„Výchovný pohlavek“ či za trest přes zadek? Téma, které nadále rozděluje společnost. Jak odhaluje unikátní výzkum odborníků z psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN na téma vnímání a používání fyzických trestů v České republice, snaha dopřát dětem lepší dětství už má své výsledky – rány z minulosti se však stále ozývají. K fyzickým trestům se nejčastěji uchylují ti, kteří v dětství stejné zacházení zažili. Současná generace rodičů se však snaží ze „začarovaného kruhu násilí“ vymanit.
Výzkum mezi 1 020 rodiči, jehož výsledky má redakce k dispozici, ukazuje, že se česká společnost fyzickým trestům ve výchově pomalu vzdaluje – zároveň však zatím nenachází společný způsob, jak děti vychovávat jinak.
ČTĚTE TAKÉ: Podílí se otec dostatečně na výchově? Expertka poukazuje na „chyby“ maminek a radí
Každý fyzický trest přitom podle odborníků aktivuje obranný systém organismu, kvůli kterému se dítě nesoustředí na učení a jeho chování se neformuje žádoucím směrem. Zdůrazňují také, že nic jako „výchovný pohlavek“ neexistuje. Pokud se fyzické tresty opakují, děti se podle expertů učí jen to, jak se chránit.
Tresty se projevují nejen na psychice
„Musíme si uvědomit, že se dětský mozek teprve vyvíjí. Fyzický trest pro něj nepředstavuje jen bolest, ale také sdělení o tom, že svět není bezpečné místo; že když bude slabé, dostane ránu,“ vysvětlil přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN Martin Anders.
Mnohé studie podle něj dokazují, že u dětí, které jsou pravidelně fyzicky trestány, se výrazně zvyšuje pravděpodobnost depresivních poruch, úzkostných stavů, posttraumatických příznaků, agresivního a antisociálního chování.
„Dítě si začne myslet, že je špatné. Dochází u něj k narušení emoční bezpečnosti a základního pocitu vlastní hodnoty. Dopady jsou přitom měřitelné i biologicky, například změnou hladin stresových hormonů, strukturálními změnami v mozku nebo sníženou aktivitou center odměny a blízkosti,“ líčil Anders.
Násilí Češi odmítají, tresty je rozdělují
Z reprezentativního šetření vyplynulo, že většina populace násilí jako způsob komunikace odmítá. Zcela nepřijatelné je pro 38,3 procenta respondentů, přibližně třetina považuje fyzickou reakci za oprávněnou pouze v případě sebeobrany a téměř pětina dotázaných by násilí připustila v kontextu silného emočního konfliktu. Situace se ale mění, jakmile jde o děti.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Agresivita nezletilých stoupá. Nebezpečí na internetu číhá v komnatách ozvěny, říká odbornice
Přibližně 22,4 procenta rodičů označilo fyzické tresty za běžnou součást výchovy. Dalších 25,7 procenta přiznalo, že je v minulosti použilo, ale vždy s pocitem viny. Jen 41 procent rodičů uvedlo, že fyzické tresty nepoužívá vůbec.
Přesto se ukazuje posun v sebereflexi: Když už k fyzickému trestu došlo, 41,6 procenta rodičů dětem situaci následně vysvětlilo, 8,4 procenta se omluvilo a 42,6 procenta uvedlo, že se snažilo vztah s dítětem vědomě obnovit.
„Z výzkumu vyplynulo uvědomění rodičů v tom, že fyzické tresty narušují vzájemnou důvěru, způsobují trauma a agresivní chování,“ uvedla vedoucí výzkumného týmu doktorka Martina Sebalo Vňuková a doplnila: „Rodiče svůj postoj mění díky vlastní zkušenosti i doporučením odborníků. Odpovědi nám ukazují, že k trestání často nedochází z přesvědčení, ale kvůli bezradnosti.“
Trauma se přenáší mezi generacemi
Ačkoliv jsou fyzické tresty ve výchově stále přítomné a tolerované, více než 84 procent rodičů by se jim chtělo vyhnout. Nejsilnějším předpokladem toho, že rodič „sáhne“ k fyzickému trestu, je to, že ho sám zažil.
„Trauma se přenáší mezi generacemi, ale právě současní rodiče mohou být těmi, kteří všechno změní. Rodičovství je často bezradné a plné pocitů selhání. Přesto existují cesty, jak nastavovat hranice pevně i laskavě, které učí beze strachu a nezraňují,“ zdůraznila Sebalo Vňuková.
Dítě podle odborníků potřebuje rytmus, který mu pomáhá zvládnout den. Stejně tak by mělo dopředu znát pravidla, místo trestů má zažít přirozené důsledky svých činů a emoce je nutné pojmenovat. Když už dojde ke konfliktu, je dobré se omluvit a dítě ujistit o své lásce.
A pokud přijde bezradnost? Neváhejte požádat o pomoc, ať už své blízké, nebo odborníka. „Říct si o pomoc není slabost, ale odvaha. Jen rodič, který je v pohodě, může být oporou pro své dítě,“ vzkazují.
Tělesné tresty jsou prokazatelně škodlivé
Současná generace rodičů má informace, které jejich rodiče neměli. Mají příležitost udělat věci jinak, lépe. „Dnes už víme, že každá rána poškozuje vztah s dítětem. Z pohledu vývojové psychologie, neurovědy i klinické praxe jsou tělesné tresty jednoznačně škodlivé,“ konstatoval Anders.
Dlouhodobé výzkumy potvrzují, že fyzické tresty neposilují autoritu, ale narušují důvěru, neučí odpovědnosti, ale vyvolávají strach a stud, neukazují hranice, ale oslabují emoční bezpečí.
„Změna je možná. Čím dál více rodičů tělesné tresty odmítá a hledá jiné způsoby výchovy. Věřím, že se dnešním rodičům podaří vytvořit pro děti bezpečnější prostředí, než jaké zažívaly generace před nimi,“ dodal Anders.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Alkoholová vlna v Pardubicích. Děti zapíjely prázdniny, „vražedný koktejl“ ohrožuje i dospělé
