Co na to vaše peněženka, Martin Luňáček - 1.2. v 17:55
Kdo se chce dočkat důstojného stáří, nemůže spoléhat pouze na stát. Na tom se shodují snad všichni ekonomičtí experti v Česku. Ti všem bez rozdílu radí začít s vlastním zajišťováním na důchod co nejdříve. Nestačí ovšem pouze si peníze odkládat stranou, nutností je dnes už také jejich další zhodnocování. V pořadu Co na to vaše peněženka to řekl výkonný ředitel investiční platformy Portu, Martin Luňáček. Řešení nabízí dip - dlouhodobý investiční produkt.
Dlouhodobý investiční produkt zatím není v Česku nejznámější pojem. Jak zaznělo v pořadu Co na to vaše peněženka, necelá polovina lidí o něm zatím neslyšela. A využít ho v současnosti chce zhruba třetina těch, kteří ho znají.
Co tedy dlouhodobý investiční pojem je, k čemu je dobrý a proč od něho mnozí očekávají lepší zhodnocení než u penzijního spoření?
DIP - nová pojistka na stáří
Jednoduše řečeno, DIP je nový nástroj státu, jak naučit lidi myslet na pozdější časy a zajistit se na stáří. Vedle penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření si tedy lidé mohou vybrat i další způsob jak zhodnocovat své peníze, třeba investicemi do dluhopisů, akcií či podílů v investičních fondech. A jak podotýká Martin Luňáček, je načase tomuto tématu věnovat co nejvíce pozornosti. „Když se podíváme na stav státních financí a na demografický vývoj české populace, tak musí být každému jasné, že pokud bude chtít žít důstojný život i v důchodu, nemůže se zkrátka spoléhat jenom na státní důchod,“ uvádí výkonný ředitel investiční platformy Portu a dodává:
„Je nezbytné, aby si člověk část peněz odkládal už v průběhu pracovního života a ideálně, aby je zhodnocoval. Lidé si často myslí, že do důchodu se mohou jen prospořit. Spoření je dobré, ale pro opravdu dlouhodobé odkládání na důchod to nestačí, protože když se podíváme třeba na vývoj úrokových sazeb na spořicích účtech a vývoj inflace, vidíme, že inflace úroky na spořicích účtech vždycky poráží, a peníze, které leží na spořicím účtu, ztrácí na hodnotě.“
ČTĚTE TAKÉ: Zlatá éra důchodů skončila, varuje ekonom. Životní úroveň se v příštích letech výrazně zhorší
Čím dříve se začne a déle se spoří, tím lépe
A jak Martin Luňáček dále upozorňuje, v případě zhodnocování peněz není nač čekat. „Nejlepší den, pokud někdo ještě nezačal, byl včera. Čím déle člověk investuje, tím delší dobu mohou peníze pracovat. Zhodnocuje se nejenom částka, kterou jsem vložil, ale celý objem majetku, který na investičním účtě mám. Využívá se principu složeného úročení a čím déle investuji, tím lépe pro mě. Takže pokud bych mohl někomu doporučit kdy začít, tak co nejdříve, protože měsíčně bude stačit mnohem menší částka.“
Neznamená to ovšem, že by lidé po padesátce měli smůlu. Ani pro ně není zajištění na důchod úplně ztracené. „Pozdě není nikdy. Všechno je lepší než se jenom spolehnout stát. Co se u těchto lidí mění, je míra rizika, kterou si mohou dovolit. Platí jednoduchá poučka: Čím delší dobu mám, tím více rizika si mohu dovolit. A pokud mám do důchodu jenom pár let, tak už si nemohu dovolit třeba stoprocentně akciové portfolio, protože míra kolísavosti u takové investice je příliš vysoká. A může se stát, že přijde další válka, covid a hodnota té investice poklesne,“ vysvětluje Martin Luňáček v pořadu Co na to vaše peněženka.
Na rozdíl od penzijního spoření budou mít lidé díky dlouhodobému investičnímu produktu větší šance ovlivnit výši naspořené sumy. Jak ovšem výkonný ředitel platformy Portu říká, nejedná se ani tak o produkt jako takový. „Nazval bych to jako daňový režim, který za určitých podmínek umožňuje investovat s výhodami a je alternativou tradičního penzijka, které pro lidi nemusí být dostatečné z různých důvodů. Ať už proto, že si nevyberou z nabídky tradičních penzijních fondů, nebo někomu nemusí vyhovovat kvůli vysokým poplatkům, protože penzijní fondy si v rámci doplňkového penzijního spoření zpravidla účtují zákonem dané maximum,“ říká s tím, že poplatky budou součástí i DIP, nicméně budou s velkou pravděpodobností výrazně nižší.
Více vydělat, méně zaplatit
Investovat lze podle vlastního výběru. Třeba do akcií velkých společností, jakou jsou například ČEZ, Apple, Tesla apod. Oblíbené jsou také podílové fondy nebo ETF indexové fondy, zvolit si lze i termínované vklady. O tom, jak bude jeho portfolio vypadat a jak vysoké riziko podstoupí, rozhoduje každý investor sám.
„Každý člověk si DIP může poskládat podle sebe, což ale neznamená, že investování je jenom pro zkušené investory... Klidně můžete využít investiční službu pro úplného začátečníka,“ objasňuje Martin Luňáček.
