Nejen britská či jihoafrická. Šíří se už také československá mutace, říká biochemik

V souvislosti s mutacemi koronaviru zmiňujete také československou odnož. Co o ní zatím víme?
Existuje recenzovaná studie, která byla publikována před pár dny slovenskými virology, kteří tam identifikují československý kmen. Přestože byl zachycen na Slovensku, je ta prevalence asi větší v České republice, proto se mu tedy říká československý. Jde o mutaci, která nevznikla z britské, ale hodně se jí podobá. Jak mutace vznikají a jsou na ně podobné selekční tlaky, tak se všechny vzájemně podobají. Jsou tam určité změny proteinu, které jsou i v britské či jihoafrické mutaci, ale jedná se o samostatnou větev.

Když jsou tedy jednotlivé mutace pocházející z různých koutů světa podobné, dá se říct, jestli na ně bude fungovat vakcína? Případně zda se vakcíny budou schopny snadněji mutacím přizpůsobit?
Přizpůsobit se do budoucna určitě dají. Na tom už všichni výrobci pracují, aby se udělala booster vakcína, která bude už fungovat na trochu jinou variantu nebo třeba i na více variant. Co se týče účinku vakcín, tak si myslím, že tam může být podobná redukce. To znamená, že pokud má ta naše mutace některé aspekty jako jihoafrická, tak je možné, že tam bude srovnatelné snížení účinku vakcíny, ale to zatím nevíme. Muselo by se to otestovat.

Proč si myslíte, že se Česká republika stala semeništěm mutací, jak o nás píší v zahraničí?
Protože je tu strašně moc infikovaných lidí. Je to jednoduchá matematika. Čím více je viru a nakažených, tím více bude mutací. My jsme v tomhle, jak se říká, jedni z nejlepších na světě.

Co by se podle vás tedy stalo, kdyby přestal fungovat nouzový stav?
To by byl samozřejmě průšvih. Pořád mám trochu naději, že by většina lidí ta opatření dodržovala i bez nouzového stavu, ale těžko říct. Byla by to katastrofa, ale zdá se, že se to zažehnalo.