Ilustrační snímek Zdroj: ČTK
Za posledních třináct let vzrostl počet dětí, které skončily v pěstounské péči, o více než dvojnásobek. Rostoucí tendenci však zaznamenávají i jiné druhy náhradní rodinné péče. Díky nim pouze za rok 2021 neskončilo – nebo odešlo – v ústavní péči takřka 21 tisíc dětí. Novou rodinu pak v loňském roce díky osvojení získalo 369 dětí. Jaký je mezi dvěma nejznámějšími typy náhradní rodinné péče rozdíl? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila souhrn toho nejdůležitějšího.
Podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí každým rokem přibývá dětí, které díky systému náhradní rodinné péče nekončí v některém z ústavů. V roce 2021 v dlouhodobé pěstounské péči skončilo 12 351 dětí. Do té na přechodnou dobu bylo umístěno 538 dětí.
Počet dětí, které díky systému náhradní rodinné péče našly domov. Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Nárůst za posledních třináct let zaznamenává i poručenství s osobní péčí poručníka, loni se v tomto druhu péče ocitlo 3 236 dětí. Naopak mírný pokles je zaznamenán u svěření dítěte do péče jiné osoby, v roce 2021 to bylo 4 534 dětí.
V předchozím roce pak novou rodinu získalo 369 dětí, které byly osvojeny. Díky adopci získalo domov nejvíce dětí ve věku do dvou let: 271. Nejméně pak adolescenti od 10 do 14 let, a to pouze 19 z nich. Sečteno a podtrženo do ústavů nemuselo v Česku díky těmto pěti formám péče v loňském roce přes 21 tisíc dětí. Jak se od sebe dva nejznámější typy náhradní péče liší?
Adopce
Osvojení dítěte či také adopce bývá řešením zejména pro ty, kteří nemohou mít biologické potomky. Manželé nebo jednotlivci v tomto případě přijímají z hlediska prává dítě za vlastní a získávají plnou rodičovskou odpovědnost. Mezi osvojitelem a dítětem tak vzniká vztah jako mezi rodičem a dítětem – mají stejná příjmení a osvojitelé jsou zapsáni do matriky – knihy narození.
Základní pravidla stanovená zákonem
- Mezi osvojitelem a dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl, a to minimálně 16 let.
- Dítě mohou společně osvojit pouze manželé.
- Pokud chce dítě osvojit pouze jeden z manželů, musí mít souhlas druhého.
- V případě registrovaného partnerství může o osvojení požádat pouze jeden z partnerů.
- Stejně tak může o osvojení požádat pouze jeden z partnerů, pokud nejsou sezdaní.
- O adopci může požádat i jednotlivec, který žije sám.
- Pokud má osvojitel již biologické děti, v žádosti o adopci mu to nebrání.
- Zdravotní a psychický stav žadatele by neměl výrazně omezovat jeho pečovatelské a výchovné schopnosti.
- Pokud má osvojitel záznam v rejstříku či opisu rejstříku trestů, posuzuje se závažnost tohoto činu ve vztahu k jeho pečovatelským a výchovným schopnostem.
Průběh osvojení
- 1. Návštěva úřadu v místě bydliště
Na městském úřadě (oddělení sociálně-právní ochrany dětí – OSPOD) se žadatel setká s pracovníkem náhradní rodinné péče, který ho bude provázet na cestě k osvojení dítěte. Po celou dobu poskytuje potřebné informace k procesu zprostředkování adopce a zodpovídá všechny otázky.
- Shromáždění podkladů pro žádost
Na úřadě žadatel získá žádost a dokumenty, které je potřeba vyplnit. Následně dokládá informace o své životní, sociální a ekonomické situaci, zdravotním stavu, bezúhonnosti a další. Stejně tak bude žadatel dotazován na motivaci k náhradnímu rodičovství a představy o dítěti, které chcete osvojit.
- Odevzdání vyplněné žádosti
Odevzdáním žádosti a všech potřebných dokumentů na městském úřadě začíná oficiálně proces zprostředkování náhradní rodinné péče. Sociální pracovník úřadu s žadatelem domluví osobní návštěvu u něj doma – sociální šetření.
