Adolf Hitler Zdroj: ČTK
Přes půl století to zřejmě tolik nevadilo, ale teď si Němci vzpomněli, že by měli upustit od hláskovací tabulky, kterou zavedli za Adolfa Hitlera. Nacisté tu původní ve 30. letech pozměnili, jelikož z jejich pohledu obsahovala příliš židovských jmen.
D jako David, J jako Jacob, N jako Nathan, Z jako Zacharias. Němci ve svém hláskování roky používali tabulku se zažitými osobními jmény. Po nástupu hitlerovského režimu se ale v zemi zavádělo spousta nových pořádků. Došlo i na něco tak zdánlivě nedůležitého, jako je seznam převádějící jednotlivá písmena abecedy na snadno zapamatovatelná kódová slova.
Nacisté se rozhodli navždy zbavit všeho, co by jen trochu připomínalo židovský odkaz. Místo Davida tak v hláskovací tabulce začali od roku 1934 používat Doru, Jacoba vystřídal Julius, Nathana Nordpol, Samuela Siegfried a Zachariase Zeppelin.
Vůdcova Tisíciletá říše nakonec trvala z pohledu věčnosti jen chviličku, nacistická hláskovací tabulka ovšem v Německu zůstala až na drobnosti platná i po prohrané válce. Roku 1950 se proškrtala skutečně jen nepatrně, u písmene Y se například začal používat Ypsilon místo Ypres, které připomínalo bitvu, v níž Němci poprvé použili jedovatý bojový plyn.
Na Doru, Siegfrieda, Zeppelin a spol. dochází až v roce 2020. Zasadil se o to Michael Blume, pověřenec pro potírání antisemitismu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
„Jen se podívejte, jak běžné je u nás například používání Nordpolu pro N. Už se nad tím ani nikdo nepozastavuje. Z toho je vidět, jak hluboce tento plán nacistů pronikl do našeho myšlení,“ zlobil se Blume na stránkách tagesschau.de.
Jeho iniciativa je úspěšná a Němci se díky ní na podzim 2021 vrátí k předhitlerovskému hláskování. O rok později by pak pravděpodobně zavedli úplně novou tabulku, která by využívala názvy měst.
„Pokud bychom zůstali jen u osobních jmen, bylo by to komplikované, protože jejich výběr by nemusel plně odrážet současnou národnostní pestrost Německa,“ vysvětloval mluvčí Institutu pro normy Julian Pinnig.
Hláskovací tabulka je běžnou pomůckou ve většině světových jazyků. V případě češtiny se až na výjimky (Ďáblice, Chrudim, Těšnov) používají osobní jména. I český seznam byl v průběhu času obměňován, k písmenu N třeba původně místo Norberta patřil Neruda.
