Demence je pro pacienta i jeho okolí zdrcující diagnózou. Nemoc, která ovlivňuje chování i mysl postiženého člověka, se navíc vyznačuje řadou příznaků. Některých si podle lékaře Henka Swanepoela mohou lidé všimnout už při naslouchání svému blízkému. Projevují se totiž při komunikaci. Pro web Mirror odborník na mozek hovořil o symptomech specifických pro frontotemporální demenci.
„Už při běžném rozhovoru si lidé mohou všimnout příznaků demence,“ uvedl pro web Mirror Swanepoel. Vedoucí neuropsycholog ve společnosti Cygnett Health Care připomněl, že mezi běžné příznaky této nemoci patří ztráta paměti nebo potíže při plnění každodenních úkolů. Symptomů, které se však projevují ve chvíli, kdy člověk mluví, si však všimne málo kdo.
ČTĚTE TAKÉ: Sexsomnie, zahanbující porucha spánku, o které nikdo nechce mluvit. Párům může zničit vztah
Konkrétně se odborník v rozhovoru zaměřil na specifický typ nemoci, známý jako frontotemporální demence (FTD). Tato forma demence, která ovlivňuje chování a řeč tím, že zasahuje čelní a spánkové laloky mozku, se často projevuje při sociálních interakcích.
Domnělé maličkosti nepodceňujte
Podle Národní zdravotní služby (NHS) se tento druh nemoci u pacientů projevuje dříve než jiné typy demence. Při běžném rozhovoru s blízkými by se tak lidé měli zaměřit na následující tři příznaky:
- pronášení výroků, které mohou být necitlivé či „chladné“
- společenská uzavřenost a nepříjemné vystupování mezi lidmi
- pronášení nevhodných vtipů
„Příznaky FTD mohou vyústit ve změnu osobnosti. Ta se projevuje ‚chladnými‘ a necitlivými výroky nebo obviňováním druhých z toho, že jsou chladní a necitliví,“ přiblížil Swanepoel. Upozornil však i na fyzické symptomy, které mohou pacienti vykazovat.
Dýchací obtíže přičítal viróze, selhávalo mu ale srdce. Přežil jsem svou smrt, říká Stanislav
Před dvěma lety přišel pan Stanislav z Darkovic u Hlučína k praktickému lékaři s tím, že ho trápí pokašlávání a ztížené dýchání. Domníval se, že se jedná o běžnou virózu, problém byl však mnohem vážnější. Po několika vyšetřeních si vyslechl, že mu selhává srdce. „V nemocnici mi říkali, že jsem přežil svou smrt. Nepřijel jsem za pět minut dvanáct, ale ve dvanáct pět,“ vzpomíná. Srdce mu tehdy fungovalo na 15 procent, hraniční hodnota je přitom 55 procent.
„Pacient s demencí může mít velmi pomalé pohyby, trpět inkontinencí a polykacími obtížemi. Zhoršení stavu má za následek značnou potřebu péče – jak z kognitivního, tak z fyzického hlediska,“ vysvětlil. Pokud si všimnete, že by někdo z vašich blízkých mohl příznaky demence vykazovat, měli byste podle odborníka celou situaci konzultovat s praktickým lékařem.
„Jakmile je diagnóza potvrzena, snažte se ke všem typům tohoto chování přistupovat jako k formě komunikace. Například hněv může být sdělením zmatku, strachu nebo bolesti. Pokuste se také co nejdříve identifikovat spouštěče, například přerušení určité rutiny v životě může pacienta rozrušit,“ radil.
Zaměřte se na prevenci
Demence, Alzheimerova choroba a další neurodegenerativní onemocnění ovlivňují život jak pacientů, tak jejich nejbližších. Člověk s takovou diagnózou se rodině mění před očima a zvyknout si na zhoršení zdravotního stavu může být pro blízké velmi náročné, zejména z psychického hlediska.
Jak však upozorňují čeští odborníci, pacientů s těmito chorobami bude se stárnutím společnosti stále přibývat. Existují však způsoby, jak riziko rozvoje demencí snížit. Tím základním je dodržování preventivních kroků.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: V Chorvatsku se přemnožili jedovatí hadi. Zmije útočí na lidi, lezou i do zahrad
„Jsou to obecná doporučení, která všichni všude slyšíme, ale při rychlém způsobu života, který vedeme, je nedodržujeme. Opravdu bychom se měli pohybovat v přírodě, nebýt zavření v kanceláři u počítače, mít dostatek spánku, navazovat mezilidské kontakty,“ vyjmenovává gerontoložka Zuzana Šnajdrová. Nebezpečí vzniku demence výrazně zvyšuje také neléčená hypertenze, tedy dlouhodobě vysoký tlak.
Mezi další doporučení se řadí fyzická aktivita – cvičení pomáhá kontrolovat krevní tlak a váhu, snižuje riziko cukrovky. Jak uvádí Česká alzheimerovská společnost, existují důkazy, že fyzická aktivita snižuje riziko rozvoje demence. Lidé by měli starat také o své srdce, dodržovat zdravý jídelníček a procvičovat mozek.
