Britský expremiér Boris Johnson v rozhovoru pro CNN Portugal významně poodhalil průběh zahraniční spolupráce evropských států na začátku ruské invaze na Ukrajinu. Bývalý šéf Downing Street prohlásil, že Němci spíše než dlouhý konflikt chtěli, aby Kyjev rychle prohrál. Francie zase vůbec nevěřila, že Moskva invazi skutečně spustí.
Pár dní před začátkem ruské invaze na Ukrajinu panoval v evropských i amerických médiích informační guláš. Americké tajné služby dokola varovaly, že Rusko chystá útok na Ukrajinu. Jenže kdekdo těmto informacím nevěřil. V pohledu na možné riziko přitom byli rozpolcení nejen běžní občané, ale i vrcholoví politici v Evropě.
Vyplývá to z přímých vyjádřeních britského expremiéra Johnsona, který pro CNN Portugal poodhalil oponu politického dění v úvodu války na Ukrajině. Zvláště třaskavý byl jeho popis chování Berlína v prvních dnech invaze.
Německý pragmatismus
„Byl to obrovský šok. Viděli jsme, jak se ruské prapory taktických skupin hromadí, jenže různé země na to měly různý pohled,“ uvedl Johnson. „Německý pohled byl zpočátku takový, že kdyby k válce skutečně došlo, což by bylo neštěstí, tak by bylo lepší, aby bylo rychle po všem a Ukrajina se rozpadla,“ dodal expremiér Spojeného království s tím, že Německo k tomu mělo své „ekonomické důvody“.
Postoj Británie byl ale od počátku protiruský a proukrajinský, proto se tehdejší premiér s něčím takovým nemohl ztotožnit. „To jsem nemohl podpořit. Domníval jsem se, že to je katastrofální pohled na věc. Ale dokážu pochopit, proč si to mysleli a jak se asi cítili,“ pokračoval Johnson.
Německo v úvodu války čelilo ostré kritice, že nezaujalo proti Moskvě tvrdší postoj. Berlín se následně začal odpoutávat od ruských surovin a posléze i vojensky podporoval Ukrajinu.
Francouzské odmítání
Ani Francouzi ale podle Johnsona nebyli zpočátku příliš odhodlaní hrát roli v protiruském odboji. Paříž totiž údajně nevěřila, že k útoku na Ukrajinu dojde. „Nemyslete si, Francouzi to popírali do poslední chvíle,“ řekl Johnson. Což by vysvětlovalo diplomatický zápal Emmanuela Macrona, který se snažil s Vladimirem Putinem jednat, i když už měla Moskva tanky u Ukrajiny. Za neodhadnutí situace prý v Paříži „padaly hlavy“ na vysokých postech.
To Itálie podobně jako Německo údajně razila cestu pragmatismu. Johnson vzpomínal, že tehdejší italský premiér Mario Draghi nejdříve odmítl podpořit evropský postoj, a to kvůli masivní závislosti na ruských zdrojích.
Obrat o 180 stupňů
Jako mávnutím kouzelného proutku se ale postoj evropských zemí brzy změnil. Když Ukrajina zvládla v prvních hodinách války ubránit Kyjev a dala světu najevo, že je připravená se bránit. Tehdy začali hrát evropští státníci docela jinou hru.
„Najednou všichni viděli – Němci, Francouzi, Italové, Joe Biden – že to zkrátka nemá řešení. Že s Putinem nemůžete vyjednávat. To byl zásadní moment,“ řekl Johnson.
Podle něj se Evropská unie i přes počáteční neshody zachovala navenek pohotově a jednotně. „EU to zvládla skvěle. Přes všechny mé obavy vzdávám hold způsobu, jakým se Evropská unie zachovala. Byli jednotní. Sankce byly tvrdé,“ uznal Johnson.
Podle něj by se celá válka na Ukrajině vyvíjela docela jinak, kdyby v čele Kyjeva nestál prezident Volodymyr Zelenskyj. „Je to velmi statečný chlapík. Myslím, že historie tohoto konfliktu by byla úplně odlišná, kdyby tam nebyl,“ uzavřel Johnson.
