Nacisté a cesta do pekel: Ve Sněmovně padaly ostré výroky kvůli zákonu o státních firmách
Jediným bodem programu středečního jednání Poslanecké sněmovny byla až do pěti hodin odpoledne diskuze o koaličním návrhu na zrušení nominačního zákona. Politici ANO a ODS se například přeli o to, z jakého důvodu změnili svůj postoj od doby, kdy se legislativa přijímala. Poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL) při té příležitosti poukázal na výroky vládního zmocněnce Filipa Turka (za Motoristy) o „parazitech na ministerstvu“. Podle Hladíka používali podobnou rétoriku nacisté v 30. letech minulého století. V souvislosti s návrhem mluvil také o „cestě do pekel“. Zákon upravuje výběr kandidátů do státních firem, podle předkladatelů návrhu ovšem neplní svůj účel.
O návrhu na zrušení nominačního zákona se vedla mnohahodinová diskuze. Zrušení navrhli vládní poslanci z klubů ANO, Motoristů i SPD. Podle nich zákon nenaplňuje deklarovaný účel a má nedostatky. Koaliční vláda Andreje Babiše (ANO) jejich návrh podpořila.
K TÉMATU: Šéf Senátu uvažuje jako politický sebevrah, míní Kubáček. Zmínil dětinskou chybu s letounem
Zástupci opozice naopak zrušení zákona v debatě odmítali. Například bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) připustil, že zákon má chyby, nicméně volal po tom, aby se o nedostatcích debatovalo a navrhla se namísto rušení jen revize. „Nikdo z předkladatelů přesně neřekl, co se za těch pět let, kdy legislativa platí, změnilo k horšímu. Proč radši neřeknete, že chcete upravit některé části?“ divil se lidovec za pultíkem.
Podle jeho spolustraníka přináší zákon do procesu výběru kandidátů „odbornost, srovnatelnost a transparentnost“. Hladík při debatě o tomto návrhu zkritizoval vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal Turka, a to kvůli jeho slovům o „progresivistických a zelených parazitech“ na ministerstvech vedených Motoristy a zmínce o „postupné deratizaci“.
Čtěte také
„Takovéto urážky směrem k demokratickým institucím se odehrávaly ve třicátých letech v Německu, kdy nacisté potřebovali zlikvidovat ty, kteří jim nešli po vůli. A už je to tady, už to začalo – lidé v těchto institucích už nechtějí pracovat,“ poznamenal exministr životního prostředí, který pravděpodobné zrušení zákona vnímá jako „cestu do pekel“.
Opozice: Demontáž státu a ohlušující mlčení
Podle opozice je zrušení zákona krokem zpět, pokud jde o transparentnost. Někteří řečníci také mínili, že zákon se má ještě upravit, aby lépe fungoval. „Pokud něco nefunguje nebo máme zkušenost, že něco jde vylepšit, tak to pojďme vylepšit, ale prosím, není žádný důvod to úplně bez náhrady rušit. To považuju opravdu za pokus o demontáž transparentního státu,“ řekla například předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová.
Předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová si stěžovala na to, že koaliční politici nereagují. „To mlčení je ohlušující,“ poznamenala.
Čtěte také
Zástupkyně předkladatelů Zuzana Ožanová (ANO) uvedla, že většina připomínek je pořád stejná, a není proto potřeba po každém vystoupení reagovat. Ožanová ve prospěch zrušení zákona argumentovala také tím, že se zvýší zodpovědnost ministrů, protože když ministr vybere špatného člověka, bude mít problém. Poukazovala i na to, že zástupci státu v dozorčích radách ručí svým majetkem. „Tak takto vypadá politická trafika: ručí celým svým majetkem a nedostanou ani korunu,“ podotkla.
Zastánci zrušení zákona argumentovali například tím, že doporučení výboru pro personální nominace nejsou závazná. Ačkoli jde o poradní orgán vlády, jeho doporučení směřují k jednotlivým ministerstvům, zněl další argument.
Co upravuje probíraný zákon?
Nominační zákon upravuje podmínky výběru kandidátů do orgánů státních a polostátních firem. V platnost vstoupil v lednu 2020. Uchazeči o místa v orgánech státních a polostátních firem podle nominačního zákona procházejí až na výjimky ministerským výběrovým řízením a všichni hodnocením před vládním výborem. Jeho status je ale pouze poradní.
Čtěte také
Ministrům dává zákon prostor rozhodnout jinak, svoji volbu ale musí v takovém případě zdůvodnit. Vládní výbor může zcela odmítnout kandidáty, kteří nesplňují zákonné podmínky, k nimž patří trestní bezúhonnost a v některých případech i bezpečnostní prověrka.
Zákon se týká společností, v nichž má stát majetkovou účast, státních podniků, národního podniku Budějovický Budvar a Správy železnic. „Zrušení zákonné úpravy neznamená rezignaci na transparentní a odborné posuzování nominací; tyto principy budou nadále zajišťovány prostřednictvím interních pravidel vlády,“ stojí v důvodové zprávě.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Veřejnoprávní média jsou přežitá, ekologické spolky bojují o holou existenci, tvrdí Gregor