- Návštěva v domácnosti žadatelů a rozhovor s nimi
- Předání spisové dokumentace na krajský úřad
Pracovník městského úřadu zkompletuje všechny informace o žadateli a se svým vyjádřením spis předá krajskému úřadu. Následně bude žadatel kontaktován pracovníkem náhradní rodinné péče z příslušného krajského úřadu.
- Psychologické vyšetření
V této fázi čekají žadatele rozhovory s pracovníky krajského úřadu a důležité psychologické vyšetření, jehož cílem je vyloučení závažných psychických problémů, které by bránily bezpečné péči o dítě.
- Příprava na přijetí dítěte do rodiny
Dalším krokem v procesu zprostředkování je absolvování přípravy, kterou zajišťuje krajský úřad. Příprava trvá nejméně 48 hodin a je v krajích realizována různým způsobem (víkendová setkání, několik jednodenních setkání, případně kombinace). Smyslem přípravy je, aby se žadatel dozvěděl co nejvíce o náhradní rodinné péči a měl možnost si ujasnit své představy a možnosti.
- Odborné posouzení
Psychologické vyšetření a přípravy jsou součástí celkového odborného posouzení, do něhož jsou také zahrnuty rozhovory se všemi členy domácnosti (včetně dětí, které už v rodině vyrůstají).
- Rozhodnutí o zařazení do evidence
Na základě odborného posouzení krajský úřad rozhodne o zařazení žadatele do evidence budoucích osvojitelů. V případě, že zařazen žadatel není, má možnost se proti rozhodnutí odvolat k ministerstvu práce a sociálních věcí.
- Vytipování a oznámení o vhodnosti
Po zařazení do evidence nastává doba čekání, než je žadatel krajským úřadem vytipován jako vhodný rodič pro dítě. Pokud je vybrán, pracovník krajského úřadu ho kontaktuje a pozve, aby se přišel seznámit s informacemi o dítěti na krajský úřad. Pokud se rozhodne, že dítě do rodiny přijme, obdrží oznámení o vhodnosti stát se osvojitelem.
- Seznámení se s dítětem
Fáze seznamování a předání dítěte se liší podle aktuální situace dítěte. Záleží na tom, kde se dítě nachází (porodnice, pěstounská péče na přechodnou dobu, ústavní zařízení atd.) a příslušném soudu, který bude o svěření dítěte do rodiny rozhodovat. Aby mohlo dítě do rodiny přijít, musí žadatel podat návrh k soudu.
- Svěření dítěte do péče a nová rodina
Před finálním osvojením bude žadatel o dítě pečovat minimálně 6 měsíců na základě soudního rozhodnutí o péči před osvojením. Tato doba slouží k adaptaci nové rodiny a ověření jejího fungování. Po této době podá žadatel další návrh, tentokrát již na svěření dítěte do osvojení. Jakmile soud o osvojení rozhodne, stáváte se rodiči se všemi právy a povinnostmi.
Dítěti zůstává minulost
Při adopci přijímá osvojitel dítě za vlastní a veškerá vzájemná práva a povinnosti mezi dítětem a jeho původní rodinou osvojením zanikají. To však neznamená, že by zmizela minulost dítěte. Osvojitelé mají ze zákona povinnost dítě o tom, že bylo adoptováno, informovat, a to v momentě, kdy to bude vhodné. Nejpozději však musí informaci dítěti sdělit do zahájení školní docházky.
Do prověřených rodin mohou přicházet děti:
- z původní rodiny
- z porodnice
- z pěstounské péče
- z babyboxu
- z dětských domovů – kojeneckých ústavů či dětských center
- z dětských domovů nebo výchovných ústavů
- ze zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
- z domovů pro osoby se zdravotním postižením
Do osvojení jsou umisťovány děti, jejichž zákonní zástupci (zpravidla rodiče) dali souhlas k osvojení nebo bylo zahájením řízení o osvojení soudem ve zvláštním řízení rozhodnuto, že souhlasu není třeba.
