Záhady boje proti nacistům. Proč si Gabčík a Kubiš nevzali superzbraň, zradili parťáci Mašína?
Příběhy českého protinacistického odboje jsou plné záhad, otazníků a mýtů. Ve své nové knize Akta Morávek se jim věnuje publicista a bývalý policista Pavel Černý. Během pátrání se nezaměřil pouze na jednoho ze Tří králů z názvu publikace, ale i na další protektorátní hrdiny. Třeba na Gabčíka s Kubišem a jedno velké tajemství, kterým je obestřen útok na Heydricha.
Příběh odbojáře Václava Morávka jste nedávno zpracoval románově, vaše další kniha je spíše reportážní. Jakým záhadám českého odporu proti nacistům se v ní věnujete?
Je jich víc. Zaměřil jsem se třeba na pistoli, se kterou Josef Gabčík (běžně se uvádí Jozef, sám se ale podepisoval Josef) střílel na Reinharda Heydricha a s níž později ukončil vlastní život při obklíčení v kryptě v Resslově ulici. Kam se po válce poděla? Je nenávratně ztracena? Dopátral jsem se velice zajímavých výsledků.
ČTĚTE TAKÉ: Smrt nejlepšího agenta. Před 80 lety byl popraven špion, který Čechům práskal Hitlerova tajemství
Anebo jiný otazník spjatý s atentátem na Heydricha: Proč při něm Gabčík s Kubišem nevyužili nejsilnější krátkou zbraň své doby, bez přehánění superzbraň – Colt 1911 Government ráže 38 Super Auto – přestože ji měli k dispozici a pro útok se s ní původně počítalo?
Čtěte také
Anebo další nejasnost: K čemu přesně došlo na jaře 1941 v nuselské ulici Pod Terebkou, kde gestapo překvapilo Václava Morávka, Josefa Mašína a radiotelegrafistu Františka Peltána? Morávek s Peltánem z bytu utekli oknem ve třetím patře, z dvanácti metrů se dolů spustili po drátu od antény. Mašín je kryl palbou a byl s těžkými zraněními nakonec zadržen. Kacířská otázka zní: „Neobětovali ho tam Morávek s Peltánem? Nezradili jej?“
Superzbraň, kterou Gabčík s Kubišem nakonec nepoužili proti Heydrichovi. Proč vlastně? Zdroj: Se svolením Pavla Černého
Příběhy jako dramatická detektivka
Tak pojďme popořádku. Třeba od Gabčíkovy pistole.
Je to už nějaká doba nazpět, co jsem si v článku do střeleckého časopisu pobrekával, že Gabčíkovy a Kubišovy pistole budou zřejmě navždy ztraceny. Jistý kolega mi však zavolal, že se pletu. Že ví, kdo má u sebe Gabčíkovu pistoli. Pochopitelně jsem nejdřív nevěřil, byl jsem velmi skeptický. Nakonec se však ukázalo, že měl pravdu.
Čtěte také
Jak se to ukázalo?
Máme posvěcení i od největšího českého znalce přes Colty 1903, pana Jana Balcara, který se zabývá historií zbraní od SOE (Special Operations Executive, zvláštní sekce britské zpravodajské služby) pro naše paravýsadky. Bleskově jsem mu přes WhatsApp poslal fotku nalezené pistole, odpověď mi přišla za pár vteřin. Ač je pan Balcar velmi kultivovaný pán, napsal jen: „Ty vole, Gabčík!“ Zlomilo to ve mně veškeré pochybnosti.
Máme navíc i další důkazy. Pistole je kupříkladu ošetřena československou zkušebnou pro testování zbraní v roce 1947, i to lze brát jako význačnou indicii. Mě a mé kolegy při dalším pátrání pochopitelně zajímalo, kdo si ji do té zkušebny podal. Dlouho jsme to nemohli najít, nakonec jsme konkrétního člověka vypátrali. Teď pátráme po spojení mezi ním a paravýsadky, případně zpravodajci v Británii. Celé je to jak dramatická detektivka.
Pavel Černý s nalezenou Gabčíkovou zbraní. Zdroj: Se svolením Pavla Černého
Co z ní můžete prozradit?
