Petlahvoň odhozenec je jeden z hojně rozšířených invazních druhů. Zdroj: KRNAP
Z nejčastěji se vyskytujících druhů v Krkonoších lze jmenovat zejména petlahvoně odhozence, vlhčence ubrouskového, sáčkovce šustilku nebo obalíka sušenkovitého. Lidmi zavlečené druhy z přírody nemizí, ba naopak se rozmnožují co do počtu i druhů. V příštích týdnech se vypraví v rámci kampaně do Krkonoš expedice mladých zoologů, jejímž cílem bude vytvoření taxonomie všech odpadkoušů, které se v krkonošské přírodě objevují.
Osvětová informační kampaň s názvem Není zvěř jako zvěř poběží dva měsíce a má za cíl ukázat lidem, co všechno po sobě v lesích a parcích zanechávají. Jen Krkonošským národním parkem prošlo v roce 2018 téměř 3,8 milionu lidí. Na jaře 2019 sesbírali pracovníci Správy KRNAP a dobrovolníci skoro tři tuny odpadu, které se u turistických cest objevily po zimní sezoně.
„Na horách nejsou rozmístěny odpadkové koše. Do národního parku nepatří. Odpadkové koše mají své místo v městských parcích, nikoli v přírodě, kde by jejich obsah byl vystaven nejen povětrnostním vlivům, ale i divokým zvířatům. Prostě, co si do přírody přineseme, musíme si i odnést,“ uvedl ředitel Krkonošského národního parku Robin Böhnisch.
Neviděli jste náhodou sáčkovce šustilku? Zdroj: KRNAP
Hon na vlhčence ubrouskového
Nejčastějšími odpadky, které v parku po návštěvě lidí zůstávají, jsou PET lahve, obaly od sušenek, igelitové sáčky, vlhčené ubrousky, plechovky nebo nedopalky cigaret. Jejich doba rozkladu je podle druhu od 15 až do 250 let. Zatímco u některých druhů odpadků téměř všichni víme, že se budou rozkládat desítky až stovky let (jako například PET lahve), u jiných je to pro mnohé možná překvapení.
Takovým odpadem jsou třeba vlhčené ubrousky, které jsou vyráběny z umělé textilie, proto se nerozpadnou stejně rychle jako toaletní papír, ale až za několik set let. Mezi odpadky na horách se však objevují i překvapivější nálezy. Při letošním jarním úklidu se pracovníkům Správy a dobrovolníkům podařilo nalézt pneumatiky od aut, boty, ztracené lahve alkoholu nebo lyžařské hůlky. „Občas nad tím zůstává rozum stát,“ dodává Böhnisch.
Odpadky v krkonošské přírodě se s určitou mírou nadsázky stávají invazivními druhy, pro které realizátoři kampaně identifikovali novou čeleď - čeleď odpadkoušovitých. S tvory čeledi odpadkoušovitých se budeme moci setkávat zejména na profilech „nenizverjakozver“ - konkrétně na Facebooku a Instagramu. Tandem mladých výzkumníků (zoologů), Alice a Lukáš, se s uživateli sociálních sítí budou dělit o důležité poznatky ze života odpadkoušů zavlečených do KRNAP/KPN.
Podaří se jim zmonitorovat a popsat úplně všechny? Uvidíme! A jak se zapojí veřejnost? Jednoduše! Bude vymýšlet zajímavé, a ještě zajímavější, české i latinské názvy těchto škůdců krajiny, lesů a hor. Vždyť rozpoznány a pojmenovány byli našimi mladými zoology zatím jen čtyři z čeledi odpadkoušovitých, ostatní na svou identifikaci teprve čekají.
Odpadky odhozené v přírodě mohou stát zvířata život. Díky jejich sběru a revitalizaci zaneřáděných míst se také mohou vrátit původní živočichové a může tak dojít k obnovení biotopů.
Tenhle exemplář nepůvodního druhu se může dožít i několik stovek let. Zdroj: KRNAP
