Kotlíková revoluce je na spadnutí
Kotlíková revoluce je na spadnutí. Od letošního září bude platit zákaz kotlů starších emisních tříd. Takových je ale mezi lidmi stále kolem 150 tisíc. Topenáři proto očekávají, že hlavní nápor objednávek na výměnu by mohl přijít až ke konci léta. Kvůli velkému zájmu a vytíženosti topenářů by pak uživatelé nemuseli výměnu stihnout. Pokuta za užívání starého kotle by se přitom mohla vyšplhat až k 50 tisícům.
„Kotel praskl, tak jsme potřebovali co nejrychleji zajistit kotel nový,“ říká pan Josef, který sehnal uprostřed zimy vše potřebné, aby mohl do týdne topit v kotli, který by si měl do září pořídit tak jako tak. Ten starý už nesplňoval podmínky stanovené státem. Stopku totiž už od prvního září dostanou kotle 1. a 2. emisní třídy, což lidé mohou vypátrat například na výrobním štítku.
ČTĚTE VÍCE: Pravidelné revize PŘEHLEDNĚ. Jaké jsou v domě či bytě povinné a proč se vám vyplatí?
Jedná se především o kotle, do kterých se ručně přikládá uhlí, koks, dřevo nebo brikety a zároveň kotle uvedené na trh před rokem 2000. Takových je ale mezi lidmi stále dost. „Stále registrujeme až 150 tisíc kotlů první a druhé třídy, které po prvním září 2024 nebudou smět být provozovány,“ uvádí předseda Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský.
Prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka chápe, že jsou lidé vyděšení. „Neví, co si mají pořídit, protože se každý den říká, že elektřina je drahá, plyn nebude, dřevo se zakáže.“ Lidé nejen kvůli tomu s výměnou kotle otálí. „V letošním roce to navíc 70 procent lidí měnit nebude, protože na to nejsou peníze,“ dodává Lyčka.
Senioři a nízkopříjmové rodiny sice mohou na pořízení kotle využít kotlíkovou dotaci až 95 procent a ti bohatší dotaci Novou zelenou úsporám až 50 procent, ale než dorazí, nějakou dobu to trvá.
Jak uvedl web iDnes, reálné náklady na výměnu kotle jsou podle topenářů nejméně 200 tisíc korun, což je i důvod, proč lidé navzdory dotačním pobídkám výměnu oddalují. Těm, co nebudou od 1. září topit schválenými kotli, by mohl zatopit stát, a to až 50tisícovou pokutou. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka by ale zatím potenciální kontroly měly být shovívavé. „Není nutné hned udělovat pokutu. Může se v první fázi jednat o ponaučení. Říct si nějaký termín, do kdy bude výměna realizována,“ říká Hladík. Podle Stupavského navíc kontrola kotlů sama od sebe nechodí. „Ta přijde na nějaké udání. Obyčejně to vidíme u sousedů – podle mé zkušenosti jsou to jednotky případů,“ dodává.
