Počet lidí na světě podle propočtů OSN dosáhl osmi miliard
Počet lidí na světě podle propočtů Organizace spojených národů (OSN) dosáhl v úterý osmi miliard. Propočty se mohou lišit až o rok, toto úterý je podle OSN nicméně tím nejlepším odhadem. Přesný den i čas stanovila organizace i před 11 lety, kdy 31. října 2011 světová populace přesáhla sedm miliard.
„Tento milník je příležitostí k oslavám naší rozmanitosti a pokroku i připomínkou sdílené odpovědnosti vůči planetě,“ uvedl k úternímu milníku generální tajemník OSN António Guterres. Nejvíce lidí bude podle OSN dále přibývat v Africe a jižní Asii, konkrétně v osmi zemích, kterými jsou Egypt, Etiopie, Tanzanie, Nigérie, Demokratická republika Kongo, Pákistán, Indie a Filipíny.
Stárne celá Evropa. Do čtyřiceti let bude každý třetí obyvatel Česka důchodcem
Podíl obyvatel starších 65 let přesáhl loni v Evropské unii jednu pětinu. Ještě před deseti lety to bylo jen něco přes 17 procent. Podobný trend lze pozorovat také v České republice, kde je ovšem dynamika stárnutí populace mírně nadprůměrná. Vyplývá to z aktuálních údajů Eurostatu.
Růst světové populace se bude nicméně zpomalovat. Ze sedmi na osm miliard se lidstvo dostalo za zhruba 11 let. Z osmi na devět miliard to bude podle současných projekcí trvat 15 let, a této hranice tedy populace dosáhne v roce 2037. Světový populační růst by se měl zastavit na 10,4 miliardách lidí kolem roku 2080.
Ve většině zemí bude porodnost nižší než 2,1 dítěte na jednu matku, což je podle demografů číslo nutné k udržení populace. V Jižní Koreji porodnost klesla na rekordně nízkých 0,81 dítěte na jednu matku, uvedl web stanice BBC.
Počet lidí na Zemi není podle odborníků přímo úměrný míře jejího znečištění. „Otázkou není počet lidí, ale spíše spotřebitelské vzorce. Takže nejlepší je podívat se nejdříve na znečišťovatele na severní polokouli,“ řekl agentuře AP klimatolog Bill Hare z nevládní organizace Climate Analytics.
„Polovina nejchudších lidí je zodpovědná za produkci sedmi procent skleníkových plynů. Žárem klimatické změny trpí nejvíce státy jako Mosambik, Senegal nebo Afghánistán,“ uvedla Katharine Hayhoeová, klimatoložka z Texas Tech University. Hare dodal, že podíl na znečišťování není vyrovnaný ani v rámci bohatých zemí, kde více skleníkových plynů produkuje bohatší vrstva společnosti.
Růst lidské populace v číslech
- Na počátku letopočtu žilo podle odhadů historiků na světě asi 200 až 300 milionů lidí, od té doby populace – až na určité výkyvy, které způsobily hlavně morové epidemie – neustále roste. Přes první miliardu se počet obyvatel zeměkoule přehoupl v roce 1804. K dalším miliardám to lidstvu trvalo 123 a 32 let, poté 14 a 13 let. Od pěti miliard (červenec 1987) k šesti (říjen 1999) to bylo podle OSN 12 let, stejně jako od šesti k sedmi miliardám (říjen 2011). O další miliardu, na osm miliard, stoupl počet obyvatel na planetě za 11 let, tedy za dosud nejkratší dobu.
Válka ve vesmíru? Rusko vyhrožuje, že sestřelí americké satelity včetně těch Muskových
Rusko se směrem k OSN rozčílilo nad tím, že se komerční vesmírné satelity využívají při vojenských operacích. Moskva pohrozila, že pokud americké družice prokazatelně pomohou Ukrajině, může na ně cílit odvetný útok. Rusko tím s největší pravděpodobností naráželo na satelity Starlink, které patří americké společnosti SpaceX Elona Muska a díky kterým mají ukrajinští vojáci přístup k internetu i v problematických oblastech.
