Bývalý poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09) zapochyboval nad smyslel staronové vládní funkce ministra pro vědu a výzkum. Podle něj šlo v minulosti o účelově vytvořenou pozici pro tehdejšího šéfa lidovců Pavla Bělobrádka, aby mohl sedět ve vládě a zároveň nemusel řídit plnohodnotné ministerstvo, což by prý vzhledem ke své nemoci nezvládal. Bělobrádek toto tvrzení označil za lživé a nehorázné. Expředseda KDU-ČSL trpí roztroušenou sklerózou.
Nová vláda Petra Fialy (ODS) by měla mít 18 členů. Současná dosluhující vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) jich má přitom 15, v podstatě ovšem jen 14, vezmeme-li v úvahu, že vicepremiér Karel Havlíček (ANO) zastává post ministra průmyslu a obchodu a zároveň řídí resort dopravy.
Která ministerstva zavede nová vládní koalice? Určitě prý nechce kumulovat funkce ministra spravedlnosti a předsedy Legislativní rady vlády. Ty v současnosti obě vykonává Marie Benešová (za ANO). V novém kabinetu by ale resort spravedlnosti měl patřit ODS a funkce předsedy legislativy by měla připadnout Pirátům.
Dále by měly být obnoveny staronové resorty pro evropské záležitosti a pro vědu a výzkum. V obou případech se jedná o takzvané ministry bez portfeje.
„Vzhledem k tomu, že nás čeká předsednictví Rady EU, je velmi dobré mít ministra pro evropské záležitosti. Někdo tuto složitou agendu má koordinovat a zároveň musí mít dostatečnou politickou váhu. Za vlády Mirka Topolánka byl takový ministr také,“ hájil funkci Miroslav Kalousek v rozhovoru pro Reflex.
Rovněž kvitoval samostatný post předsedy Legislativní rady vlády. „Někdo by měl nést politickou odpovědnost za legislativní čistotu návrhů. Ministr pro legislativu byl ve vládách často a já ho vždycky pokládal za poměrně důležitého člena kabinetu,“ zmínil.
O nutnosti člena vlády zabývajícího se vědou a výzkumem naopak Kalousek zapochyboval. Tento post vykonával mezi lety 2014 až 2017 ve vládě Bohuslava Sobotky (dříve ČSSD) tehdejší šéf lidovců Pavel Bělobrádek.
Kalousek: Nebylo možné, aby řídil celý resort
„Šlo o účelově vytvořenou pozici pro Pavla Bělobrádka v Sobotkově vládě, když bylo potřeba, aby předseda koaliční strany seděl ve vládě, a současně vzhledem ke zdravotnímu hendikepu Pavla Bělobrádka nebylo možné, aby řídil celý resort. Myslím, že ta pozice je zbytečná,“ řekl Kalousek.
Zmínkou o hendikepu narážel na to, že Bělobrádek trpí roztroušenou sklerózou, což je nevyléčitelné onemocnění, při kterém lidský imunitní systém napadá centrální nervovou soustavu. I když Bělobrádek k problému přistupuje s nadhledem, už v minulosti veřejně přiznal, že ho nemoc ve spoustě každodenních činností limituje.
Kalouskův výrok Bělobrádka pobouřil. „Pokud je pravda, že Miroslav Kalousek uvedl, že vzhledem k mojí nemoci jsem si v Sobotkově vládě řekl jen o resort pro vědu a výzkum, jelikož běžné ministerstvo bych nezvládl uřídit, pak se musím proti této nehoráznosti tvrdě ohradit. Je to naprostý nesmysl a lež,“ napsal na Twitter.
Nutno podotknout, že lidovci si po volbách v roce 2013 v nově formující se vládě s ČSSD a hnutím ANO se svými 14 poslanci nemohli vládní funkce příliš vybírat. V sedmnáctičlenném kabinetu nakonec obsadili tři místa.
Dlouhotrvající napětí
Napětí mezi Kalouskem a KDU-ČSL panuje již dlouhé roky. Začalo sporem o sestavení vlády po volbách v roce 2006. Kalousek jako tehdejší šéf lidovců vzhledem k patové povolební situaci se souhlasem předsednictva strany začal jednat o vládní spolupráci s ČSSD za podpory komunistů.
Lidovci přitom před volbami garantovali, že nevstoupí do vlády opřené o hlasy KSČM za žádnou cenu. Celostátní výbor KDU-ČSL nakonec ukončil jednání o vládě a Kalousek poté rezignoval na funkci předsedy. Sám pak několikrát odmítal, že by o vládu s podporou komunistů doopravdy usiloval. Mělo prý jít pouze o trik, jak zabránit dohodě mezi ODS a ČSSD.
Nakonec vznikla vláda složená z ODS, KDU-ČSL a Zelených. V té Kalousek zastával funkci ministra financí. V roce 2009 od lidovců odešel a společně s Karlem Schwarzenbergem založil TOP 09.