Pistole po Heydrichově smrti skončila v Pečkárně, v gestapácké výstavce. Přes nalezené nábojnice byla v Berlíně ztotožněna se zbraní, která střílela v osudové zatáčce. Nacistický vyšetřovatel Heinz Pannwitz totiž ve své závěrečné zprávě potvrdil, že oba atentátníci i po hození bomby „stříleli na obergruppenführera a jeho řidiče Kleina ze svých pistolí“, k další střelbě navíc pak došlo ještě před řeznickým krámem, kde Gabčík eliminoval Kleina. Pistole byla každopádně ztotožněna též se zbraní, kterou pak nacisté nalezli v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje.
Kniha Akta Morávek
Jak skutečně proběhl legendární útěk Morávka a Peltána po drátu vysílačky v ulici Pod Terebkou? Obětovali tam odbojáři snad svého druha Mašína? Co se přesně stalo během následné nejslavnější přestřelky škpt. Morávka v Karlovce? Kde skončily jeho pistole – a kde zbraně výsadkářů z operace Anthropoid, Gabčíka a Kubiše? Nejen tím se zaobírají Akta Morávek. Oproti předchozímu románovému ztvárnění nazvaného Morávkova zpověď se tato kniha zaměřuje především na pátrání, výzkumy a rekonstrukce. Autor zvolil kombinaci exaktních historických pramenů spojených s praktickou stránkou věci. Mnohé si bývalý policejní podplukovník a mezinárodní instruktor Pavel Černý vyzkoušel na vlastní kůži. Na knize opět spolupracovali i historik Jaroslav Čvančara a největší žijící odborník na příběh Tří králů Jiří Košař.
Že je to autentická zbraň, lze navíc prokázat i díky zde vyražené přejímací značce SOE, tedy britské nákupní komise. Indicií je zkrátka tolik, že nemůže jít o plagiát. Sama zbraň je nezaměnitelná – stříbrná, niklovaná, vidíte se v ní jak v zrcadle. Někomu připadá divné, že agenti v týlu nepřítele používali takto blýskavé zbraně. Na to vždy říkám: Pokud v době protektorátu na ulici máváte zbraní a střílíte z ní, tak už je jedno, zda bude blýskavá, nebo ne.
Záhada Kubišovy superzbraně
Přejděme ke druhé záhadě – k nepoužitým superzbraním.
Paravýsadky Anthropoid a Tin měly též k dispozici Colty netypické, vysoce průbojné ráže, uzpůsobené původně pro FBI proti vozům mafie. Při útoku na Heydricha se s nimi prokazatelně počítalo. Proč si je Gabčík a Kubiš nevzali?
ČTĚTE TAKÉ: Ukradený hrdina. Kapitán Jaroš ve skutečnosti komunisty nesnášel, Gottwalda chtěl zmlátit
No – proč?
Záhada, že? Strašně těžko se na to odpovídá. Stejně jako na otázku, proč si tamtéž nevzali i dva granáty Mills, které k tomu přitom byly rovněž určené. Člověk se i po 80 letech dostane k zajímavým věcem. Při svém pátrání jsme například našli i německý dálnopis, který je o zajištěných věcech při domovní prohlídce u Oldřicha Frolíka, zbrojíře Anthropoidu. Nalezený Colt Government je tam zmíněn – a to spolu se zajímavou poznámkou: „Taková zbraň ještě ve výbavě padákových agentů nebyla zaznamenána.“ I pro Němce to tedy bylo netypické.
Pavel Černý při rekonstrukci Morávkova útěku ze třetího patra nuselského domu. Zdroj: archiv Pavla Černého
Zaměřili jsme se mimo jiné na rozplétání záhady Kubišovy superzbraně. Místo, aby ji totiž použil, nechal si ji poslat poštou domů k rodině, spolu se svým padákem. Proč to udělal? Klidně ji mohl nosit u sebe. Nic mu nebránilo si ji vzít na jednorázovou klíčovou akci do libeňské zatáčky. Přesto to neudělal. A co s ní vůbec bylo dál? Máme hodně zajímavou stopu: je velká šance, že ji později coby malé dítě drží jeden velmi, velmi známý herec.
