Před 65 lety prožila Francie jednu z nejhorších člověkem způsobených katastrof v moderních dějinách. Přehrada Malpasset, architektonický div jen několik kilometrů od francouzské riviéry, se 2. prosince 1959 večer protrhla, uvolněná masa vody smetla dvě vesnice a část města Fréjus. Zemřelo přes 420 lidí.
Působivá hráz přehrady nad řekou Reyran se klenula do výšky 66 metrů. A při maximální šířce 6,7 metru byla při své výšce tehdy nejtenčí na světě. Mohl za to návrh slavného architekta Andrého Coynea, který měl na kontě desítky vodních staveb po celém světě. Jenže pět let po spuštění nádrže do provozu se spojily všechny možné špatné okolnosti a vyústily v tragédii děsivých rozměrů.
ČTĚTE TAKÉ: Zázrak na potopené lodi v Egyptě. Belgický pár přežil 35 hodin ve vzduchové bublině
Začátkem prosince 1959 přišly záplavové deště, které přehradu Malpasset neobyčejně rychle plnily. Obsluha přehrady se 2. prosince snažila spojit s ústředím, aby mohla začít odpouštět vodu, jenže stávkovala telekomunikační společnost.
Povolení ovšem zaměstnanec přehrady nedostal ani po osobní intervenci v sedm kilometrů vzdáleném Fréjusu, kam musel dorazit na motorce. Vedení se obávalo zvýšené hladiny vody kvůli stavbě silničního mostu kus dál po proudu. Povolení odpouštět vodu dostala přehrada až v šest hodin večer. A to už bylo pozdě…
Nedostatečný průzkum? Přírodní past
Přesně ve 21:13 přehrada praskla a přílivová vlna na začátku vysoká až 40 metrů spláchla dvě nejbližší vesnice a tunové kusy betonu odhodila až dva kilometry daleko. Do sedm kilometrů vzdáleného Fréjusu se vlna dostala za 20 minut. Stále byla vysoká až tři metry a zničila stovky domů.
Retro FOTO: Slapy slaví. Jak se měnila dovolená na přehradě od 60. let do kapitalismu?
Před 70 lety byla oficiálně otevřena vodní nádrž Slapy, třetí stupeň tzv. Vltavské kaskády. Díky relativní dostupnosti z Prahy se přehrada stala brzy vyhledávaným výletním cílem a spousta Čechů zde trávila letní dovolenou. Podívejte se v galerii, jak se oblíbená dovolenková destinace, kam pravidelně míří třeba legendární zpěvačka Helena Vondráčková, měnila od časů tuhého socialismu až po první desetiletí svobody.
Podle webu lamontagne.fr zemřelo 423 lidí. Neoficiálně se ale hovoří o daleko vyšších číslech, těla obětí měla zmizet v moři.
A co za tragédií stálo? Vyšetřování ukázalo, že geologický výzkum před stavbou byl nedostatečný a neodhalil zásadní problémy. Nejmodernější ztenčená přehrada totiž byla podle specializovaného webu „postavena na rulovém útvaru s foliační strukturou se sklonem 30 až 50 stupňů ve směru po proudu. Těsně pod hrází byl navíc objeven zlom orientovaný kolmo k řece.“
V kombinaci s tlakem vody se kvůli tomu zvyšoval tlak na jeden z pilířů, který výsledné síly neměl šanci ustát. Za tragédii nikdo nebyl odsouzen, soud osvobodil obviněné inženýry i poradce s tím, že šlo v podstatě „o past, kterou způsobila příroda.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tragédie, která dodnes děsí. Tsunami v Dolomitech bylo jako atomovka, zemřely tisíce lidí