Pokud dítě nemá zákonného zástupce alespoň v jednom z rodičů nebo rozhodne-li soud, že souhlasu rodičů k osvojení není třeba, ustanoví soud opatrovníka, který bude dítě v řízení o osvojení zastupovat. Opatrovník je dítěti ustanoven vždy, je-li dítě mladší dvanácti let. Zpravidla jím je ustanoven orgán sociálně-právní ochrany dětí. Je-li osvojované dítě starší dvanácti let, vždy musí dát osobní souhlas s osvojením.
Pěstounská péče
Pěstounská péče je forma náhradní rodinné péče, při které pěstoun o dítě osobně pečuje a je zodpovědný za jeho výchovu. Z právního hlediska ale mezi pěstounem a dítětem nevzniká takový poměr, jaký je mezi rodiči a dítětem, tak, jak je tomu v případě osvojení.
Pěstoun má právo dítě zastupovat a spravovat jeho záležitosti jen v běžných věcech. Navíc nemá k dítěti vyživovací povinnost. K výkonu mimořádných záležitostí (např. vyřízení cestovního dokladu) musí požádat o souhlas zákonného zástupce dítěte (zpravidla biologického rodiče dítěte), případně soud.
Základní pravidla stanovaná zákonem
- Pěstounem se může stát ten, kdo má záruky řádné péče, bydliště na území České republiky a souhlasí se svěřením dítěte do pěstounské péče.
Pomáhejme společně
Redakce CNN Prima NEWS navázala spolupráci s dárcovskou on-line platformou Znesnáze, která umožňuje vytvoření charitativní sbírky během krátkého časového úseku. Tato platforma byla vytvořena v lednu 2020 Nadačním fondem pomoci. Pokud i vy chcete pomáhat potřebným, podpořte některý z projektů či sbírek, které naleznete na webu CNNPrima.cz nebo právě na stránkách znesnaze21.cz.
- Dítě může být svěřeno do společné péče pěstounům, pouze pokud jsou manželé.
- Se souhlasem manžela či manželky může být dítě svěřeno do pěstounské péče jen jednoho z manželů.
- Dítě může být svěřeno do pěstounské péče i jednotlivci, jednomu z partnerů, kteří nejsou sezdáni nebo jednomu z registrovaných partnerů.
- Pěstoun má povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.
- Pěstouni uzavírají dohodu o výkonu pěstounské péče a mají povinnost umožnit sledování naplňování dohody o výkonu pěstounské péče.
- V souladu s individuálním plánem ochrany dítěte mají také povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami dítěti blízkými, zejména s rodiči, a umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, pokud soud rozhodnutím nestanoví jinak.
Je důležité si uvědomit, že skrze pěstounství si žadatel nemůže splnit své sny o rodičovství. „Pěstounská péče je pořád druh péče dočasné a je v ní přítomna i ze zákona perspektiva, že se dítě může vrátit zpět do biologické rodiny. Pěstoun by právě pro tohle měl pracovat a dítě v tomto ohledu podporovat,“ zdůrazňuje výkonná ředitelka neziskové organizace Rozum a Cit Daniela Kuhnová.
Pěstoun má ze zákona povinnost umožnit dítěti styk s jeho biologickými rodiči či širší rodinou. „Pokud pěstoun začne dítě brát, že je jeho a bude pěstounství považovat za adopci, tak mohou vzniknout problémy i v oblasti identity dítěte,“ doplnila Kuhnová.
Jaké děti jsou umisťovány do pěstounské péče?
Do pěstounské péče jsou umisťovány děti, které nejsou takzvaně právně volné k osvojení – jejich biologičtí rodiče o ně mají zájem, který je však u každého rodiče jiný, ale nemohou nebo se neumí o děti starat. V případě pěstounství rodičovská práva a povinnosti zůstávají biologickým rodičům.
V pěstounské péči se tak mohou ocitnout děti, jejichž rodiče jsou drogově závislí, týrali své potomky, skončili ve vězení či například zemřeli. „Děti jsou z naprosté většiny traumatizované – byly opuštěny, zneužívané, v kojeneckém ústavu. Následně tak mohou vykazovat znaky, kdy se zdá, že zlobí. Jedná se však o následek traumatu,“ vysvětluje Kuhnová.