Tři králové
Václav Morávek
8. srpna 1904 – 21. března 1942
Padl při přestřelce s příslušníky pražské řídící úřadovny gestapa v parku u zastávky Prašný most.
Josef Balabán
4. června 1894 – 3. října 1941
Popraven za prvního stanného práva v jízdárně kasáren bývalého dělostřeleckého pluku v Praze-Ruzyni.
Josef Mašín
26. srpna 1896 – 30. června 1942
Popraven na střelnici v Praze-Kobylisích, jeho poslední slova zněla: „Ať žije Československá republika!“
Který?
To najdete v knize Akta Morávek. Napovím, že podle svědectví tenhle Colt na konci války dostal jeho otec, jeden z nejmladších velitelů partyzánského oddílu... Jak už jsem naznačil – zmíněné superzbraně dostaly v Británii pouze skupiny Anthropoid a Tin. A to proto, že šlo o skupiny „protipersonální“, likvidační – jedna měla odstranit Heydricha, druhá pak ministra Emanuela Moravce, nejviditelnějšího zrádce a kolaboranta v protektorátu. Paravýsadek Tin tvořili Ludvík Cupal a Jaroslav Švarc. Zatímco Švarcova zbraň končí téměř s jistotou v kryptě kostela, u Cupalovy máme jen určité stopy.
Jaké?
Dovedly nás k velmi zajímavému gestapákovi Gerhardu Schrottovi působícímu na Moravě. Některé dochované protokoly o něm tvrdí, že používal „velký americký Colt“, což tehdy nebylo zrovna běžné. Zmiňují se též o ráži zbraně – tedy o „devítce“. Supercolty Tinu vlastně „devítkou“ byly, i když značně prodlouženou. A co je klíčové: šlo o brněnského Němce, který coby gestapák působil po celé Moravě. Motal se prokazatelně i okolo Cupalovy kauzy.
Jan Kubiš Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Takže v lednu 1943 byl zřejmě i v cihelně u Velehradu, kde Cupal v obklíčení vlastní rukou ukončil svůj život. Existuje méně známá fotografie Cupalova mrtvého těla, na níž je u jeho nohy položena zbraň připomínající velký Colt. Mohl se jej Schrott, prý vyhlášený pistolník, vzápětí zmocnit?
Čtěte také
Mohl?
Přijde nám to docela logické… A ještě jednu záhadu se zbraněmi řešíme: Vybavíte si, jak vypadaly pátranky gestapa po útoku na Heydricha? Nacisté se veřejnosti dotazovali, kdo zná nalezené kolo, baloňák, čepici se značkou Bílé labuti – a též i pistoli. Jenže! Tahle pistole přece nemohla být ani Gabčíka, ani Kubiše – oba přece se svými zbraněmi utíkali z osudné zatáčky pryč. Čí tedy byla? Čísla na ní jsou zřetelná pouze částečně. I toto se v knize snažíme rozklíčovat.
Co dělali Tři králové
Obstarávali zbraně a výbušniny, zakládali požáry v továrnách, házeli bomby do tendrů s uhlím, udržovali spojení s exilovou reprezentací. Prováděli dokonce atentáty na Říšské ministerstvo letectví a policejní ředitelství v Berlíně. Pokusili se též zabít šéfa gestapa Heinricha Himmlera, který unikl jen shodou okolností – jeho vlak byl výjimečně kvůli poruše odkloněn z Anhaltského na Friedrichovo nádraží. Morávek se jinak zaměřoval především na české kolaboranty a německé zpravodajce, na území protektorátu jich pravděpodobně eliminoval hned několik. Také za hranice dopravil odbojáře Jana Smudka, po němž šlo gestapo za zabití německého policisty. Sám Morávek se dvakrát dokázal dostat i z gestapáckého obklíčení, které vypadalo zcela beznadějně.
Josef Mašín mladší: Otce bezpochyby zradili
Na začátku našeho povídání jste zmínil ještě jeden otazník: zda Morávek s Peltánem Mašína nezradili. Co myslíte? Zradili?
