Asi čtvrtina zdravotních sester a ošetřovatelek vytrvale odmítá vakcínu proti covidu, a představuje tak stále větší riziko pro nemocnice nebo pečovatelská zařízení. Například jediná nenaočkovaná sestra na kterémkoliv lůžkovém oddělení v českých nemocnicích může nakazit řadu pacientů a mnohým způsobit i smrt. „Nepřijetí očkování je zcela proti duchu profese a proti etice povolání,“ zlobí se na takové sestry profesor Vít Procházka z Hemato-onkologické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci.
Když loni na podzim zůstávaly vakcíny jen zbožným přáním, hrála se ve špitálech i domovech pro seniory ruská ruleta. Ani pravidelné testování totiž nemohlo zabránit tomu, aby se mezi pacienty občas dostal také personál nakažený infekcí COVID-19. Následky bývaly fatální, tomuto riziku se ale zcela účinně nedalo bránit.
Když se sestrou může vejít i smrt
Více než tři měsíce po zahájení plošného očkování lékařů a zdravotních sester je všechno jinak a většina personálu přijala vakcinaci jako samozřejmou součást práce. Menšina zdravotníků přesto injekci s klidným svědomím odmítá, i když se stává něčím jako časovanou náloží. Se snídaní či léky, které donesou na nemocniční pokoj třeba staršímu pacientovi po srdeční operaci, totiž mohou do místnosti přivést i smrt.
Profesor Vít Procházka z Hemato-onkologické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci považuje takové chování zdravotníků za neetické, neboť jde proti samotnému duchu profese. „I kdyby očkování bylo spojeno s nějakým rizikem, což tedy spojeno není, určitě není obhajitelné, že na sebe zdravotník nedokáže vzít ani to minimální riziko spojené s vakcínou,“ nelíbí se lékaři postoj části personálu. „Při záchraně životů je naopak nutné podstupovat větší riziko než v míře obvyklé.“
Procházka patří k lékařům, kteří by rádi zavedli očkování zdravotníků jako povinné. „Zavírat oči před tím, že svojí nezodpovědností mohou způsobit úmrtí pacientů, je pro mě obtížně stravitelné,“ říká. Jako hematolog se přitom vážně obává i o pacienty svého oddělení: „V momentě, kdy se nakazí hemato-onkologičtí pacienti, se jejich úmrtnost rázem zvyšuje o 20 až 30 procent.“
Předčasná úmrtí kvůli dezinformacím
CNN Prima NEWS také dostala informaci od lékaře, který si přeje zůstat v anonymitě (jeho jméno i pracoviště redakce zná). Na jednom lůžkovém oddělení v českých nemocnicích zemřeli během velikonočního týdne dva pacienti právě kvůli nezodpovědnosti ošetřovatelky, která odmítla očkování.
I přes pociťované příznaky covidu zůstávala v práci a nakazila řadu pacientů po urgentních operačních zásazích. „Všechny ty operace se přitom povedly, dva zesláblé pacienty, kteří se nakazili od ošetřovatelky, ale nakonec zabil covid,“ svěřil se lékař redakci. Zesnulí by přitom měli šanci na několik dalších let relativně spokojeného života.
Důvody, proč se odmítači očkování objevují i mezi zdravotníky, jsou různé. Stejně jako jiné komunity i pracovníci v bílých pláštích podléhají nepřesným, nepravdivým či přímo dezinformačním informacím ve veřejném prostoru.
Olomoucký hematolog a univerzitní profesor Vít Procházka proto inicioval založení komunity vědců, lékařů a studentů Univerzity Palackého s názvem Lovci kachen. S cílem upozorňovat na dezinformace, hoaxy a konspirační teorie, které se týkají nemoci COVID-19, její léčby a očkování. A s vírou, že mohou ovlivnit i zdravotníky v nemocnicích či ošetřovatelky sociálních služeb všeho druhu.
Extrémně nebezpečné jsou podle Procházky třeba hoaxy o úmrtích po vakcinaci, případně o vlivu vakcín na plodnost nebo průběh těhotenství u žen. „V prvním případě se souvislost neprokázala. A ve druhém jsou už dokonce k dispozici data o bezpečnosti očkování u těhotných a kojících žen,“ říká lékař.
Vakcinace se vymkla z rukou státu
Některé zdravotní sestry, jež jsou zároveň matkami, jsou také ovlivněny současným antivaxerským hnutím. A už třeba odmítly očkování pro své dítě v případě spalniček. „Tohle podhoubí je v České republice dlouho přítomné. A sestry, které teď odmítají vakcínu proti covidu, se často rekrutují právě z matek, jež už dříve měly negativní pohled na očkování,“ odhaduje lékař Procházka. Státu se tak prý vrací jeho benevolentní postoj, když v minulých letech striktně nevyžadoval ani povinná očkování.
„Dítě bez vakcíny vám sice nepřijmou do mateřské školy, ale při přijímaní do základní školy již očkování není podmínkou a nezjišťuje se,“ přemítá lékař Procházka nad libovůlí úřadů.
Povinný očkovací program dětí přitom zahrnuje takzvanou hexavakcínu, která děti chrání proti záškrtu, tetanu, dávivému (černému) kašli, hemofilovým infekcím, dětské obrně a virové hepatitidě typu B. Děti jsou povinně očkovány i proti tuberkulóze, spalničkám, zarděnkám a příušnicím.
Očkování ovlivňují názoroví vůdci
Personál odmítající očkování proti covidu je s postupující vakcinací stále větším problémem i v pečovatelských službách. Prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky Jiří Horecký se pokusil analyzovat, proč se v jednom zařízení pro seniory nechalo očkovat 80 i 90 procent personálu a jinde pouhých 20, nebo dokonce 10 procent.
