S puštíkem bělavým se můžeme setkat jak ve dne, tak za soumraku. Pověst praví, že se ukáže jen tomu, kdo se v přírodě bude chovat slušně.
Málokterý podnik má otevřeno 356 dní v roce a je tady pro vás kdykoliv si vzpomenete. Příroda nabízí potraviny, zážitky, odpočinek a nezapomenutelné výhledy. Zároveň je ale domovem živočichů, kteří jsou v ní na rozdíl od nás, návštěvníků, doma. Jaká pravidla bychom měli mít na paměti, když se do přírody vydáme?
Nekrmit zvířata pečivem
Jarní počasí a zářící slunce nás vybízí k procházkám. A k procházce odjakživa patří zastávka u rybníka nebo řeky se sáčkem usušených rohlíků. (Nejen) pro vodní ptáky však pečivo představuje velké riziko. Může jim způsobit zažívací problémy a následně se u nich mohou rozvinout deformace křídel (tzv. andělské křídlo), což může let zcela znemožnit. Postižený pták pak má jen malou šanci na přežití.
Pečivo totiž neobsahuje žádné vitamíny ani minerální látky a zvláště bílé pečivo má naprosto nulovou výživovou hodnotu. Navíc u ptáků vyvolává pocit sytosti, a i když se tělu nedostává živin, zvířata již nemají chuť na konzumaci výživnější přirozené potravy. Dalším problém můžete být i sůl či koření, kterým může být pečivo ochuceno.
A zase ta mláďata. O jejich sběru se píše každý rok, přesto mají v záchranných stanicích plné ruce práce.
A zase ta mláďata. O jejich sběru se píše každý rok, přesto mají v záchranných stanicích plné ruce práce.
Krmení ptáků představuje však ještě jeden problém – nesnězené zbytky zanášejí vodu, ve které pak snadněji kvetou řasy a množí se bakterie. Navíc lákají potkany a další zvířata a může dojít k přenosu chorob. Pokud chcete kachnám přilepšit, doneste jim raději strouhanou mrkev, mražený hrášek nebo kukuřici a oves.
Nesbírat mláďata
K záchranářům z Českého svazu ochránců přírody se každý rok na jaře dostane do rukou více než 300 mláďat, která „zachránit“ rozhodně nepotřebovala. Nejčastěji jde o ptáčata, zajíčky a srnčata. U ptáků jde většinou o mláďata, která sice hnízdo opustila, ale jen proto, že je to u nich přirozené a za pár dní, kdy je rodiče krmí i mimo hnízdo, sama vzlétnou. Zajíčci a srnčata zase jejich „zachránci“ považují za opuštěná, přitom je jejich matky nechávají o samotě záměrně a pravidelně je dochází krmit.
Místo záchrany smrt: Proč v přírodě nesbírat mláďata?
Tráva se zelená, vzduch voní hlínou a prvními rozkvetlými stromy a lidé vyráží do přírody užít si prvních jarních paprsků. Pro pracovníky záchranných stanic ale příchod jara znamená noční můru. Začíná totiž období sběru mláďat.
Je pravdou, že některá zvířata se bez naší pomoci rozhodně neobejdou – jde například o mláďata veverek či o zvířata zraněná. Pokud na svých cestách narazíte na opuštěné mládě, vždy se nejprve zamyslete, zda vaši pomoc skutečně potřebuje. Pokud si však nejste jisti nebo pokud je zvíře viditelně zraněné, vždy nejdříve kontaktuje záchrannou stanici (telefon na centrální dispečink: 774 155 155), kde vám rádi poradí a domluví se s vámi na dalším postupu. Na webových stránkách csop.cz si dokonce můžete stáhnout i aplikaci, díky které se můžete rovnou spojit s nejbližší záchrannou stanicí. A prosíme, zavolejte jim dříve, než se mláděte dotknete. Váš pach ho totiž může odsoudit k smrti. Matka k němu už zpět nepřijde.
V přírodě jako na návštěvě
Dokážete si představit, že k vám domů přijde skupinka cizích lidí, za hlasitého hulákání vám po podlaze rozhází odpadky, vyjí celou ledničku a vzbudí nebo vyděsí k smrti vaše děti? Asi byste nebyli moc nadšení, že?