Ať si každý čtenář odpoví sám… Tu myšlenku mi jednou vnuknul kamarád a uznávaný historik Jarda Čvančara, když řekl: „Víš, oni tam asi Mašína obětovali, prakticky asi zradili…“ Pro mě to byla výzva, abych toto téma zpracoval ze všech možných úhlů pohledu – ať už z řad odboje nebo z protokolů, výslechů či ze závěrečných zpráv gestapa. Vedl jsem o tom též zajímavé a dosti urputné debaty při telefonátech s Josefem Mašínem mladším, který to vidí tak, že Morávek a Peltán jeho otce v Nuslích zradili beze vší pochybnosti.
ČTĚTE TAKÉ: Gabčík byl extrémně statečný hrdina, který spal s pistolí pod polštářem. Smrti se smál do tváře
V první knize jste zdůraznil, že si Morávek skutečně vyčítal, že tam Mašína nechali gestapu napospas.
Určitě. Existují doklady, že o tom velmi debatoval se Zdenou Mašínovou. Sama mu to za vinu nekladla, Morávka přesto trápily výčitky svědomí. Ne snad proto, že tam kamaráda nechali, spíš proč zrovna on měl dostat šanci utéct, když Mašín ne.
Morávkův příběh zdaleka není jen protektorátní, on překračuje hranice. Vždyť Heydrich si o Morávkovi psal i s Martinem Bormannem, Hitlerovým tajemníkem. Nastoluje to vzrušující otázku, zda o Morávkovi někdy nečetl i Hitler.
Projevilo se to ostatně i při Morávkově závěrečném souboji na Prašném mostě v březnu 1942. Přestože to pak různí historici tvrdili jako fakt, v osudný den tam rozhodně neměl smluvenou schůzku s agentem A-54.
Jak ve své zprávě píší i Němci, šla tam jeho spojka, „Fešák“, čili Václav Řehák. Pak se objevuje škpt. Morávek, samo gestapo píše – „nečekaně“. Z dálky vidí zatčení svého spolubojovníka a kamaráda. Jako správný zpravodajec by se do toho vůbec neměl zapojovat, aby mohl dále vykonávat svou činnost, pro londýnské zpravodajce tak důležitou. Jenže zřejmě i pod dojmem výčitek z Mašínova zatčení zvolil nerovný souboj proti přesile, vydal se „Fešákovi“ na pomoc.
Pavel Černý (57)
Bývalý policista
Nyní mezinárodní policejní instruktor, který je zároveň prezidentem lidsko-právní platformy Liga Libe (vznikla transformací z původní platformy Petice proti regulaci zbraní a sebeobranných prostředků ze strany EU).
Autor úspěšné knihy Morávkova zpověď aneb Věřím v Boha a ve své pistole. Na ni navazuje publikace Akta Morávek.
Byla to situace připomínající westernový souboj jeden proti osmi. Bohužel, stálo jej to život… S Morávkovým koncem jsou pak spojeny i další záhady.
Jaké?
Zaprvé: kdo z gestapáků nakonec Morávka „dorazil“? Kvůli knize jsme se pustili do konfrontace výpovědí nacistických gaunerů, kteří byli po válce k dispozici. Házeli vinu jeden na druhého, přestože se v průběhu války naopak každý chlubil, že to byl on, „kdo dal Morávkovi poslední ránu“.
Uvědomme si, jak Němci Morávka vnímali. Mísil se v nich vztek s nesmírným respektem. Morávkův příběh totiž zdaleka není jen protektorátní, on překračuje hranice. Vždyť Heydrich si o Morávkovi psal i s Martinem Bormannem, Hitlerovým tajemníkem. Nastoluje to vzrušující otázku, zda o Morávkovi někdy nečetl i Hitler. Klidně mohl… Morávek byl jedním z vůbec nejhledanějších mužů Němci obsazené Evropy, Heydrich ho dokonce ve svých zprávách tituloval jako vedoucího českého odboje.
Čtěte také
Abychom ale nezamluvili ty velké záhady týkající se Morávkovy smrti – řešíme ještě minimálně jednu: kde vůbec skončilo jeho tělo? Skutečně na Ďáblickém hřbitově, nebo na Vinohradském, jak se píše v jeho úmrtním listu z roku 1947? Zrovna tuhle záhadu možná časem vyřešíme. Mohou tomu třeba jednou pomoci i vzorky DNA, které jsme od nejbližších žijících příbuzných legendárního odbojáře zajistili.