Pěstoun si tak podle ní musí být vědom minulosti dítěte a být schopen s ní pracovat: „Výchova nemůže probíhat stejně, jako když vychovávám své biologické děti. Je tam rozdíl v přístupu.“
Průběh žádosti o pěstounskou péči
Po podání žádosti na úřadu následuje sociální šetření v místě bydliště, psychologická vyšetření s testy, včetně zjišťování motivace žadatele. Úřad své stanovisko následně s výsledky šetření odešle k posouzení. Zároveň zařadí žadatele do přípravných kurzů na přijetí dítěte do pěstounské péče.
Na základě poznatků z předchozího odborného posouzení vydá krajský úřad správní rozhodnutí o zařazení nebo nezařazení žadatelů do své evidence pěstounů pro účely zprostředkování náhradní rodinné péče. Pokud je budoucí pěstoun zařazen do evidence, podstoupí roční přípravu, kdy se bude vzdělávat v oblasti náhradní rodinné péče.
Během vzdělávání jsou pěstouni vedeni k terapeutickému rodičovství. „Dítě by mělo ve vztahu zažívat, že je pro ně pěstoun jistotou, přijímá je, nehodnotí, neodmítá a vztah je bude terapeutizovat. Po přípravě probíhá další psychologický posudek a poté si pěstoun řekne, zda by chtěl například miminko nebo sourozence. Má zkrátka možnost říci, jestli má nějaké limity,“ vysvětlila Kuhnová.
Následně budoucí pěstoun čeká, až mu kraj přiřadí dítě. „Důležitá je ale především motivace. Dobře nefungují takové motivace, jako když se 40letá žena bez partnera a bez dětí rozhodne, že chce být pěstounem, aby nebyla sama,“ doplnila Kuhnová.
S pěstounem může dítě zůstat do dospělosti
Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a jedině soud může také rozhodnout o jejím zrušení. Může tak učinit pouze ze závažných důvodů, vždy ale musí pěstounskou péči zrušit v případě, že o to požádá pěstoun. Někdy dítě žije v pěstounské rodině až do své dospělosti, jindy se může vrátit po určité době do své původní rodiny.
Je také nutné rozdělovat pěstounskou péči na přechodnou a dlouhodobou. „Na přechodnou dobu mají pěstouni v naprosté většině miminka. Vezmou si je z porodnice, aby nebyly v ústavu. Zde je omezení jeden rok. Do této péče by se jinak měly dávat děti, u nichž je perspektiva, že se do jednoho roku poměry v jejich rodině narovnají a vrátí se tak zpět k biologickým rodičům,“ podotkla Kuhnová. U dlouhodobé pěstounské péče se může stát, že dítě budou pěstouni mít roky.
Pěstouni obdrží státní podporu
Pěstounská péče je státem podporovaná forma náhradní rodinné péče, která má zajišťovat hmotné zabezpečení dítěte a zároveň poskytovat adekvátní odměnu pěstounům s ohledem na náročnost.
Odměna a příspěvek náleží osobám, které pečují o děti jiných rodičů prostřednictvím pěstounské péče. Nárok na odměnu mají osoby pečující a děti v evidenci, které vykonávají tzv. zprostředkovanou pěstounskou péči (pěstouni a pěstouni na přechodnou dobu). Příspěvek při pěstounské péči je poskytován při výkonu nezprostředkované pěstounské péče (pěstouni prarodiče, příbuzní a jiné blízké osoby, osobně pečující poručníci).
Typy dávek pěstounské péče:
- příspěvek na úhradu potřeb dítěte
- odměna pěstouna
- příspěvek při převzetí dítěte
- příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla
- příspěvek při pěstounské péči
Od roku 2022 je výpočet dávek vázán buď na minimální mzdu (odměna pěstouna) nebo životní minimum (příspěvek při pěstounské péči). Jejich výše se dále liší podle počtu svěřených dětí nebo v případě péče o děti se zdravotním znevýhodněním. Odměna a příspěvek při pěstounské péči se vyplácí měsíčně. Aktuální sazby naleznete na stránkách Úřadu práce.
