Rodičovství řada párů odkládá. Důvodem jsou nejčastěji obavy z budoucnosti. (Ilustrační snímek) Zdroj: Profimedia.cz
Obavy z budoucnosti trápí stále více mladých párů. Rodičovství odkládají na později, věk pak ale může početí zkomplikovat. Loni se v tuzemsku podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) narodilo přibližně 91 tisíc dětí, což je nejméně za posledních 22 let. Pomoc tak lidé mnohdy hledají na klinikách asistované reprodukce. Ty jsou sice jednou z cest, jak klesající trend porodnosti zmírnit, celkovou situaci ale podle expertů nezachrání.
„Průměrný věk žen, které se na naše kliniky obrací, stále roste. Nejčastěji k nám přichází až ve 36 letech. Řadě z nich umíme pomoci, už ale nestihnou mít tolik dětí, kolik by si přály. Umělé oplodnění (IVF) tak sice mnoha párům splní sen o kompletní rodině, populační křivku ale zásadním způsobem nezvrátí,“ vysvětlil ve zprávě, již má redakce k dispozici, Pavel Otevřel, vedoucí lékař Reprofitu a vědecký sekretář Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP.
ČTĚTE TAKÉ: Kimovy slzy. Roďte víc dětí, je to vaše povinnost, vyzýval ženy. Při setkání matek plakal
Právě téma porodnosti a plodnosti aktuálně řeší čeští politici kvůli důchodovému systému, který se propadá do krize. Jak podotkl v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS místopředseda SPD Radim Fiala: žádný důchodový systém podle něj není ufinancovatelný, pokud se nebudou rodit děti.
Poslanec Viktor Vojtko (STAN) v reakci na tento výrok uvedl, že je to řešení, které sice vypadá hezky, ale nefunguje. „K tomu, abychom dosáhli porodnosti, která vyřeší problémy, které nás čekají někdy v letech 2040 až 2050, by to znamenalo, že bychom porodnost museli mít dvakrát vyšší než teď. Tři děti na jednu ženu,“ řekl Vojtko s tím, že v naší kultuře neexistuje politické řešení, které by toho dosáhlo.
S návrhem, který by mohl lidi motivovat k založení či případnému rozšíření rodiny, přišla KDU-ČSL. Na konferenci k tématu prosperity českých rodin členové strany koncem dubna představili plán, který je založen na prosazení zvýšení sociálních odvodů bezdětným a snížení odvodů rodičům. Návrh se pokusí prosadit v koalici. Už několik hodin po představení nápadu si však lidovci od zástupců vládních stran vysloužili ostrou kritiku.
Lidé se bojí mít děti
Loni se v tuzemsku počet živě narozených dětí meziročně snížil o 10 procent. Porodnost sice klesá už delší dobu, ročník 2023 je ale podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) populačně nejslabší za posledních 22 let.
„Lidé citlivě vnímají všechny krize, které se kolem nich dějí. Bojí se do současného světa přivést potomka. Přirozený odklad dětí na pozdější věk, k němuž dochází například kvůli vysokoškolskému vzdělání nebo možnostem cestování, násobí v poslední době válka a klimatická úzkost, kterou u klientů pozorujeme stále častěji,“ popsal Otevřel.
Úbytek dětí souvisí podle odborníků také s tím, že k výraznému poklesu porodnosti došlo i na začátku 90. let. A právě tato generace je teď v plodném období.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Nemocnice se vyjádřila k okolnostem záměny pacientek. Odpovědnost nesou dva zaměstnanci, chyby se stávají, uvedla
„Mladé páry se kromě toho bojí vysokých hypoték a rostoucích cen potravin a zboží. Kvůli tomu zatím děti neplánují – chtějí jim totiž do života zajistit dobré startovací podmínky, mít vyřešené bydlení a alespoň nějaké úspory,“ doplnila Kateřina Mrkvová, IVF specialistka.
V plánovaném rodičovství chybí osvěta
S přibývajícími roky u žen dochází ke snížení kvality vajíček, a tedy i plodnosti. Mnohé spoléhají na pomoc v podobě asistované reprodukce, ovšem ani ta pokaždé nepomůže.
