Distanční výuka už trvá moc dlouho, shodují se rodiče, děti i kantoři. Zdroj: Profimedia.cz
Nekonečná distanční výuka. Tak bychom mohli nazvat současný stav, který se týká většiny žáků v Česku. A světlo na konci tunelu se zdá být stále v nedohlednu. Z ankety, kterou jsme vytvořili na Instagramu, vyplynulo, že více než třetina hlasujících (36 procent) je pro to, aby byl letošní školní rok anulován. Nejde to, říkají odborníci ze školství. Co si o tom myslí pedagogové a psychologové? A jaký je váš názor? Hlasujte v anketě uvnitř článku.
Také rádi vzpomínáte na ty časy, kdy se děti ráno vypravily do školy? Nebo vám i vašim dětem tento stav naopak vyhovuje? Na sociálních sítích jsme připravili anketu, ve které jsme se vás ptali, jaký je váš názor na distanční výuku a zda byste byli pro anulování školního ročníku.
Co si myslíte o současném stavu školství a distanční výuce z pohledu rodiče? Byli byste pro anulování ročníku? Své komentáře prosím pište pod příspěvek.
Posted by CNN Prima NEWS on Thursday, January 28, 2021
Mluvčí MŠMT Aneta Lednová uvedla, že anulování ročníku rozhodně není na pořadu dne. „Jak jsme avizovali již dříve, hodláme ještě více než v minulém roce podpořit letní vzdělávací kempy a opakovaně vyzýváme školy k úpravě školních vzdělávacích programů tak, aby nepřetěžovaly žáky a soustředily se na to podstatné z rámcových vzdělávacích programů,“ dodává.
Anulování ročníku je technicky nemožné
S tím, že anulování školního roku je technicky nemožné, souhlasí také šéf Asociace ředitelů základních škol Michal Černý. „Celý jeden ročník dětí bychom neměli kam dát. Já si stále myslím, že pro to v podstatě ani není důvod. Většina škol i dětí výuku zvládá stále ještě uspokojivě. Ale i kdyby důvod byl, zkrátka by to ani nešlo,“ vysvětluje Černý. Poukazuje na to, že ministerstvo školství by se mělo do budoucna zaměřit na vyrovnání rozdílů a různé podpůrné programy pro děti. Dodává, že některé znalosti budou dětem chybět, ale zároveň jde o složku vzdělání, která se nejsnáze nahradí.
Co by ale rozhodně nemělo chybět, je motivace, neboli chuť to zvládnout. „I za normálních okolností byly některé děti například dlouhodobě nemocné a pokud chtěly, látku dokázaly dohnat. Do mé školy chodí děti z blízkého dětského domova. Některé tam přicházejí i s několikaletým výpadkem ve vzdělávání a stovkami neomluvených hodin. Přesto tyto mezery postupně dokážou zacelit, pokud dostanou odpovídající podporu a nechybí jim chuť se vzdělávat, případně elementární nadání,“ pokračuje šéf asociace ředitelů.
Podle ministra školství Roberta Plagy by se měly do škol vrátit nejdříve poslední ročníky základních a středních škol. K tomu se vyjádřil také Michal Černý: „Deváťáci jsou ve složité situaci, ale je potřeba říct, že přijímací řízení je vlastně soutěž mezi nimi navzájem, nejde o nějakou nezávisle nastavenou laťku. Střední školy jsou připraveny přijmout standardní počet uchazečů a také je přijmou. Navíc školy bez převisu poptávky letos nemusí konat přijímací zkoušky, takže u těchto škol odpadá i tato poslední překážka. Přesto by bylo dobře, aby se tyto děti do škol co nejdříve vrátily, už proto, aby se na střední školy nejen dostaly, ale také tam uspěly a vydržely.“
S anulováním ročníku nesouhlasí také nadpoloviční většina rodičů. Z ankety, kterou jsme vytvořili na Instagramu, vyplynulo, že 36 procent hlasujících je pro to, aby byl letošní ročník anulován, ale 64 procent je proti.
Pro výsledky klikněte na fotografii. Čtvrtina rodičů hlasovala pro zopakování ročníku.
Zopakovat si ročník by měli jen někteří žáci
„Distanční výklad látky nepochybně způsobuje snížení kvality výuky. V ZŠ dopadá zejména na děti s handicapy a s nižšími vzdělávacími předpoklady nebo špatným domácím zázemím. Šikovné děti, které mají doma zázemí, se i při distanční výuce dokáží naučit téměř vše, co je potřeba, a zbytek velmi brzy po návratu do školy doženou,“ přidává svůj názor ředitel ZŠ Burešova v Praze Ivo Mlejnecký. Dodává, že je ale potřeba otevřeně si přiznat, že některé děti distanční výuku nezvládly a těmto žákům, kteří jsou vlastně „oběťmi“ covidu by doporučoval zopakování ročníku, nikoliv jako trest, ale jako pomoc. „A nemohu si odpustit poznámku – štěstí mají děti s handicapy, které zatím unikly přehnané inkluzi v minulých letech a jsou ve speciálních (dříve „zvláštních“) školách nebo třídách a mohou tak do své školy chodit i nyní,“ dodává Ivo Mlejnecký.