Pes štval jelena, ten spadl ze srázu a zabil se
Vše se odehrálo nad Studeným kolenem pod Špindlerovým Mlýnem. Podle svědků měl husky s postrojem štvát jelena, který ve snaze utéci spadl ze čtyřmetrové opětné zdi na silnici a na místě se zabil. Majitel psa nebyl v tu chvíli v dosahu.
Volně žijící zvířata se s takovými „hosty“ musí potýkat neustále. Jako by nestačilo, že jim stále více ujídáme z jejich životního prostoru. Na zbylých místech, kde by ještě mohla mít klid, se často chováme neurvale. Při cestách do přírody proto myslete na to, že vstupujete do oblasti, kde nejste „pány tvorstva“, ale slušně vychovaným hostem. Vždy si po sobě ukliďte a nezanechejte po sobě nic, s čím si příroda neporadí. Nechovejte se hlučně, a pokud se vydáváte do přírody za nějakou dobrotou, chovejte se střídmě a s respektem k těm, kteří by o ni také mohli stát. Nezapomeňte, že letos svět nekončí a v zájmu všech je, aby jedlé rostliny měly šanci napřesrok zase obrůst.
Obyvatelé luk a hájů to dvojnásob ocení právě na jaře, kdy se jim rodí mláďata. (A už jste si uložili číslo na dispečink záchranných stanic?)
Čistota půl zdraví
Jste fanoušky virálních challengí? Pak vás nadchne, že díky novému trendu můžete pomoci i přírodě! #trashtag challenge je sice stará už čtyři roky, ale až v poslední době si užívá své zasloužené slávy. O co jde? Vyberte si místo, kde se lidi rozhodně nechovali podle našeho předchozího tipu a je doslova „zabordelené“. Vyfoťte se na něm, vykasejte si rukávy a pusťte se do díla. Až celou oblast vyčistíte od nepořádku, který do přírody nepatří, vyfoťte se znovu a inspirujte další, aby následovali vašeho příkladu.
Jak může sešlápnutí plechovky zachránit život?
Lišák, kterého vidíte na fotce, měl štěstí v neštěstí. Našel totiž v přírodě ohozenou plechovku a ve snaze zjistit, co by v ní mohlo být k snědku, mu hlava v plechovce uvízla. Kdyby ho nenašla jeho zachránkyně, neměl by šanci přežít.
Pokud ale dáte přednost tomu dělat věci hezky pěkně postaru a ve skupině, můžete se přidat k organizaci Trash Hero. Dnes už mají více než 106 poboček ve 12 zemích a jen u nás se jim za dobu jejich působení podařilo uklidit více než 15 tun odpadu z míst, kde nemá co dělat. Zapojit do této bohulibé činnosti se však můžete i na každém výletě. Jasně, že si odnesete svoje vlastní odpadky, ale když po cestě seberete i pár odpadků po lidech, kteří zatím nejsou tak uvědomělí, příroda i její obyvatelé to ocení a budou vám vděční.
Nepomáhat ptákům se stavbou hnízda
Náš poslední tip se znovu vrací k ptákům. Na jaře není těžké zahlédnout ptáčky pospíchající kamsi se zobáčkem plným stavebního materiálu. S jeho hledáním jim ale nemusíte pomáhat. Spousta lidí jim v dobré víře nechává na zahradě či za oknem různé provázky, bavlnky nebo třeba látkové cucky ze sušičky. Ptáci či jejich mláďata se však do umělých materiálů mohou snadno zamotat, což může vést až přerušení cirkulace krve. Nejeden materiál je také napuštěn chemikáliemi či zbytky pracího prášku a aviváže.
Když se budete v přírodě chovat tiše, odmění se vám překrásným koncertem.
Když se budete v přírodě chovat tiše, odmění se vám překrásným koncertem.
Problematické může být i „nabízení“ vyčesané srsti našich zvířecích společníků. I ta je často chemicky ošetřena, např. proti blechám či klíšťatům a ptákům by mohla uškodit. Ptáci mají k dispozici hromadu přirozených materiálů na stavbu hnízd i bez naší pomoci: větvičky, suché listí, trávu a květinové stonky, ale také mech a lišejníky…
Příroda je mocná čarodějka a alespoň v tomto ohledu si zatím poradí i bez nás.
