Bangladéšská premiérka rezignovala
Při pondělních demonstracích v Bangladéši, které vedly k rezignaci premiérky šajch Hasíny Vadžídové, zahynulo podle nové bilance nejméně 109 lidí a stovky dalších utrpěly zranění. Informovaly o tom v úterý agentury AFP a AP s odvoláním na policejní a nemocniční zdroje.
V pondělí se protivládní demonstranti vydali do centra metropole Dháky navzdory zákazu vycházení, který vláda vyhlásila po nedělních krvavých protestech. Střetli se přitom s policisty a s provládními aktivisty. Demonstranti prorazili zátarasy v ulicích a vtrhli do sídla premiérky, která krátce předtím odletěla vojenským vrtulníkem do Indie. Střety pokračovaly i po oznámení rezignace Vadžídové.
ČTĚTE TAKÉ: Britský premiér hasí oheň benzínem, míní expert. Při střetech vyhřezla dlouhodobá frustrace
Více než desítka lidí přišla údajně o život, když protestující zapálili hotel vlastněný šéfem premiérčiny politické strany ve městě Džašohar na jihozápadě země. Dalších pětadvacet obětí si vyžádaly násilnosti v Savaru, na předměstí bangladéšské metropole Dháky.
Rezignaci Vadžídové oficiálně oznámil v projevu k národu v pondělí šéf bangladéšské armády Vakir az-Zamán. Zároveň uvedl, že jedná o vytvoření prozatímní vlády. Organizátoři studentských protestů prohlásili, že podle jejich názoru by v čele prozatímní vlády měl stát ekonom a nositel Nobelovy ceny za mír Muhammad Júnus.
Koordinátor protestních akcí Nahíd Islám ve videonahrávce zveřejněné na sociálních sítích zároveň zdůraznil, že vojenskou vládu demonstranti nepřijmou. Řekl také, že studentští vůdci již s Júnusem mluvili a on s jejich návrhem souhlasil. Čtyřiaosmdesátiletý Júnus byl za vlády Vadžídové obviněn v mnoha soudních případech z údajného porušování pracovního práva nebo korupce. Nobelista obvinění odmítá.
Nobelovu cenu získal Júnus v roce 2006 za to, že dokázal celosvětově zpopularizovat drobné půjčky pro nejchudší, takzvané mikroúvěry. Ty se ukázaly být účinným nástrojem pro potírání bídy v nejchudších zemích světa.
Organizátor protestů Nahíd Islám uvedl, že studenti oznámí i jména dalších osobností, které chtějí mít ve vládě. „Jakákoli jiná vláda než ta, kterou navrhujeme, nebude přijata. Nepřijali bychom armádou podporovanou či armádou vedenou vládu,“ řekl.
Protesty začaly v červnu požadavkem studentů na zrušení systému kvót, který přiděluje 30 procent pracovních míst ve státní správě příbuzným veteránů, kteří v roce 1971 vybojovali nezávislost země. V červenci demonstrace přerostly v násilné střety. Protesty neutichly ani poté, co nejvyšší soud systém přidělování pracovních míst ve státní správě upravil a kvótu snížil ze třiceti na pět procent. Při demonstracích zahynulo podle bilance agentury AFP celkem 409 lidí.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Situace v Libanonu eskaluje. Hrozí „totální válka“, podle Blinkena nastane během několika hodin
