Škola on-line: Opakování ročníku není podle odborníků potřeba. Žáci vše doženou
Žáci většinu prvního pololetí strávili na domácí výuce. Zdroj: Profimedia.cz
Do školních lavic se v lednu většina žáků nevrátí. Prezenční výuka bude z důvodu nepříznivé epidemiologické situace určena pouze pro první a druhé ročníky základních škol. Děti tak opět místo do lavic usednou k počítači nebo tabletu. Zvládnou žáci v letošním roce učivo, nebo by mělo Ministerstvo školství jednat? A jak to bude se známkováním, je slovní hodnocení skutečně tou nejlepší cestou?
Dvanáctiletý David strávil ve škole před Vánoci pouhý týden. Ministerstvo školství povolilo prezenční výuku pro všechny žáky základních škol teprve 30. listopadu. Děti na druhém stupni ale chodily do školy rotačně vždy po týdnu. „První týden to zrovna vyšlo tak, že se naše třída dál učila z domova. Pak jsem byl týden ve škole. Paní učitelky nás hodně zkoušely a psali jsme asi pět testů. A před Vánoci už jsme měli zase on-line výuku,“ vypočítává David. Na otázku, jak ho on-line výuka baví, odpovídá: „Je super, že nemusím ráno vstávat tak brzy. Občas je to fajn. Ale chybí mi kamarádi. Mám taky často problém pochopit učivo. Ve škole je to asi lepší,“ říká žák sedmé třídy základní školy v Praze.
Černý: Slovní hodnocení je lepší než klasické známkování
Vánoční prázdniny začaly o dva dny dříve. A 4. ledna, kdy se děti měly vrátit do škol, zůstane opět většina z nich doma. Z této situace jsou nešťastní nejen rodiče a děti, kterým chybí kamarádi i motivace, ale také samotní učitelé. S tím, že většina z nich by raději učila prezenčně, souhlasí také šéf Asociace ředitelů Michal Černý. Dodává ale, že kantoři respektují pravidla vydaná Ministerstvem zdravotnictví z důvodu horšící se epidemiologické situace.
Čtěte také
Poukazuje na to, že školy i učitelé zvládají distanční výuku velmi různě. I v rámci jedné školy jsou často zásadní rozdíly mezi dětmi. „Myslím si, že dětí, o kterých by se dalo říct, že skutečně ztratily pololetí, je opravdu minimum. Odhaduji, že v průměru umí děti látku tak na 70 až 80 procent běžného stavu. Navíc určité skupině dětí dálková výuka vyhovuje, a naučí se dokonce více než normálně. Jsou to třeba hodně introvertní děti, ale také např. děti chronicky nemocné, které mají konečně srovnatelné podmínky s ostatními,“ vysvětluje Černý svůj postoj k distanční výuce.
Nabízí se ale otázka, jak by vlastně ideálně měla fungovat distanční výuka? Zatímco ve škole se děti učí po 45 minutách běžně čtyři až šest hodin denně, z domova to bývá méně. „On-line hodiny by opravdu neměly být častěji než tři, maximálně čtyři hodiny denně. Důležité je, aby učitelé využili ten další čas efektivně. Zde je velký prostor pro kreativitu kantorů a promyšlené využívání nejrůznějších platforem, programů a aplikací. Ve škole, která má tuto výuku zvládnutou, jsou tyto asynchronní hodiny obvykle efektivnější než on-line výuka, děti toho udělají víc,“ vysvětluje šéf Asociace. Dodává, že důležité je děti namotivovat, aby se těmto činnostem dostatečně věnovaly.
Důležitou látku žáci probrali. Opakování ročníku je podle mě pro naprostou většinu dětí zbytečné.
Michal Černý je toho názoru, že případné opakování ročníku je pro naprostou většinu dětí zbytečné. „Žáci důležitou látku většinou probrali, pouze ji občas méně důkladně procvičili. To ale není důvod opakovat ročník. To, co dětem nejvíce chybělo, byl třeba rozvoj sociálních dovedností, v tom by opakování ročníku nepomohlo vůbec,“ dodává.
