Konec plynu z Ruska
Německo začíná pociťovat energetickou krizi na vlastní kůži. Kvůli obavám z přerušení dodávek plynu z Ruska začíná řada měst přijímat úsporná opatření. Snižuje se například teplota vytápění budov, vypíná se pouliční osvětlení a v některých bytových domech dokonce teče teplá voda jen ve vybraných hodinách. O situaci informoval britský list Financial Times.
„Situace je víc než dramatická. Sociální smír v Německu je ve velkém nebezpečí,“ popsal stručně aktuální vývoj Axel Gedaschko, šéf největší německé asociace realitních společností. Energetická krize se u našich západních sousedů stupňuje, neboť i Německo čelí dramatickému růstu cen energetických komodit, hlavně zemního plynu, což se ale promítá i do cen elektřiny a v neposlední řadě také pohonných hmot.
Kovanda: Zdražování energií je zatím procházkou růžovým sadem, bude hůř. Vládu čeká budíček
Vládní politici žijí v bublině, nemají se zdražováním osobní zkušenosti a problémy řadových obyvatel přehlížejí. Těmito slovy v Novém dni na CNN Prima NEWS zkritizoval kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) ekonom Lukáš Kovanda. Budíček prý přijde na podzim, kdy se nejen ceny energií opět dramaticky zvýší. Kovanda dodal, že vláda si šetří záchranné prostředky na horší časy, zatímco nespokojenost občanů stoupá.
Zdražení zemního plynu je tak obrovské, že to připomíná dopady ropných šoků v letech 1973 a 1979. Tehdy rovněž došlo v řádu několika málo měsíců k několikanásobnému zvýšení cen klíčové energetické komodity, kterou byla na rozdíl ode dneška ropa. Německo v 70. letech v důsledku ropných šoků zažilo největší inflaci od konce první světové války, kdy zemi rozložila do té doby nevídaná hyperinflace. A podle aktuálních dat Spolkového statistického úřadu současné tempo zdražování nejspíše vytvoří nový 50letý rekord.
Sprchování jen od do
A podobně jako před 50 lety, začíná Německo na řadě míst zavádět úsporná opatření. Jak informoval britský list Financial Times, některá města vypínají pouliční osvětlení nebo omezují provozní dobu veřejných koupališť. Vedle toho majitelé bytových domů sahají k ještě drsnějším restrikcím.
Například v saském městě Dippoldiswalde, které leží jen pár kilometrů za česko-německými hranicemi, se už nájemníci nemohou sprchovat teplou vodou, kdykoli si vzpomenou. Od pátku to bude možné jen od 4 do 8 a od 11 do 13 hodin. Největší německý pronajímatel bytů, společnost Vonvovia, uvedl, že v bytech, které jsou napojeny na centrální zdroj tepla, bude teplota vytápění snížena mezi 23. a 6. hodinou jen na 17 stupňů. Prý tak ušetří až osm procent nákladů na topení.
V energetické krizi pocítíme, jak EU potřebujeme. Lidem pomáháme, vzkázala Jourová
Eurokomisařka Věra Jourová v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popsala, jaký vliv má Evropská unie v pomoci občanům během energetické krize. „V této krizi mohou občané vidět, že EU funguje jako silný celek a nenechá nikoho na holičkách. Pocítíme, jak unii potřebujeme,“ uvedla.
Taková opatření jsou v Německu zatím spíš ojedinělá, ale záhy se mohou stát běžnou součástí života našich západních sousedů. „Každá ušetřená kilowatthodina pomáhá plnit plynové zásobníky,“ řekl listu Financial Times Helmut Dedy, šéf Německé asociace měst a obcí. Podle něho se bude muset celá německá společnost ve spotřebě energií uskromnit. „Musíme šetřit nyní, abychom měli vytopené byty v zimě,“ dodal.
Konec pohodlí
V okrese Lahn-Dill nedaleko Frankfurtu nad Mohanem již přijali opatření, která se dotknou místních školáků. Od poloviny září v 86 školách a 60 tělocvičnách vypnou teplou vodu, od čehož si zřizovatelé slibují úsporu nejméně 100 tisíc eur (asi 2,5 milionu korun).
Düsseldorf dočasně uzavřel obrovský plavecký komplex Münster-Therme, Berlín zase snížil teplotu vody ve svých koupalištích o dva stupně. Kolín nad Rýnem zapne své pouliční osvětlení jen na 70 procent běžné kapacity. „Situace je opravdu velmi vážná. Už nyní je jasné, že budeme muset opustit pohodlí, na které jsme si zvykli,“ uzavřel Helmut Dedy.
