Pes, přítel člověka. Nejvíce to platí v Rumunsku. Zdroj: pixabay.com
Nové vládní opatření v boji s koronavirem týkající se zákazu vycházení po deváté hodině večer s výjimkou venčení psů do 500 metrů od bydliště vyvolalo v Česku mnoho reakcí. Kolika lidí a psů se vlastně týká? A jak je na tom Česká republika v porovnání s vybranými státy Evropy? Který národ lze označit za největší „pejskaře“ kontinentu? Sestavili jsme přehled počtu obyvatel i psů.
K prvnímu lednu 2020 žilo v Česku 10 693 939 obyvatel. A téměř každý pátý Čech byl majitelem psa. Podle statistiky Fediaf, organizace Evropského průmyslu krmiv pro domácí zvířata, je v zemi na dva miliony psů. Podle přepočtů tak „vychází“ jeden čtyřnohý přítel na 5,35 člověka v Česku.
Žrádlo: 9 972 korun, veterinář: 3 178 korun
Jde o šesté nejvyšší číslo ve vybraných zemích Evropy. První pozici a titul největšího národa „pejskařů“ na kontinentu patří Rumunsku, kde se počítá 4,65 lidí na jednoho psa. Za Rumuny jsou Maďarsko, Polsko, Portugalsko a Litva. Slovensku patří osmá příčka. Německo se nachází v polovině tabulky (viz níže v textu) a Rakušané patří mezi „nejméně zkušené pejskaře“ v EU, psa tam má každý zhruba čtrnáctý člověk.
Klimatická změna může mít vliv i na domácí mazlíčky. Jaký?
Hladiny řek klesají, ledovce tají a bláznivé počasí typické pro máj se stalo celoročním standardem. Přírodní zdroje těžíme na hranici možného, ale naše domácí mazlíčky úzkostlivě opečováváme a dopřáváme jim to nejlepší. Měli bychom si však uvědomit, že klimatická změna, kterou svým jednáním působíme, se významně odrazí i na jejich životech, nejvíce pak na zdravotním stavu.
Pes je v Česku nejoblíbenějším domácím zvířetem, v domácnosti ho má až 40 procent lidí. Češi ročně za psa, žrádlo a další náležitosti utratí kolem 16 tisíc korun. Vyplynulo to z průzkumu, který provedla v roce 2019 agentura Nielsen Admosphere pro úvěrovou společnost Profi Credit.
Průměrná částka, za kterou si Češi svého stávajícího čtyřnohého kamaráda pořídili, činí 6 506 korun. Nejvyšším výdajem bývá nákup krmiva. Podle průzkumu za něj v roce 2018 zaplatili v průměru 9 972 korun.
Další významnou položkou v rozpočtu českých pejskařů jsou platby za návštěvy veterináře a následný nákup předepsaných léků. Tento výdaj činil v průměru 3 178 korun. Podstatným výdajem je také nákup různých pamlsků, hraček, vodítek či oblečků. Respondenti průzkumu uvedli, že za tuto položku utratili v průměru 2 644 korun.
Počty obyvatel a psů v Evropě Zdroj: CNN Prima NEWS
Počty obyvatel a psů v Evropě Zdroj: CNN Prima NEWS
Nejvíce za mazlíčky utratí bezdětné domácnosti
Lidé za domácí zvířata utrácejí čím dál více. Nejvíce bezdětné domácnosti, kam patří třeba senioři. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že na péči o domácí zvířata vynaloží občané České republiky zhruba dvě miliardy korun ročně.
Lidé si v karanténě ve velkém pořizovali štěňata. Mnohdy neuváženě
Koronavirová pandemie přinesla negativní trendy i v chovatelském prostředí. Lidé si například ve velkém začali neuváženě pořizovat štěňata, aby se v době izolace zabavili. Vyplývá to z průzkumu britské organizace Kennel Club. Tématem se zabýval i pořad Nový den na CNN Prima NEWS.
Do těchto výdajů jsou zahrnuty všechny služby, tedy veterinární péče, ale například i psí salony a hotely. Podle vedoucího oddělení statistiky služeb, peněžnictví a pojišťovnictví Českého statistického úřadu Tomáše Haráka se tak Češi dohromady dostanou k částce vyšší než 12 miliard korun ročně, když k takovým výdajům připočtou i samotné náklady na pořízení zvířete, krmivo a jiné potřeby pro chov.
Na zvířecím byznysu netratí ani veterináři. Před dvěma lety dosahovaly celkové tržby podniků a podnikatelů, jejichž hlavní činností bylo poskytování veterinárních služeb, přibližně čtyři miliardy korun. Lidé v Evropě tak za své psy a jejich chov utratí ročně stovky miliard korun.