Čtěte také
Pomalu se ale blíží konec prvního pololetí, které z větší části proběhlo distančně. Jak to tedy bude s hodnocením žáků? Ministr školství Robert Plaga uvedl, že učitelé si mohou zvolit sami, zda budou děti známkovat, nebo jim dají pouze slovní hodnocení. Právě k tomu se Michal Černý přiklání. „Co se týče informační hodnoty, tak je to mnohem lepší než klasické známkování. Bohužel část učitelů má pocit, že bez známek se žáci nebudou snažit,“ vysvětluje Černý a dodává, že na tohle téma se vedou mezi kantory dlouhé diskuse a jednoznačná shoda není.
„Problém slovního hodnocení je jeho obtížnost, protože to není vůbec tak snadné, jak by se mohlo zdát. Ale ať už budou učitelé hodnotit jakkoliv, měli by kromě samotných výkonů žáků vzít do úvahy také jejich přístup k dálkové výuce, zvlášť když jim to pomůže. Rozhodně bychom měli být na děti ‚hodní‘, i když distanční výuka na podzim byla povinná, takže naše benevolence nemusí být absolutní,“ říká šéf Asociace.
Slovní a písemné hodnocení by mohlo nahradit známky
Podle tiskové mluvčí ministerstva školství Anety Lednové by hodnocení tohoto velmi nestandardního pololetí mělo vycházet jednak ze zjištěné míry dosažení školních výstupů, ale mělo by být přihlíženo i k dalším skutečnostem ovlivňujícím výsledky vzdělávání, kterých žák v hodnoceném období dosáhl. Takovými skutečnostmi jsou například:
- Účast na distanční výuce, aktivita při distanční výuce,
- osvojení si nové dovednosti komunikovat v prostředí platforem s učiteli i spolužáky,
- řešení problémů spojených s distanční výukou, tvořivost, adaptabilita,
- schopnost organizovat si čas a učení v podmínkách, v nichž žák výrazně přebírá odpovědnost za svou práci,
- to, jak si žák vytvořil prostředí pro učení doma,
- jak si v digitálním zařízení vytvořil osobní učební prostředí,
- jak si osvojil nové digitální kompetence související s distanční výukou synchronní i asynchronní formou,
- jak při distančním vzdělávání podporuje spolužáky,
- jak plnil zadané úkoly (včasnost, kvalita, ale i tvořivost apod.),
- zda a jak plnil další dobrovolné úkoly,
- výsledky ověřování trvalosti prezenčně osvojených školních výstupů.
Jak vyplývá z výše uvedeného, je vhodné na hodnocení v tomto pololetí pohlížet jako na příležitost vzít v úvahu kromě různých forem písemných testů také řadu dalších kritérií.
Podle Lednové je možné žáky hodnotit klasickými známkami, ale také slovně i kombinací obou způsobů. „Za stávajících okolností lze doporučit zejména hodnocení slovní, případně klasifikaci doplněnou slovním hodnocením. Klasifikací pak doporučujeme hodnotit jen to, co přesně a objektivně vystihuje podaný výkon žáka,“ vysvětluje mluvčí.
Školní docházka se bude i nadále odvíjet od aktuální epidemiologické situace.
Na otázku, jak bude MŠMT řešit výuku žáků, kteří ve škole mají asistenta, odpovídá mluvčí Aneta Lednová následovně: „Jak jsme mnohokrát řekli, distanční výuka nikdy nenahradí tu prezenční. A to platí i pro třídy, kde působí asistent pedagoga. Ten se ale i nadále může distančně individuálně věnovat jednotlivým žákům, a to v rámci jejich možností.“ Jak to bude se školní docházkou vypadat po 10. lednu, je zatím ve hvězdách. „Vše se bude odvíjet od aktuální epidemiologické situace,“ dodává Aneta Lednová. Ministr školství Robert Plaga zmiňoval, že resort by mohl zřídit letní doučovací kurzy. Podle Lednové by se jednalo o dobrovolné aktivity, které by ministerstvo podporovalo podobně, jako tomu bylo o letošních prázdninách.
