Nemocnice přijdou kvůli koronaviru o stamiliony korun. Ztráty budou dohánět měsíce

Zdravotní pojišťovny měly ke konci září na svých účtech přebytky v objemu převyšujícím 64 miliard korun. To bylo asi o 11 procent více než před rokem. Naproti tomu nemocnicím chybí stovky milionů. Za obojí může do jisté míry pandemie koronaviru. Zatímco klinikám se krátily příjmy z odložených úkonů, zdravotním pojišťovnám přibyly peníze za děti, nezaměstnané nebo důchodce.

Tuzemský zdravotnický systém byl nástupem koronavirové pandemie zastižen v poměrně dobré kondici. Zdravotní pojišťovny v loňském roce hospodařily s přebytkem ve výši 13,4 miliardy korun, což byl srovnatelný výsledek s rokem 2018. Za příznivý vývoj vděčily solidnímu hospodářskému růstu doprovázenému nejnižší nezaměstnaností nejen v rámci Evropské unie, ale i za posledních 30 let.

Do karet jim začala hrát také koronavirová krize. Nemocnice byly v průběhu jarních měsíců, kdy Česko sužovala první vlna epidemie, nuceny odkládat úkony, které se daly přesunout na pozdější dobu. Mezi nimi ale figurovaly i lukrativní zákroky, za něž inkasují desetitisíce právě ze systému veřejného zdravotního pojištění. Co se ale z pohledu jednoho jeví jako plus, je zpravidla minusem z perspektivy někoho jiného. A nejinak tomu je také v tomto případě.

Ztracené miliardy?

Nemocnicím, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, totiž v důsledku propuknutí koronavirové pandemie chybí v rozpočtech stovky milionů korun. A to je řeč pouze o pěti největších zařízeních v České republice, které zatím stačily odhadnout dodatečné náklady spojené s první vlnou epidemie. Je tedy pravděpodobné, že celkové finanční manko všech tuzemských zdravotnických zařízení by mohlo dosáhnout několika miliard korun.

Definitivně jasno by mělo být až po vyúčtování plateb za celý letošní rok, v němž se projeví také druhá epidemická vlna, která stále probíhá. „Pokud se započítají na jaře zvýšené osobní náklady, zvýšený nákup ochranných pomůcek, vynucené covidové investice, ale i snížené výnosy za služby neplacené ze zdravotního pojištění, tak se za březen až květen letošního roku jedná přibližně o 200 milionů korun,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Pavlína Danková, tisková mluvčí Fakultní Nemocnice Motol.

Kompenzační vyhláška

Podle Dankové by mohl být tento finanční skluz dorovnán ještě do konce roku. Dá se ale prý očekávat žádost nemocnic o dodatek ke kompenzační vyhlášce na letošní rok, který bude nutný k dorovnání ekonomického dopadu zejména druhé vlny epidemie, v jejímž důsledku dojde k odkládání plánované péče. „S ní totiž stávající podoba kompenzační vyhlášky nepočítá,“ dodala Danková.

Na nutnost úpravy kompenzační vyhlášky upozornil také mluvčí Thomayerovy nemocnice Petr Sulek. „Náklady naší nemocnice v souvislosti s COVID-19 činí přibližně 65 milionů korun. To je ale stav ke konci září,“ sdělil CNN Prima NEWS. Sulek také připomněl, že je nutné započítat rovněž úhrady za odložené neakutní výkony, o které nemocnice přišla kvůli uvolnění lůžkových kapacit právě pro pacienty s covidem.

Fakultní nemocnice Ostrava odhaduje dodatečné náklady ve výši asi 100 milionů korun, ovšem v kalkulaci nemá započteny výpadky příjmů z odložené péče. „Výpadek tržeb není možno v tuto chvíli přesně odhadnout. Vyúčtování provedou zdravotní pojišťovny až za celý rok 2020,“ uvedla mluvčí ostravské nemocnice Petra Petlachová. „Co se týká té jarní vlny, tak propad jsme neměli vyrovnaný ještě ani v září, ale o žádný extrém nejde vzhledem ke kompenzacím, které dostáváme,“ řekla CNN Prima NEWS tisková mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá, aniž by uvedla sumu, která nemocnici chybí.

Kdy doženou manko

Finanční manko ale není to jediné, s čím se tuzemské nemocnice budou muset po odeznění koronavirové epidemie vypořádat. Peníze jsou možná dokonce ten menší problém. Větší zátěž pro nemocnice bude představovat manko v podobě neposkytnuté, respektive odložené zdravotní péče. Jakmile se kliniky vrátí k běžnému provozu, budou muset výkonovou ztrátu dohnat. To může trvat týdny, ale i měsíce.

„To je v tuto chvíli předčasné říci, ale odhadujeme, že to může být do šesti měsíců,“ řekl CNN Prima NEWS Petr Sulek s tím, že dominantním určujícím faktorem bude délka trvání epidemie a její další vývoj. Ani mluvčí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Tereza Romanová se nepustila do přesnějšího odhadu. „Situace se liší obor od oboru. Odhaduji, že toto manko budeme dohánět v řádu měsíců. Vše záleží na době trvání současného stavu,“ uvedla pro CNN Prima NEWS.

České nemocnice ale nejsou zdaleka jediné, které se s odložením plánované péče potýkají a které budou muset nahromaděný problém řešit. V obdobné situaci se nacházejí kliniky prakticky po celé Evropě. Například v sousedním Německu došlo mezi 16. březnem a 5. dubnem k meziročnímu poklesu ošetření v nemocnicích téměř o dvě pětiny, jak uvedla jedna z nejstarších německých zdravotních pojišťoven AOK. Dokonce ještě několik týdnů poté byl počet výkonů nižší o 20 procent než před rokem. Německo odhaduje, že tento výkonový deficit bude dohánět ještě v příštím roce.

Tým vědců z Birminghamské univerzity publikoval v květnu v časopise British Journal of Surgery studii, z níž vyplývá, že na celém světě bylo kvůli pandemii odloženo přes 28 milionů operací. Návrat k normálu může trvat 30, ale i 90 týdnů. Mediánový odhad činil 45 týdnů, tedy přes 11 měsíců. Vše v závislosti na tom, o kolik procent se zvýší počet provedených operací nad dlouhodobý normál. Zdá se tedy, že zdravotníci si nevydechnou ani poté, co bitvu s koronavirem dovedou do vítězného konce.