- Ze současných osmi miliard lidí je 50,3 procenta mužů a 49,7 procenta žen. Podle odhadů by měl do roku 2050 být podíl mužů a žen na planetě stejný.
- Podle odhadů OSN tempo celkového růstu populace zpomalí a devět miliard lidí bude na planetě v roce 2037, tedy za 15 let. Zpomalení je důsledkem snižování porodnosti. Zatímco v roce 1950 připadalo ve světě na jednu ženu v průměru pět dětí, v roce 1995 tři děti, nyní je to zhruba 2,3 dítěte a podle odhadů by to v roce 2050 mělo být 2,1 dítěte.
- Klíčovým faktorem růstu populace je prodlužování průměrné délky života. V roce 1990 to bylo 64,2 roku, v roce 2019 již 72,8 let a podle předpovědí OSN to bude 77,2 let v roce 2050. Podíl lidí starších 65 let by se měl zvýšit ze současných deseti na 16 procent v roce 2050. Průměrný věk světové populace stále roste – před 50 lety to bylo asi 22 let, nyní je to podle odhadů již necelých 31 let.
- Hlavním trendem bude růst podílu obyvatel žijících ve městech. Zatímco v roce 1800 žila ve městech pouhá tři procenta světové populace, v současnosti je to přes 56 procent (přes 50 procent se podíl přehoupl v roce 2010) a do roku 2050 tento počet dosáhne podle OSN až 68 procent. Více než třetinu z nich budou tvořit lidé v Indii, Číně a Nigérii.
- Nejlidnatější zemí je stále Čína (1,45 miliardy lidí), ale druhá Indie (1,41 miliardy) pravděpodobně v důsledku vyšší porodnosti Čínu již během roku 2023 předstihne. Očekává se, že zatímco čínská populace klesne do roku 2050 na 1,3 miliardy, u Indie by měl ve stejném období vzrůst počet obyvatel na 1,66 miliardy. Výrazný nárůst obyvatel by měla zaznamenat Nigérie, která by se v budoucnu měla dělit o třetí místo s USA.
Madagaskar jako neokoukaná perla Afriky. Co vás kromě lemurů čeká a nemine v ráji na zemi?
Idylické pláže, příjemné teploty, pohádkovou přírodu i zvířata, co jinde nežijí. To vše nabízí turistům Madagaskar. Na ostrov u východního pobřeží Afriky se nedostávalo snadno. To už ale neplatí. I proto jsem si nemohl nechat ujít historicky první přímý let mezi Prahou a kouzelným ostrůvkem Nosy-Be u severozápadního pobřeží Madagaskaru. A realita předčila veškerá očekávání. Co všechno tam na turisty čeká? A kdy do ráje na Zemi vyrazit?
- O více než polovinu předpokládaného nárůstu celosvětové populace do roku 2050 by se mělo postarat pouhých osm zemí. Jedná se o Demokratickou republiku Kongo, Egypt, Etiopii, Indii, Nigérii, Pákistán, Filipíny a Tanzanii. Naopak se očekává, že 20 a více procent populace ztratí Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Srbsko a Ukrajina.
- Z jednotlivých světadílů je nejlidnatější Asie, kde žije asi 4,7 miliardy lidí (necelých 60 procent světové populace), následovaná Afrikou (1,4 miliardy, podíl 18 procent) a Evropou (750 milionů, podíl 9,4 procenta). V Severní Americe žije na 602 milionů lidí (7,5 procenta populace), v Jižní Americe žije 439 milionů lidí (5,5 procenta) a v Austrálii a Oceánii 44 milionů.
- Podle webu translateday.com nejvíce lidí na světě mluví čínsky (929 milionů), následuje španělština (475 milionů) a angličtina (373 milionů). Z náboženství je nejrozšířenější křesťanství (31 procent; 2,4 miliardy obyvatel) před islámem (25 procent; 1,9 miliardy), přes miliardu a zhruba 15 procent je hinduistů i nevěřících.
