Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg potvrdil, že Finsko se stane členem aliance již v úterý. Zdroj: AP Newsroom
Finsko se oficiálně stane členem Severoatlantické aliance (NATO) v úterý, oznámil úřad finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg to potvrdil. Podle něj krok učiní Finsko bezpečnějším a bezpečnější podle něj bude i Švédsko, které zatím na přijetí do aliance čeká. Podle Stoltenberga rozšíření posílí také samotnou Severoatlantickou alianci. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško prohlásil, že Moskva zvýší vojenskou přítomnost na západě a severozápadě země.
Cestu Finska do NATO minulý týden definitivně otevřela ratifikace jeho členství v tureckém parlamentu. Turecko bylo poslední zemí, která přistoupení severské země k alianci schválila. Turecko a také Maďarsko zatím neratifikovaly přičlenění Švédska, které loni podalo přihlášku do NATO současně s Finskem.
ČTĚTE TAKÉ: Sošku s výbušninou donesla dívka, řekl Just o útoku na blogera. Promluvil o zřejmé spojitosti
„Tady v sídle NATO poprvé vyvěsíme finskou vlajku. Bude to dobrý den pro bezpečnost Finska, pro bezpečnost severských zemí a pro NATO jako celek,“ řekl v pondělí Stoltenberg novinářům v Bruselu. „Švédsko bude v důsledku toho také bezpečnější,“ dodal.
Suomesta tulee puolustusliitto Naton jäsen tiistaina 4. huhtikuuta 2023.
— TPKanslia (@TPKanslia) April 3, 2023
Presidentti @Niinisto matkustaa Brysseliin ja osallistuu Naton päämajassa järjestettävään viralliseen liittymisseremoniaan. https://t.co/OKwG0pMQhU
Pro bezpečnost aliance bude podle jejího šéfa finské členství přínosem zejména díky tomu, že finská armáda je početná a moderně vybavená, navíc plánuje další nákupy vyspělé techniky včetně amerických bojových letounů F-35. Finsko je jednou z mála evropských zemí, která nesnižovala výdaje na obranu, řekl Stoltenberg.
Finský vstup do NATO bude podle něj také zásadním vzkazem ruskému vládci Vladimiru Putinovi. Jeho cílem při ruské invazi na Ukrajinu bylo zabránit jakémukoli rozšiřování aliance a oslabení její přítomnosti ve východní části Evropy.
„Dostává se mu pravý opak. Dostává větší přítomnost NATO ve východní části aliance a dostává dva nové členy aliance, Finsko a Švédsko,“ prohlásil Stoltenberg na Putinovu adresu.
První reakcí na ohlášený úterní finský vstup bylo vyjádření náměstka ministra zahraničí Gruška. Ten podle agentury RIA uvedl, že Rusko navýší své vojenské kapacity na západě a severozápadě země.
Finský ministr zahraničí: Je to historická chvíle
Formální dokončení finského přijetí v úterý zajistí předání ratifikačních listin Tureckem v bruselské centrále NATO. Poté podepíše a odevzdá svůj souhlas se vstupem finský zástupce, načež se Finsko stane plnoprávným členem aliance.
Stoltenberg, který hovořil před úterní a středeční schůzkou ministrů zahraničí NATO v Bruselu, řekl, že Turecko v úterý oficiální listiny předá šéfovi americké diplomacie Antonymu Blinkenovi. Stoltenberg pak vybídne Finsko, aby učinilo totéž. Ceremonie oficiálního přijetí země se zúčastní finský prezident Sauli Niinistö, ministr obrany Antti Kaikkonen a ministr zahraničí Pekka Haavisto.
„Je to pro nás historická chvíle. Pro Finsko je nejdůležitějším cílem na schůzce zdůraznit podporu NATO Ukrajině, protože Rusko pokračuje ve své ilegální agresi,“ uvedl Haavisto. „Chceme podporovat stabilitu a bezpečnost napříč euroatlantickým regionem,“ dodal ministr.
Švédsko si na přijetí bude muset počkat kvůli požadavkům Turecka a Maďarska, které zatím jeho vstup neratifikovaly. Stoltenberg však o jeho vstupu do NATO nepochybuje a prohlásil, že jej podporují všechny členské země. Vstupem Finska se navíc dále zvýší švédská bezpečnost, neboť obě země jsou vojensky velmi propojené, řekl šéf aliance.
„Neměli bychom získat dojem, že Švédsko zůstalo osamocené. Švédsko už je do značné míry v NATO, je integrováno do jeho vojenských struktur. Spojenci jsou připraveni jednat,“ prohlásil s odkazem na bilaterální dohody Stockholmu s řadou aliančních zemí, které mu slíbily pomoc v případě napadení.
