360° - 21.1. v 21:16
Pokud by došlo k válce mezi Ruskem a Ukrajinou, pro Moskvu by bylo lepší zaútočit hned, než bude druhá největší země Evropy lépe vyzbrojená. Uvedl to v pořadu 360° analytik Lukáš Visinger, který poukázal i na kritiku ze strany radikální pravice vůči ukrajinskému prezidentovi. Podle předsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka (ODS) musíme být kvůli vypjatým vztahům připraveni na jakýkoli scénář a být dostatečně vybaveni k tomu, abychom pomohli Ukrajině. Zatím je však podle něj modernizace naší armády nedostatečná.
„Na Ukrajině jsou činitelé, kterým by se eskalace konfliktu do určité míry mohla hodit. V zemi existuje dost velký odpor k prezidentovi z řad ukrajinské krajní pravice, která poukazuje na jeho židovský původ a tvrdí, že je mírný vůči Rusům – nesnaží se dostat zpět Donbas a Krym. Kdyby ke konfliktu došlo, tak by Volodymyr Zelenskyj mohl čelit pokusu o převrat,“ zhodnotil v pořadu 360° analytik Lukáš Visinger.
Lukašenko přechodil nákazu omikronem. Ani jsem nevěděl, že tu chřipku mám, říká
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko skrze státní zpravodajskou agenturu BelTA oznámil, že už podruhé prodělal covid. Tentokrát ho údajně zastihla varianta omikron. Lídr Běloruska ale řekl, že už jde o docela jinou nemoc podobnou klasické chřipce, prý ani nevěděl, že se nakazil.
Podle něj také země cílevědomě modernizuje armádu. „Ukrajina by mohla během několika let získat zpět Donbas a tím i kontrolu nad východem země. Rusko by se mohlo dostat do situace, že by vedlo konflikt s lépe vyzbrojenou Ukrajinou. Pro Rusko by mohlo být výhodnější zahájit válku teď, dokud je Ukrajina slabá, než za pět let, kdy bude silnější,“ podotkl expert.
Rusko zatím vyčkává
Jenže Rusko je zatím dost nevyzpytatelné. „Myslím, že v současné chvíli je to poziční hra, Rusko nemá důvod k válce, jen čeká, zda Ukrajina nezaútočí, to by Rusko mohlo podnítit. Rusko se zdráhá být agresorem,“ má jasno spolupracovník CNN Prima NEWS Jiří Just. Moskva ale podle něj udělá vše proto, aby ukázala, že si stojí za svými ultimáty.
Kreml totiž u svých hranic s Ukrajinou a v Bělorusku rozmístil desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země proto tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi. „Ruská vláda se moc neohlíží, poslední průzkum ukázal, že 52 % Rusů se obává, že může dojít ke světové válce, u nás o tom nikdo nepřemýšlí. Povýšenecký postoj vůči Ukrajině přetrvává a ruská média tomu napomáhají a šíří xenofobii vůči Ukrajině,“ dodal.
Z Washingtonu v posledních dnech zaznělo, že Moskva by mohla zahájit útok kdykoliv. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo proruské povstalce v Donbasu, popírá, že by chystalo útok. Podle Kremlu je stažení vojsk možné teprve tehdy, když od Západu získá požadované záruky.
Česká armáda nestačí
S tím ve vysílání CNN Prima NEWS souhlasil i Žáček, který sdělil, že musíme být připraveni na každý scénář. „Bohužel v posledních osmi letech, kdy tu byla nejlepší ekonomická situace a kdy bylo možné do armády investovat, jsme to prošvihli,“ zdůraznil. Společně s náklady na covid nebo zvyšující se inflací to nebude o moc jednodušší. „Modernizaci nemůžeme odkládat. Tato vláda má ale politickou shodu, a to je podstatné, protože za Babišovy vlády to nebylo, tehdejší premiér se opíral o SPD nebo KSČM,“ uvedl Žáček.
Podle mnohých kritiků je modernizace české armády opravdu nedostatečná, což by mohlo ohrozit naši roli v NATO. „Obrana je podstatná i proto, že nežijeme v úplně bezpečné době. Stačí se podívat na zhoršující se mezinárodní situaci, na situaci na rusko-ukrajinské hranici a vůbec do světa, jak se zhoršuje mezinárodní prostředí. Myslím si, že je v zájmu České republiky, aby měla kvalitní armádu, aby naše obranná politika byla dobrá a abychom byli co nejpevnější součástí Severoatlantické aliance, protože to je garance naší bezpečnosti,“ uvedl dříve premiér Petr Fiala (ODS).