Ředitel ZŠ Janského Jan Havlíček k tomu dodává: „Naše škola nastavila od jara loňského roku ihned distanční výuku. A přes všechny počáteční neúspěchy se nám povedlo dotáhnout úspěšně všechny ročníky do zdárného konce. Distanční výuka probíhala jak v on-line prostředí, tak samozřejmě i pro děti, které nemají přístup k internetu, tak aby se co nejvíce eliminovala všechna zameškání.“ Podle Jana Havlíčka učitelé pracují v této době ještě mnohem tvrději a přípravy na on-line hodiny a hodnocení žáků jsou pro ně náročnější.
Také on nesouhlasí s případným anulováním ročníku. Přikláněl by se k tomu, aby se žáci co nejdříve vrátili do škol. „Ministerstvo školství by se mělo spíše zaměřit na to, jak co nejrychleji proočkovat pedagogické a nepedagogické pracovníky, protože bez kuchařek, uklízeček a školníků prostě škola nejede. Pak by se učitelé a ostatní pracovníci nemuseli strachovat karantén a onemocnění, děti by mohly v klidu chodit do škol a učitelé konečně opět fungovat na sto procent,“ říká svůj názor na současnou situaci Jan Havlíček.
V dlouhodobém měřítku není distanční výuka ideální
Přestože se úroveň distanční výuky podle většiny rodičů zlepšila, v dlouhodobém měřítku není zcela jistě ideální. To potvrzuje také ředitelka Centra po talentovanou mládež Jeanne Bočková, která v tom ale vidí i určité výhody. „Všichni v nějaké míře potřebují živý kontakt, někdo se spolužáky, někdo s pedagogy. Jsou studenti, kteří se v on-line výuce našli, mají svůj pravidelný plán, zvládnou řadu dalších aktivit nad rámec on-line vzdělávání ve škole. On-line výuka je podstatně náročnější na prvním stupni, ale jsou školy, které to zvládly perfektně. Mluvme o dobrých zkušenostech, způsobech, jak toto období zvládají děti i školy, zkušenostech, které mohou pak využít i další,“ říká. Stejně jako Michal Černý se nepřiklání k anulování školního roku.
„Připusťme si konečně, že každé dítě je individuum, potřebuje jiný přístup i ze strany školy. Posuňme naše vnímání vzdělávání k tomu, že je potřeba podporovat každé dítě, aby mohlo optimálně rozvíjet své schopnosti a nadání. To je podle mě rovnost ve vzdělávání. Nastavme laťku vzdělávání výš, podpořme slabší, ale nehledejme úlevy, či spíše výmluvy a neskrývejme je za slova jako je nerovnost ve vzdělávání nebo rovné příležitosti. Podívejme se na každého jednotlivého žáka a pomozme mu optimálně rozvinout jeho potenciál. To platí jak pro prezenční, tak pro on-line výuku,“ říká svůj názor paní Bočková.
Známkování? Slovní hodnocení by bylo mnohem lepší
Další problematikou, která úzce souvisí s on-line výukou, je hodnocení žáků. Většina škol zvolila na konci pololetí klasické známkování, přestože Robert Plaga vyzýval spíše ke slovnímu hodnocení. Dlouhodobým zastáncem slovního hodnocení je také klinická psycholožka Simona Dejdarová. „Náš školní systém je ale postaven do značné míry právě na známkování. Takže tato otázka není zcela jednoduchá. Ovšem v současné době dlouhotrvající distanční výuky potřebují žáci a studenti od svých učitelů jejich slovní zpětnou vazbu, podporu a hodnocení ještě mnohem více než v běžných podmínkách,“ říká.
S tvrzením, že známkování není v současné době vhodné, souhlasí také ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4 Galina Jarolímková. Podle ní si mnoho rodičů myslí, že kdyby nebyly známky, děti se přestanou učit a rodiče ztratí přehled o tom, jak se jejich potomek učí. „To ale není pravda, a navíc známky nemusí vždy nést přesnou informaci, kterou rodiče očekávají. Známky lépe hodnotí rodiče, jejichž děti se učí dobře. Neznámkovat děti na prvním stupni vidím jako nejoptimálnější řešení. Slovní hodnocení má oproti známkování více možností, jak vystihnout prospěch a pokrok žáka, a navíc v dětech vytváří pocit sebedůvěry. Slabé žáky nestresuje a tahouny může motivovat,“ vysvětluje.
Podle Galiny Jarolímkové je velmi důležité, aby se děti vrátily do škol co nejdříve. „Čím déle bude trvat distanční výuka bez jakékoliv další vize do budoucna, bude to pro všechny zúčastněné, tedy děti, učitele i rodiče, stále horší a náročnější. Za poslední týden mám několik dalších objednávek na nutné psychologické vyšetření dětí, které zažívají obrovské psychické obtíže právě v důsledku distanční výuky a sociální izolace. Obávám se dlouhodobých psychických dopadů u mnoha dětí, a to nejen v době blízké, ale s projevy i v budoucnu,“ uzavírá Galina Jarolímková.