On-line výuka je náročnější pro učitele i žáky
Náročnost distanční výuky potvrzují i samotní učitelé. „Učit ve stejném rozsahu jako u prezenčního vzdělávání by bylo velmi náročné a dlouhodobě neudržitelné. Problém vidím především u on-line výuky cizích jazyků u mladších žáků. Když se děti v září vrátily po dlouhé pauze do školy, měly problém se soustředit a nechtěly moc spolupracovat,“ přidává svůj názor učitelka ZŠ a MŠ Kukleny v Hradci Králové Iva Bejjani. Dodává, že opakování ročníků si ale rozhodně neumí představit a myslí si, že by to bylo i zbytečné.
Čtěte také
Podle Elišky Babkové, učitelky v ZŠ Říčany, zvládnou první a druhé třídy celé učivo. U dalších ročníků by klasifikovala pouze ze základních předmětů, jako je matematika a český jazyk. „Prověřila bych ale jen ty nejnutnější znalosti. V ostatních předmětech bych jen zkontrolovala ústně, jaký mají děti obecný přehled. Myslím si, že nejvíce se současná situace podepíše na žácích šestých tříd, kteří si nestihli zajet samostatnější režim, jenž je na druhém stupni základní školy potřeba,“ říká.
Ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4, psycholožka Galina Jarolímková, poukazuje na velký rozdíl mezi distančním studiem na základní a střední škole. „U dětí na prvním stupni ZŠ je velká část výuky přehozena na rodiče dětí. Je zde potřeba určitá dávka úzké spolupráce mezi rodiči a školou,“ vysvětluje Galina Jarolímková. Dodává, že menší děti by nad on-line výukou neměly trávit víc než tři hodiny času v kuse. Výuka na dálku na základních školách by se měla zaměřit hlavně na češtinu, matematiku a cizí jazyky, na středních školách navíc na oborové předměty. „Pokud by nebyla možná praktická výuka, měla by se posílit teorie. Po ukončení distančního vzdělávání by se pak mělo dělat víc praktické výuky,“ pokračuje.
Největší problém vnímám u středoškoláků a vysokoškoláků, na které se tak trochu zapomíná. Přicházejí o praktickou výuku, která je pro některé obory stěžejní.
„Jako jeden z velkých problémů, o kterém se moc nemluví, je studium na odborných středních školách, a to jak na výučních, tak i maturitních oborech, kde je část výuky zaměřena prakticky. Stejné je to i na vysokých školách. Dovede si někdo představit, jak asi mohou fungovat studenti medicíny, chemie a dalších oborů, u kterých je nutná i praktická část výuky v prvních letech studia, bez možnosti praktických hodin v laboratořích, pitevnách atd.? Jak budeme chtít po zedníkovi postavit zeď, která nespadne, po kuchaři, aby uvařil svíčkovou, která se nám bude rozplývat na jazyku, když budou znát celý proces jen teoreticky,“ přidává svůj názor ředitelka pedagogicko-psychologické poradny.
Poukazuje také na problematiku sociální izolace dětí. „Distanční výuka může vyhovovat dětem, které mají například obtíže s třídním kolektivem, adaptační problémy, byly například oběťmi šikany a v bezpečném rodinném prostředí je jim lépe. Mohou to být děti se speciálními vzdělávacími potřebami, které si svůj denní školní režim lépe zorganizují z domova než pod tlakem ve škole. Celkově je ale potřeba s dětmi dlouhodobě terapeuticky pracovat, jelikož se nemohou izolovat od společnosti věčně,“ říká psycholožka Galina Jarolímková a dodává, že je velmi důležité, aby učitelé kombinovali on-line výuku se samostudiem.
Čtěte také
Psaní se Martina začala věnovat na mateřské dovolené před osmi lety. Od té doby prošla několika online médii jako redaktorka na volné noze. V současné době si můžete přečíst její rozhovory a příběhy na téma zdraví na CNN Prima News.
