Napětí na Ukrajině sílí. Španělsko vyslalo válečné lodě, Američané zvažují evakuaci
Španělsko vyslalo své válečné lodě, které se mají připojit k loďstvu NATO ve Středozemním moři. (ilustrační foto) Zdroj: AP
Západ se stále více obává, že dojde k ruské invazi na Ukrajinu. Americká ambasáda v Kyjevě chce ze země dostat všechny postradatelné diplomatické pracovníky i s jejich rodinami. Španělsko už vyslalo své válečné lodě, které se mají připojit k loďstvu NATO ve Středozemním a Černém moři. Mnoho dalších evropských zemí se snaží na území Ukrajiny dostat vojenskou techniku. V tom jim ale často brání Německo, jehož přístup k Ukrajině by se dal považovat za velmi chladný.
„Rusko nemá právo říkat jakémukoliv státu, co má dělat. Takže Severoatlantická aliance bude chránit jakoukoliv zemi, která se chce a může stát členem NATO,“ prohlásila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová.
Španělsko už vyslalo minonosnou loď do Černého moře. Během tří nebo čtyř dnů by pak měla následovat i válečná fregata, informoval web Echo24. Madridská vláda podle Roblesové také zvažuje vyslání svých stíhaček do Bulharska.
Čtěte také
Španělsko není zdaleka jedinou zemí z NATO, která v posledních dnech Ukrajinu vojensky i materiálně podpořila. Naopak velmi odmítavě se k pomoci staví Německo. Jeho rezervovaný postoj vůči Ukrajině je přímo v protikladu s kroky některých jiných spojenců, včetně České republiky, kteří se snaží Kyjev podpořit i dodávkami zbraní nebo munice.
Že tlak v regionu sílí, dokazuje i sobotní žádost americké ambasády v Kyjevě. Ta chce po americkém ministerstvu zahraničí, aby povolilo odjezd postradatelných diplomatických pracovníků a jejich rodin z Ukrajiny zpět do USA, uvedla CNN.
Americké ministerstvo zahraničí dalo tento týden svolení Litvě, Lotyšsku a Estonsku k dodávkám raket a dalších zbraní americké výroby Ukrajině. Německý kancléř Olaf Scholz ale na tuto zprávu reagoval s tím, že Německo v posledních letech nepodporovalo vývoz smrtonosných zbraní a že je nechce dodávat ani na Ukrajinu.
Ukrajinci zuří a žádají o jednotu
O odmítavém postoji Německa k dodávkám zbraní na Ukrajinu svědčily i pondělní lety britské armády s nákladem lehkých protitankových zbraní do Kyjeva. Britské letectvo místo přímé trasy přes německý vzdušný prostor zvolilo okliku přes Dánsko.
K těmto incidentům se vyjádřil už i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba: „Němečtí partneři musejí přestat s podobnými vyjádřeními a činy, které podkopávají jednotu a povzbuzují Vladimira Putina k novému útoku na Ukrajinu. Jednota Západu v postoji vůči Rusku je nyní důležitější než kdy dřív.“
Čtěte také
Ukrajinskou stranu i některé členské země NATO rovněž nepotěšilo prohlášení německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové. Ta v rozhovoru pro deník Süddeutsche Zeitung vyjádřila pochybnosti nad nutností odpojit Rusko od bankovního systému SWIFT, pokud napadne Ukrajinu.
Západ se obává, že se Rusko, které shromáždilo poblíž ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků i vojenskou techniku, připravuje na invazi. Moskva to sice popírá, v pátek ale šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov uvedl, že pokud nebudou rychle vyslyšeny požadavky Ruska ohledně „zajištění jeho bezpečnosti“, dojde k „nejvážnějším důsledkům“.
Rusko žádá mimo jiné od Západu záruku, že Ukrajina nevstoupí do Severoatlantické aliance, a také stáhnutí vojsk NATO z Rumunska a Bulharska. Právě tyto dva státy by mohly být strategickými body v případě, že by Rusko skutečně Ukrajinu napadlo.
Moskva také před časem vznesla požadavek, aby se NATO dokonce vrátilo do svých hranic z roku 1997, což by znamenalo opustit i Českou republiku. Severoatlantická aliance všechny podmínky a žádosti jednoznačně odmítla.
Čtěte také
