Německá očkovací komise dnes doporučila, aby se vakcína proti covidu farmaceutické firmy AstraZeneca podávala jen osobám mezi 18 a 64 lety. Není podle ní totiž k dispozici dostatek dat o účinnosti u lidí nad 65 let. Německá média v pondělí informovala, že je účinnost u seniorů jen osmiprocentní. AstraZeneca to označila za „naprosto nepravdivou“ informaci. Za vakcínu se naopak postavil britský premiér Boris Johnson, podle kterého je vhodná pro všechny věkové skupiny.
Stálá očkovací komise Institutu Roberta Kocha (RKI) uvedla, že nyní není k dispozici dostatek dat, aby bylo možné zhodnotit účinnost vakcíny proti covidu britsko-švédské společnosti AstraZeneca a Oxfordské univerzity ve skupině lidí nad 65 let. „V této fázi by proto měla být vakcína AstraZenecy – na rozdíl od vakcín na bázi mRNA – podávána jen lidem mezi 18 a 64 lety,“ dodala odborná komise.
Vakcínu si Evropská unie objednala až tři měsíce po Britech, říká šéf AstraZenecy
Evropská unie uzavřela smlouvu až tři měsíce po Velké Británii. Tak vysvětluje šéf britsko-švédského výrobce vakcíny proti koronaviru AstraZeneca Pascal Soriot spor s představiteli Unie. Ti v tomto týdnu kritizovali společnost, že zatímco za kanálem La Manche probíhají dodávky i očkování podle plánu, tak v EU dojde ke zpoždění.
Proti závěrům německé očkovací komise se důrazně ohrazují Britové. Vládní agentura Public Health England spadající pod britské ministerstvo zdravotnictví naopak vakcínu od společnosti AstraZeneca doporučuje pro všechny věkové skupiny.
„Naše úřady to vidí zcela jasně a domnívají se, že vakcína Oxford-AstraZeneca je velmi dobrá, účinná a poskytuje vysoký stupeň ochrany všem věkovým skupinám už po první dávce a ještě mnohem vyšší po dávce druhé,“ reagoval na doporučení Němců neočkovat touto vakcínou lidi starší 65 let britský premiér Boris Johnson.
Sama AstraZeneca pak podle webu Daily Mail poukazuje na data zveřejněná ve zdravotnickém časopise, podle kterých si během klinických testů vytvořilo protilátky 100 % očkovaných seniorů.
EU by vakcínu mohla schválit v pátek
Očkovací látka firmy AstraZeneca zatím není schválena pro nouzové použití v Evropské unii. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) by mohla její schválení doporučit v pátek. Evropská komise by jako v minulých případech mohla souhlas s podmínečnou registrací na unijním trhu vydat ještě týž den.
V Evropské unii se proti covidu může zatím očkovat jen vakcínami americko-německého konsorcia Pfizer/BioNTech a americké firmy Moderna. Oba tyto přípravky jsou na bázi mRNA. Tento typ vakcíny se od těch klasických liší tím, že neobsahuje žádné mrtvé či oslabené původce nemoci, ale genetickou informaci viru. Tato metoda je přirovnávána k návodu, podle kterého si tělo dokáže vytvořit vlastní protilátky.
PŘEHLEDNĚ: Vakcíny na covid očima odborníků. V čem jsou rozdílné a jak účinkují?
V očkování proti covidu vidí odborníci tolik očekáváné světlo na konci tunelu. V současné době máme v Česku k dispozici první dávky vakcín od firerm Pfizer/BioNTech a Moderna. Dalších pět výrobků od jiných firem by mělo dorazit v průběhu tohoto roku. Které vakcíny stát objednal, čím se mezi sebou liší a jak na ně pohlíží odborníci z řad virologů, epidemiologů a imunologů?
Už v pondělí německý list Bild a ekonomický deník Handelsblatt s odvoláním na zdroje z německé vlády informovaly, že má vakcína AstraZeneca u lidí nad 65 let jen osmiprocentní účinnost. Senioři jsou přitom v současné pandemii hlavní rizikovou skupinou.
AstraZeneca v úterý informace německých médií označila za „naprosto nepravdivé“. Upozornila mimo jiné na to, že v Británii je její vakcína již podmínečně schválená, a to právě i pro skupinu lidí nad 65 let. Odkázala rovněž na studii zveřejněnou v prosinci v medicínském časopise The Lancet, podle které vyvolává vakcína silnou imunitní reakci také u starších lidí.
Vědci v tomto článku nicméně uvádí i to, že bude třeba ještě dalšího výzkumu, aby se prokázala účinnost ve skupině starších lidí, kteří jsou covidem obzvlášť ohrožení. Jejich podíl na účastnících klinických testů byl totiž relativně nízký.
Vakcína firmy AstraZeneca a Oxfordské univerzity má podle studie zveřejněné v časopise The Lancet průměrnou účinnost 70,4 procenta.