Martin Bormann, jeden z nejbližších Hitlerových mužů Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Jak Morávek střílel bez prstu oběma rukama
Velké vyšetřování jste s odstupem mnoha desetiletí vedli i v místě největší Morávkovy přestřelky v Karlově ulici.
Ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem a policejní pyrotechnickou službou jsme tam kupříkladu v zárubni dveří našli autentickou gestapáckou střelu, která v prosinci 1941 letěla na Morávka.
I s touto přestřelkou, při níž měl podle německých zdrojů vypálit až 200 ran, je spjata jistá záhada – skutečně tu byl Morávek proto, aby zde přespal, jak se běžně traduje? Šlo totiž o poslední z prozrazených, Němci dosud neprohledaných bytů. A Morávek už tou dobou dozajista věděl, že gestapo tuhle adresu z jeho zatčených spolupracovníků mučením dostalo. Těžko si tedy představit, že by zkušený odbojář takto riskoval, když noc mohl v pohodě přečkat i jinde, v té době třeba u „Fešáka“.
Nalezená střela, která kdysi letěla na Václava Morávka. Zdroj: archiv Pavla Černého
Možná se tam vypravil jen proto, aby gestapu nepadly do rukou zde přítomné zpravodajské dokumenty, vysílačka, šifrovací knihy. Jak se pak skutečně stalo… Třeba to chtěl prostě na poslední chvíli sebrat a schovat jinde.
Třeba.
Jistě, jen dedukujeme. Ale nepřijde mi to jako nesmyslná úvaha. V naší nové knize Akta Morávek se s pomocí logiky, archivních materiálů a vyšetřování přímo na místě stejně jako v případě dalších otázek snažíme rozklíčovat, jak to tenkrát doopravdy bylo, ne jak se o tom běžně vypráví.
Čtěte také
Když pátráme po tom, jestli Morávek v Karlovce skutečně vystřílel 200 ran (jak tvrdí německé zdroje), věnujeme se důležitému detailu: vážně mohl střílet oběma rukama (jak se běžně opakuje) i po svém zranění z již zmíněného nuselského útěku, kdy si o drát uříznul ukazovák?
Ona to není žádná legrace – když jsme při praktických testech na střelnici drželi zbraň levou rukou stejně jako on jen dvěma prsty místo tří a mačkali jsme spoušť prostředníkem místo ukazováku, téměř každou ranou docházelo k závadám. Jak by tedy Morávek mohl s takovým handicapem vystřílet přes 200 ran? Třeba to bylo celé jinak, než se pořád a pořád interpretuje.
Čtěte také
I samotného Morávka tedy trochu demytizujete.
Možná. Vůbec přitom ale nerozporujeme, že byl neskutečným hrdinou. Jen je na místě přiznat si, že šlo také jen o člověka; s chybami i nedostatky. Víte třeba, že byl krátkozraký? Zmínku o počtu jeho dioptrií najdete i na Morávkově kmenovém listu. Za ta léta si toho nikdo nevšiml!
JAK MORÁVKA VNÍMALI NĚMCI: Video ke knize Akta Morávek
Mělo to vliv i na jeho poslední přestřelku na Prašném mostě? Tou dobou už byla tma, zkraje navíc střílel dle Pannwitzovy zprávy až ze vzdálenosti přes sto metrů. Pak se nemůžeme divit, že na německé straně není ani zmínka o nějakých ztrátách nebo poraněních zasahujících gestapáků. Nic z toho Morávkovy zásluhy nedevalvuje. Vůbec! Byl bych rád, pokud by dnes zejména mladí lidé vnímali Morávka, Kubiše, Gabčíka jako velký, pozitivní vzor. Jak se tak totiž dívám na současné dění, klidně se může stát, že podobné hrdiny zase budeme potřebovat.
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Měl vnést světlo do bitcoinové kauzy, náhle však skončil. Splnil svou misi, uvedla Decroix
Lukáš Hron je aktuálně redaktorem zpravodajského webu CNN Prima NEWS.