„Umělé oplodnění už dávno není tabu. Ženy si ale často neuvědomují, že pokud k nám přijdou ve 38 letech, nemají už tak velkou zásobu kvalitních vajíček a mohou už mít přidružená onemocnění. Šance na otěhotnění po 37. roce věku výrazně klesá,“ zdůraznila Mrkvová. Jestliže se párům nedaří počít potomka déle než půl roku, neměly by otálet s návštěvou lékaře.
„Stává se, že se na nás obrací až po pěti letech marného snažení,“ doplnila IVF specialistka. Jednou z cest k úspěšnému založení rodiny v pozdějším věku může být zmrazení vajíček či spermií, takzvaný social freezing – u žen ideálně do 30 let věku. Odborníci se ale shodují, že v této oblasti stále chybí dostatečná osvěta. Začít by se s ní mělo už na základních školách.
„Mládež i veřejnost je potřeba upozorňovat na to, s jakými komplikacemi se mohou lidé ve vyšším věku při pokusu o početí dítěte setkat. Ani moderní léčba a nové metody neumí zázraky. Výsledky IVF jsou vždy závislé na kvalitě vajíček a spermií,“ dodal Otevřel.
Bezdětných žen bude přibývat
Kromě porodnosti v České republice dlouhodobě klesá také úhrnná plodnost, tedy počet narozených dětí připadajících na jednu ženu. Podobný trend je patrný ve většině vyspělých států světa.
„Pro přirozenou obnovu populace je potřeba reprodukční číslo 2,1. U nás se ale v současné době pohybujeme okolo hodnoty 1,66. Za dvě až tři generace to bude obrovská komplikace, protože ve světě nebude dostatek mladých lidí na uživení těch starších,“ uvedl Otevřel.
ČTĚTE TAKÉ: Země jedináčků řídne, Číňanů ubývá. Populační explozi nezvládá ani Indie, varují experti
Nepříliš optimistické jsou i predikce Českého statistického úřadu z konce roku 2023. Podle střední varianty úrovně plodnosti ČSÚ odhaduje, že průměrný věk matky při narození prvního dítěte se bude do roku 2050 zvyšovat. „Ze současných 28,8 let má do roku 2050 dosáhnout 30,2 let,“ uvádí úřad.
Konkrétně se mezi lety 2023 a 2050 čeká růst míry plodnosti u žen ve věkových skupinách nad 30 let, nejvýrazněji u 35 až 39letých. Mírně pak posílí dominance věkové skupiny 30 až 34 let. „Naopak klesající trend je předpokládán v případě plodnosti žen ve věkových skupinách 15–19, 20–24 i 25–29 let,“ pokračují odborníci.
Stejně tak se postupně snižuje úroveň generační plodnosti. U žen narozených v 50. letech minulého století se průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu držel nad hladinou dvou potomků. U žen narozených v 60. letech postupně klesl na hranici 1,9 dítěte a pokles pokračoval i v mladších generacích.
„V nejsilnější generaci ‚Husákových dětí‘ narozených v roce 1974 připadlo na jednu ženu 1,81 dítěte a v generaci žen narozených roku 1978 to bude jen 1,71 dítěte. Vzhledem k věku žen 44 let v roce 2022 mají tyto ženy svou plodnost již prakticky ukončenou,“ vysvětluje úřad. U generací narozených od poloviny 80. do poloviny 90. let by se měla plodnost pohybovat v rozmezí 1,62 až 1,65 dítěte na ženu. A u ještě mladších ročníků by mohla klesnout až na úroveň 1,5 dítěte na ženu.
ČSÚ odhaduje, že tradiční model „typické ženy“ jako té se dvěma dětmi bude postupně slábnout. Sníží se i podíl žen se třemi či více dětmi. Naopak posílí zastoupení žen bezdětných a mírně i žen s jedním dítětem.
„Z aplikovaného modelu vychází, že zatímco ženy narozené v roce 1974 měly z 52 procent dvě děti, z 22 procent jedno dítě, z 16 procent tři či více dětí a 10 procent zůstalo bezdětných, v generaci žen narozených v roce 2000 lze očekávat 42procentní podíl dvoudětných a 23procentní podíl jednodětných, 20 procent bezdětných – a 14 procent žen se třemi či více dětmi,“ dodává úřad.
