Od atentátu na symbol nacistické brutality Reinharda Heydricha uplynulo přesně 83 let. Češi se však během války nepokusili zabít jen jeho, kousek od smrti byl už předtím při pokusu odbojářů i nejvyšší šéf SS Heinrich Himmler. Kolik scházelo, aby rukou českých hrdinů přišel o život?
Stíhací pilot ve službách RAF Bohuslav Kimlička zuřil. Když na druhé straně kanálu La Manche slyšel, jakých ukrutností se v jeho vlasti dopouštějí na Češích nacističtí okupanti, do notesu si zapsal: „Ještě jsem nikdy v deníku neužil sprostého slova, ale dnes vám, vy pacholci němečtí zaprznění, přeji, aby vám národ doma všem vyřezal koule, hajzlové mizerní. A dočkáte se toho, parchanti.“
Nejen současná ruská propaganda ráda opakuje tvrzení, že Češi byli za druhé světové války národem kolaborantů, v lepším případě ovcemi kráčejícími odevzdaně na porážku. Slova hrdiny bitvy o Británii naznačují, že skutečnost vypadala trochu jinak.
ČTĚTE TAKÉ: Češi jako Mosad? Ukázali jsme Izraeli, jak unést Eichmanna, tvrdil komunistický ministr Barák
Mnozí z nich se naopak agresorovi postavili velmi odhodlaně.
Rodný dům Jana Kubiše s bustou v Dolních Vilémovicích. Zdroj: Lukáš Hron
Jako Kimlička a další neohrožení letci. Jako ostatní vojáci na západní a východní frontě. Jako Jozef Gabčík s Janem Kubišem, kteří přesně před 83 lety provedli atentát na arcinetvora Reinharda Heydricha. Jako spousta jiných Čechů.
A to i právě při atentátech.
Ozbrojení Češi se během druhé světové války chystali též na další nacistickou bestii: na šéfa SS Heinricha Himmlera, strůjce holokaustu, kata milionů obětí v koncentračních táborech. Legendární Tři králové Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek měli akci proti nelítostnému fanatikovi do detailu promyšlenou.
Nevyšla jen kvůli smůle.
Bombu pro Himmlera přivezl průvodčí
Pokud by se to povedlo, byla by to světová událost. Himmler byl označován za druhého muže Třetí říše, výš stál v nacistické hierarchii pouze Adolf Hitler.
Jenže pro trojici Balabán, Mašín, Morávek nebylo nic nemožné.
Díky pomoci německých odbojářů a Mašínova švagra Ctibora Nováka se už dříve odhodlali k několika pumovým útokům přímo v Berlíně; výbuchy jejich pekelných strojů otřásly policejním ředitelstvím na náměstí Alexanderplatz a ministerstvem letectví na Lipské třídě. V únoru 1941 (některé prameny uvádějí prosinec 1940) potom došlo též na smělý atentát proti obrýlené hlavě SS.
Tři králové. Zleva Josefové Balabán a Mašín, vpravo Václav Morávek. Zdroj: archiv Pavla Černého
Publicista Pavel Černý to ve své knize Morávkova zpověď popsal ve smyšlené odbojářově ich-formě takto:
„Asi před čtrnácti dny jsme přes jeden svůj kontakt dostali hlášku. Informaci od německých antinacistů v Berlíně, že vědí, kde a kam by tam měl na speciální kolej přijet zvláštním vlakem Heinrich Himmler… To by byl setsakra mistrný tah, dát tam bombu, aby to smetlo samotného říšského vůdce SS…“
Třem králům k provedení odvážného nápadu výrazně pomohl průvodčí na mezinárodních linkách Jan Karel, který pro ně dlouhodobě dělal vlakového kurýra. V lůžkových vagonech obvykle přepravoval přes hranice nejen důležité zpravodajské informace, ale i vysílačky. Tentokrát na nádraží odkráčel s kufříkem, v němž se skrývala výbušnina vyrobená klempířem Josefem Líkařem z Bílé Hory.
„Honza Karel měl dorazit do Berlína ráno – a večer před jedenadvacátou hodinou se zase vracet zpět,“ stojí ve fiktivním Morávkově vyprávění, které dal Černý dohromady s pomocí mnohaletého důkladného bádání. „Poté, co tam dorazil a opustil svůj vlak, dal nejprve kufr do úschovny. Pak šel dle domluvy hledat dotyčného německého železničáře, který měl následně bombu umístit na klíčové místo. Od něj se dověděl podrobnosti. Tedy na kterou kolej přesně Himmlerův salónní vlak přijede. A také kdy – ve 21:30 večer.“
Heinrich Himmler Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Nacisté už nebudou klidně spát
Pokud by všechno klaplo, nálož by explodovala půl hodiny poté, co se vlak s Karlem vydá z Berlína zpět do Čech. Jinak znamenitý plán však už od začátku poznamenávaly komplikace.
Souprava českého průvodčího předně na Anhaltském nádraží stála z neznámých důvodů ještě dlouho po deváté. Karel se co chvíli díval nervózně na hodinky, obával se nejhoršího. Nakonec se lokomotiva přece jen pohnula. Ještě včas – obrovská detonace se ozvala ve chvíli, když už byl vlak kousek za nádražím.
