Státy Evropské unie, Česka nevyjímaje, mají kvůli ruské invazi na Ukrajině velké problémy s nedostatkem plynu i ropy, což vede k čím dál citelnějším nárůstům cen. Pomocnou ruku EU nyní nabízí na první pohled nepravděpodobný hráč. Kazachstán byl doposud spojencem putinovského Ruska, ale nyní se od něj zjevně odvrací. Prezident Kasym-Žomart Tokajev napřed odmítl uznat nezávislost separatistů na Donbase a nyní EU nabídl zajímavý obchod – postavte nám koridory přes Kaspické moře a my k vám dostaneme ropu i plyn.
S Ruskem se po zahájení invaze na Ukrajinu oficiálně baví jen hrstka států. Mezi tuto malou skupinku se dosud řadí i Kazachstán. Jeho vazby na Rusko se ale čím dál více přetrhávají.
Kazachstánský prezident Tokajev během června doslova zpražil svůj ruský protějšek, Vladimira Putina, když se spolu setkali na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru. Na přímý dotaz šéfredaktorky Russia Today Margarity Simonjanové, jaký je pohled Kazachů na „speciální vojenskou operaci“, jak válku na Ukrajině Rusové nazývají, odpověděl, že „Kazachstán nebude uznávat kvazistáty“, přičemž do této kategorie řadí i samozvanou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku. Právě ty Rusko používá jako jeden z oficiálních důvodů k napadení Ukrajiny.
Tokajev svým výrokem ještě více nahlodal rusko-kazachstánské vztahy. O to více, že takto odpověděl přímo před Putinem, který seděl vedle něj. Aby toho nebylo málo, Tokajev následně odmítl převzít ruský Řád Alexandra Něvského, kterým ho Rusové chtěli v Petrohradě poctít.
Prezident Tokajev se nyní obrací přímo na Západ. V pondělí totiž vedl telefonát s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Obsahem jejich rozhovoru byly mimo jiné i možnosti převodu kazachstánské ropy a plynu do Evropy. To by v aktuální krizové situaci, ve které se řada států EU nachází, byla velmi vítaná pomoc.
Kazachstánská „Hedvábná stezka“
„Prezident apeloval na Evropskou unii, aby spolupracovala na vytvoření alternativních transkontinentálních koridorů, včetně Transkaspické mezinárodní přepravní cesty,“ uvádí úřad kazachstánské hlavy státu. Onou cestou je míněna trasa vedená mimo jiné přes Kazachstán, Ázerbájdžán, Gruzii, ale součástí jsou také Čína či některé evropské státy, třeba Rumunsko a Polsko. Před časem se připojila i Ukrajina.
Koridor je aktuálně dlouhý několik tisíc kilometrů a má sloužit pro přepravu celé řady komodit. Pro Kazachstán jde o jakousi vlastní „Hedvábnou stezku“, jak uvádí ve své analýze časopis The Diplomat.
Tato kazachstánská „Hedvábná stezka“ se nyní může ukázat i jako alternativa pro dodávání ropy a plynu do Evropy. Rusko již několik států EU od těchto surovin odpojilo či svůj přísun do nich přiškrtilo. Evropské země proto volají po tom, aby se ropa i plyn dodávaly i odjinud.
Ohledně ropy je Kazachstán skutečným gigantem. Vděčí za to svým nalezištím i Kaspickému moři, kde jsou ložiska. U plynu je to však aktuálně horší, protože jej Kazachstán sám příliš nemá.
Pomůže Kazachstán i s energiemi?
Tokajev v telefonickém rozhovoru s Michelem mimo jiné připomněl, že Kazachstán byl první středoasijskou zemí, která navázala partnerství s Evropskou unií. To chce nyní očividně ještě více upevnit. „Během konverzace obě strany (Tokajev a Michel) diskutovaly témata regionálního i světového charakteru. Vyjádřily obavy zejména s ohledem na vzrůstající hrozbu nedostatku potravin,“ stojí dále v sumáři Tokajevovy kanceláře.
Kazašský prezident Michelovi rovněž sdělil, že jeho země je Evropě připravena pomoci i v boji s vysokými cenami energií. Středoasijská země by v tomto ohledu mohla využít svůj „uhlovodíkový potenciál ke stabilizaci světových a evropských trhů“.
🇰🇿🇪🇺 #July4th phone call between President Tokayev & @eucopresident Michel: #Kazakhstan's role as a buffer market of the continent & its potential to secure energy supplies, the development of the Middle Corridor, cooperation for Afghanistan & many other issues covered. https://t.co/71T9AOjqkn
— Kazakh🇰🇿 Embassy in Brussels (@KazBrussels) July 4, 2022
Putin Tokajevovi pomohl s demonstracemi
Kazachstánská otočka od Ruska se zdá být trochu překvapivá. Ještě v lednu totiž Putin Tokajevovi pomohl, když prezident čelil rozsáhlým domácím nepokojům. Ty nakonec zvládl potlačit silou, přičemž mu Rusové na pomoc poslali své vlastní vojáky.
Když se Putin v únoru rozhodl napadnout Ukrajinu, Kazaši mu žádnou pomoc neposkytli, přestože se zdálo, že po lednových protestech v Kazachstánu je spojenectví Putina s Tokajevem velmi pevné. Namísto toho Tokajev volal po dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou a potřebě konflikt vyřešit mírovou cestou.
Kazachstánský prezident pak doma dokonce povolil demonstraci na podporu Ukrajiny. Aktivisté navíc mohli na Ukrajinu poslat humanitární konvoj s potravinami či léky. I tento krok byl v zahraničí přijímán s údivem.
