úřad veřejného zdraví k dispozici po omezenou dobu, a to maximálně 60 dní po příjezdu ze zahraničí. Po uplynutí této doby budou informace „neprodleně zničeny“. Zákon na Slovensku vstoupí v platnost 1. února.
V Česku „Velký bratr“ neprošel
Těm, kteří po návratu z rizikových zemí na Slovensko nedodrží domácí izolaci, hrozí vysoká pokuta. V případě nedodržení desetidenní povinné karantény mohou nezodpovědní jedinci zaplatit více než 125 tisíc korun.
Minulý rok v prosinci s podobným návrhem přišlo i české ministerstvo zdravotnictví, které vládě v předloze navrhovalo posílení pravomocí hygieny. „Jsou tam věci, které nikdy nepodpoříme, jako omezování osobní svobody jednotlivce nebo sledování spoluobčanů a tak dále,“ prohlásil expremiér Andrej Babiš (ANO).
Babiš tehdy mínil, že kdyby se návrh přijal, „fakticky by se vytvořil úřad s většími pravomocemi, než má ministr zdravotnictví a vláda jako celek“. V té době se coby premiér nepřímo zastal šéfa resortu Jana Blatného (za ANO) s tím, že je v úřadu nový a řeší koronavirovou krizi.
Čtěte také
Blatný však svůj návrh hájil. „Považuji to za jeden z velmi důležitých zákonů. Je to něco, po čem všichni voláme. Potřebujeme zákon, který dá možnost centrálně řídit určité věci zejména skrze hygienickou službu. Musíme být schopni korigovat ochranná opatření tak, aby nebylo potřeba mít nouzový stav,“ mínil.
Na možné opatření se však snášela silná kritika. Státní hygienická služba by totiž měla možnost sledovat pohyb každého nakaženého. „Vznik Velkého bratra, který bude trasovat váš mobilní telefon, by byl značným osekáním osobních svobod. A to aniž by zákon jasně definoval dohled nebo kontrolu nad takovým šmírováním a zneužitelností dat,“ kritizoval tehdy návrh pirátský poslanec Petr Třešňák.
„Když se nebude stíhat trasovat, na celou práci si mohou najmout nějakou soukromou firmu. Je to na jednu stranu selhání státu a na druhou bezpečnostní riziko,“ podotkl tehdy zdravotní expert Ondřej Dostál (Piráti).
Bez souhlasu to nejde
K tomuto kroku se nakonec nepřistoupilo. Se spuštěním Chytré karantény se však dezinformace o „šmírování telefonů“ začala mezi lidmi šířit. V případě souhlasu uživatele mohli hygienici z aplikace eRouška získat údaje, které mohly najít lidi, s nimiž byli dotyční v kontaktu. V aplikaci však tato možnost zmizela s verzí 2.0, která je v anonymním režimu.
Další možností, jak při trasování pomoci, bylo poskytnou hygieně údaje o svém telefonu za posledních pět dní. Z informací se následně vytvořila takzvaná vzpomínková mapa, která nakaženému pomohla lépe určit kontakty, se nimiž se setkal, nebo si vzpomenout, kde se pohyboval. Bez souhlasu dotyčného však hygiena nemohla tyto informace získat.
Jakékoliv sledování bez vědomí občanů v Česku není možné. Operátoři mohou údaje o svých klientech sdělit pouze bezpečnostním složkám, a to na základě jejich opodstatněné žádosti.
Čtěte také
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s dárcovskou platformou Znesnáze a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