A jak dodává, že jedinou podmínkou je nákup přes prostředníka. „Potřebujete poskytovatele DIP, což mohou být banky, obchodníci s cennými papíry... Sám se na burzu vydat nemůžete. A v České republice máme řadu poskytovatelů, kteří nabízí jednoduché investování do pestře rozloženého portfolia, se kterým může s pár stovkami začít víceméně kdokoliv.“
A jak správného zprostředkovatele investic vybrat? „Faktorů, na které by se měl člověk podívat, je určitě několik. V prvé řadě bych se koukal na důvěryhodnost, jestli má potřebné licence. Třeba v registru České národní banky si můžete vyfiltrovat všechny poskytovatele dlouhodobých investičních produktů,“ uvádí výkonný ředitel investiční platformy Portu. A pokračuje: „Kdo za firmou stojí, kolik má klientů, jaké jsou recenze, jestli už existuje nějakou dobu. Další věc je, jaké investiční možnosti nabízí, jestli je ta paleta dostatečná pro moje potřeby. Třetí věc, na kterou bych se určitě koukal, je poplatková struktura, jestli neplatím zbytečně moc.“
A jako příklad Martin Luňáček uvádí poplatky za investice do podílových fondů, které jsou v Česku velmi populární. „Průměrný roční poplatek mají mezi jedním až možná jedním a půl procentem. Pokud je to méně, je to lepší, pokud se nákladovostí pohybuju někde kolem 2 % ročně, už bych měl zbystřit, jestli nemůžu najít nějakou lepší alternativu. Třeba mezi půl procentem a procentem, je to ideální.“
Lidé, kteří se už s dlouhodobým investičním produktem seznámili, často očekávají, že bude dlouhodobě výnosnější než penzijní spoření. Jak ale expert na investice říká, nelze to říct s jistotou, vždy záleží na míře rizika. „Může být výnosnější. Pokud to srovnáme - penzijko i dynamické fondy mají určité limity. Ale pokud si člověk udělá DIP takový, že bude investovat třeba jenom do technologických akcií, tak samozřejmě bude výrazně rizikovější.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Důchodci loni zchudli nejvíce za posledních deset let. Co jim především zdražilo život?
Penzijko i DIP! Klidně!
Kdo se rád spoléhá na jistotu, může i nadále využívat možnosti doplňkového penzijního spoření (DPS). A současně s ním si zřídit i DIP. „Zrušit penzijko bych nedoporučil, protože tam by člověk musel by vrátit daňovou úsporu, kterou čerpal,“ uvádí Martin Luňáček a pokračuje:„Určitě lze mít jak DIP, tak DPS.“
A jaké jsou hlavní výhody dlouhodobého investičního produktu? „O příspěvky, které si do dlouhodobého investičního produktu vložím, si mohu snížit daňový základ. A to až do výše 40 000 korun, což je souhrnný limit,“ říká investiční expert a pokračuje: „Výhoda například oproti penzijku je taková, že jakkoliv malou částku já do DIP vložím, mohu si ji odečíst od daňového základu. Zatímco u penzijka si od daňového základu mohu odečítat až ty peníze, které vložím nad limit pro státní podporu,“ uvádí Martin Luňáček s tím, že v takovém případě se částka od letošního května zvyšuje na 1700 korun.
Další nespornou výhodou je možnost příspěvků od zaměstnavatele až do výše 50 000 korun. „Příspěvek zaměstnavatele může být víceméně libovolně velký, nicméně až do výše 50 000 na zaměstnance za rok to má pro zaměstnavatele také daňovou výhodu, může si ho dát do daňového odčitatelného nákladu. Nemusí z toho platit sociální a zdravotní pojištění, takže v podstatě se dá říct, že pokud by se zaměstnavatel rozhodoval, jestli má navýšit mzdu, anebo dát příspěvek do dlouhodobě investičního produktu, tak efektivnější je dát příspěvek do dlouhodobého investičního produktu, protože na tom ušetří v plné výši,“ vykládá investiční expert v pořadu Co na to vaše peněženka s tím, že čeští zaměstnavatelé v tomto ohledu mají ještě rezervy. „Bohužel musím konstatovat, že trochu zaspali. Nemám jim to za zlé, samozřejmě je to novinka, musí se s tím seznámit, musí zjistit, že to není nic administrativně náročného. Jenom to pro ně znamená, že ty peníze nebudou směřovat na jeden účet, ale budou je posílat někam jinam, s jiným variabilním a konstantním symbolem, ale jinak se pro ně vůbec nic nemění. Myslím, že to jenom otázka času, než to ke všem zaměstnavatelům dojde.“
Je přitom dané, že zaměstnavatel neurčuje, do čeho se zaměstnanec rozhodne peníze vložit. Nesmí pracovníky ani ovlivňovat.
DIP je běh na dlouhou trať
Aby investor dosáhl na daňové zvýhodnění, které DIP poskytuje, je třeba, aby peníze vybral nejdříve v šedesáti letech. „Pokud bych to nesplnil a chtěl peníze vybrat dříve, mohu, zákon to neznemožňuje. Na druhou stranu přicházím o veškeré výhody, a pokud jsem čerpal daňovou úsporu, jsem povinen ji navrátit,“ říká Martin Luňáček.
Dlouhodobých investičních produktů lze mít i více najednou a průběžně měnit jednotlivé druhy investic, aniž by hrozila ztráta daňových výhod. Na co je ovšem třeba dát si v takovém případě pozor? A jak si spolehlivě zvolit únosnou míru rizika? To zjistíte v dalším díle pořadu Co na to vaše peněženka v úvodu článku.