„Zjistili jsme, že značnou roli hrají takzvaní názoroví vůdci v jednotlivých zařízeních. Tedy třeba staniční sestra nebo sociální pracovnice s určitým charismatem, kterým ostatní důvěřují. A když taková osoba odmítne očkování, přidá se k ní většina pracoviště,“ říká Horecký pro CNN Prima NEWS.
Proočkovanost personálu v sociálních službách je zhruba šedesátiprocentní. Údaj platí pro pobytové služby, protože očkování pro další zaměstnance v sociálních službách se teprve rozbíhá. Čtyřicet procent zaměstnanců bez vakcíny v pobytových službách, to je ale alarmující číslo. Přestože se v nejbližší době může vylepšit asi o pět procent, když vakcínu postupně dostanou i zaměstnanci, kteří covidem prošli v minulých měsících (kontraindikace).
Drastická zkušenost nejlepší prevencí
Prezident Horecký upozorňuje, že proočkovanost personálu v pobytových zařízeních se příliš neliší od českých nemocnic: „Tam je kolem 70 procent, nemocnice od nemocnice ale vykazují velké rozdíly, stejně tak oddělení od oddělení.“
Nejsilnějším argumentem k očkování pro zdravotní sestry a personál je prý zkušenost z pracoviště. Čím je drastičtější, tím lépe. „Jednoznačně se ukazuje, že pobytová zařízení, která prošla covidem bolestně a hodně se tam umíralo, teď vykazují vysokou proočkovanost personálu,“ vysvětluje Jiří Horecký. Avšak tam, kde covid seniory jen postrašil ve formě „chřipečky“, se očkuje méně.
I naočkovaný personál se může covidem nakazit, nestane se ale nebezpečný pro okolí. „Už jsme se setkali i s takovými případy, jejich virová nálož je ale tak malá, že klienty nemohou nijak ohrozit,“ říká Horecký. Ošetřovatelka bez vakcinace, která se nakazí covidem, nicméně zůstává trvalým nebezpečím. V nemocnicích, zařízeních sociální péče, na poliklinikách či v ordinacích praktiků.
„Neočkovaný personál může způsobit smrt. Bude to neprokazatelné, ale je tomu skutečně tak. Chrání se sice rouškami, ale během různých úkonů je v těsném kontaktu s pacienty,“ potvrzuje prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb.
Řešením je povinná vakcinace
Zavedení povinného očkování by podle prezidenta Horeckého způsobilo mezi zaměstnanci sociálních služeb velkou nevoli. „Od části pracovníků máme dlouhodobou zpětnou vazbu, že pokud bychom je nutili k očkování, raději zaměstnání opustí,“ zjistil. Odmítačů jsou přitom tisíce, a kdyby skutečně odešli, mělo by to neblahý vliv na celý obor.
Olomoucký hematolog a pedagog lékařské fakulty Vít Procházka hlasuje spíš pro povinné očkování zdravotníků. „Jde o nastavení společnosti. Třeba v Izraeli mohou na hematologických i dalších odděleních nemocnic pracovat jen sestry naočkované proti covidu. Neočkovaným zdravotníkům v Itálii zase mohou zastavit mzdu anebo je přeřadit na jiné pracoviště,“ porovnává.
Proč nevadí hepatitida?
„Za zcela absurdní považuji, že zdravotníci nic nenamítají proti povinnému očkování proti hepatitidě B, které je pro ně povinné. Nikdo se tomu nevzpěčuje, každý to bere jako hotovou věc,“ kroutí hlavou Procházka a dodává: „Přitom hepatitida je dneska srandovní infekce ve srovnání s covidem.“
Hepatitida B podle lékaře při dnešní moderní léčbě nikomu nekrátí život, COVID-19 zabíjí v řádu dnů. „Je to citlivé téma, ve zdravotnictví si ale očkování proti covidu dovedu představit jako povinné. A myslím, že to dává smysl,“ věří Procházka. Zároveň kritizuje vládu, která dosud nepřišla s žádnou smysluplnou kampaní propagující očkování. To už jsou skoro úspěšnější dezinformátoři, kteří vakcinaci naopak popírají.
„Podle analýzy české firmy Semantic Visions, která vyhodnocuje textové informace z internetu v globálním měřítku a pracuje i pro vládu USA, jsou například hoaxy o vakcíně společností BioNTech a Pfizer v České republice pětadvacetkrát častější než ve Spojených státech,“ porovnává Vít Procházka. Obrazně řečeno, na jednu americkou zdravotní sestřičku, která podlehne spikleneckým teoriím o vakcinaci proti covidu, připadá 25 českých odpíraček.
Sestry se diskusi zatím brání
Pro povinné očkování zdravotníků je i imunolog Michal Křupka, další ze spoluzakladatelů iniciativy Lovci kachen, jež bojuje proti dezinformacím souvisejícím s nemocí COVD-19. „Dovedu si velmi dobře představit, že zdravotníci to dostanou rozkazem,“ navrhuje Křupka.
V České asociaci sester o nebezpečných sestrách, které odmítají vakcínu, nikdo nechce diskutovat. Oslovení členové prezidia asociace prohlásili, že pro vyjádření k takovému tématu nemají kompetence.
Prezidentka Martina Šochmanová o skutečnosti, že neočkované sestry mohou do nemocnic a sociálních zařízení přinášet smrt, také nechtěla příliš přemítat. A slíbila jen písemnou odpověď, v níž se ale problematice zcela vyhnula: „Kdykoli jsem měla vstup do médií na toto téma, vždy jsem podpořila nutnost očkování. Asociace tuto myšlenku šíří, nařídit to zatím nikomu není možné. Osvěta je tedy metoda, kterou používáme.“