Třebaže to však byla pořádná pecka, Himmler k žádné úhoně nepřišel.
„Zapracovala, jak se to někdy stává, úplná náhoda,“ cituje Černý smyšlenou Morávkovu výpověď. „Říšský vůdce SS z důvodu výluky na trati přijel tenkrát mimořádně zcela jinam. Na Východní nádraží. Je to neuvěřitelné. Smůla občas holt hraje nemilosrdnou roli… Výbuch dle následných zpráv zdemoloval půlku nádraží a vytloukl všechna okna v okolí. Celé kolejiště, kam se přistavovaly salonní vlaky, bylo na odpis. Říšští pohlaváři tak mohli zjistit, že železniční doprava je poměrně nebezpečnou záležitostí. Ti už nyní nebudou v lůžkovém voze spát úplně v klidu, směji se, když si na to připíjíme s Pepou Mašínem…“
Heinrich Himmler Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
K celé akci existuje jen minimum archivních pramenů, na německé straně se o ní nedochovalo prakticky nic. Někteří historici se dokonce domnívají, že ve skutečnosti na berlínském nádraží nezpůsobila větší škody. Smělost takového podniku každopádně měla smysl. I díky ní dnes můžeme odmítat kategorické soudy o tom, jakými odevzdanými ovcemi byli tehdy Češi.
Zapomenuté atentáty cílily i na esesáky
Naši předci to ostatně dali najevo už dávno před útokem na Heydricha nebo Himmlera.
Už v červnu 1939 se student Jan Smudek, předobraz jednoho z hrdinů kultovního filmu Casablanca, pokusil odzbrojit opilého německého policistu. Povedlo se. Podruhé to samé vyzkoušel před kladenskou restaurací u Šamsů, kde se scházeli zástupci okupační správy a kolaboranti. Wilhelm Kniest se však nedal, byla z toho potyčka, při které z Němcovy zbraně vyšel výstřel. Kulka trefila strážmistra pořádkové policie do hlavy, okamžitě jej zabila.
Edvard Beneš a Jan Smudek během války ve Velké Británii Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Nacisté pak na Smudka vypsali vysokou odměnu, „Nepolapitelný Jan“ se však několikrát prostřílel i z naprosto beznadějných obklíčení. Nakonec se mu zdařil neuvěřitelný a bez přehánění hollywoodský útěk za hranice, kde proslul i jako letec RAF.
Minimálně srovnatelně kurážný atentát vymysleli v únoru 1945 i levicoví odbojáři Vladimír Blažka a Alois Bauer. Obětí bratranců z organizace Předvoj byl v Brně jeden z tamních esesáckých velitelů August Gölzer. Blažka s Bauerem si na vysokého důstojníka SS počíhali na rohu dnešních ulic Kounicova a Nerudova, zlikvidovali jej čtyřmi ranami z pistole. Paradoxní je, že Gölzer to zřejmě odnesl omylem, mladí komunisté původně chtěli zabít brutálního kriminálního radu Ottu Koslowského, faktického šéfa brněnského gestapa.
Měli smůlu.
Jakmile je Němci zadrželi, Koslowski oba osobně popravil ranou do týla.
Atentát byl naplánován i proti Emanuelu Moravcovi. Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Zemřít měl i Emanuel Moravec
Zatímco o atentátu na Gölzera se v dobovém tisku vůbec nepsalo, jiná plánovaná akce by měla nesmírný dosah. Šéf československé rozvědky ve Velké Británii František Moravec totiž vedle Heydrichova zabití schválil i útok proti svému jmenovci Emanuelovi, protektorátnímu ministru školství a propagandy, nejhanebnějšímu symbolu kolaborace.
Holohlavého zrádce měli ze světa sprovodit členové výsadku TIN Ludvík Cupal a Jaroslav Švarc. Do vlasti seskočili v noci z 29. na 30. dubna 1942 nedaleko vsi Padrť u Rožmitálu, na rozdíl od Gabčíka s Kubišem však nebyli úspěšní. Švarce limitovalo zranění, které si přivodil při seskoku. S Cupalem ztratil kontakt, nakonec 18. června zemřel spolu s dalšími parašutisty v kryptě pražského kostela sv. Cyrila a Metoděje.
Emanuel Moravec Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
I Cupal byl po seskoku zraněn, navíc ještě vážněji. Dlouho se léčil a skrýval, koncem června 1942 se přesto při pouti v Blatnici pokusil splnit úkol a s pomocí parašutisty Vojtěcha Lukaštíka ze skupiny INTRANSITIVE zabít Moravce. Bylo však krátce po atentátu na Heydricha, „českého Quislinga“ tedy zachránila zpřísněná bezpečnostní opatření.
Pro gestapo se Cupal i tak stal jedním z hlavních cílů, začalo po něm neúnavně pátrat. Obklíčilo jej v lednu 1943, v beznadějné situaci se raději před zraky svého otce sám zastřelil.
Je nespravedlivé, že se na něj zapomnělo.
I jeho jméno by měl znát každý.
Jako Gabčíka s Kubišem.
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Ostuda, nařkl Babiš znalce během jednání kauzy Čapí hnízdo. Soudkyně ho napomínala
