Cena nejrozšířenější kryptoměny prolomila hranici 50 tisíc dolarů. S rostoucí hodnotou Bitcoinu se však zvyšuje objem skleníkových plynů, které kvůli jeho těžbě unikají do ovzduší. Už nyní je to více, než vypustí sousední Rakousko. Do pár let může předehnat Mexiko či Brazílii.
Díky květnovému tweetu zakladatele Tesly Elona Muska se do povědomí širší veřejnosti dostal fakt, že těžba Bitcoinu způsobuje emise skleníkových plynů. Právě to byl důvod, proč Tesla oznámila dočasné pozastavení přijímání Bitcoinu jako platidla za svá auta. Jeho těžba je podle Muska příliš závislá na spotřebě fosilních zdrojů, které přispívají ke změně klimatu.
Faktem je, že těžba Bitcionu v současné době spotřebuje asi 81,5 terawatthodiny elektrické energie ročně. Pokud by Bitcoin existoval jako samostatný stát, obsadil by v pořadí zemí podle spotřeby elektřiny 39. příčku. Do kapsy by strčil například Rakousko, Venezuelu nebo Bangladéš.
Obří těžařské farmy
Jak je to možné? Těžba kryptoměny probíhá, zjednodušeně řečeno, prostřednictvím luštění jakéhosi nekonečného algoritmu, za které následuje odměna právě v Bitcoinech. K tomu je třeba stále složitější počítačové vybavení, což zvyšuje energetickou náročnost. Čím víc počítačů k dobývání Bitcoinu potřebujete, tím masivněji musíte mít vyřešené jejich chlazení, a tím více elektřiny těžaři spotřebují.
Těžba někde doma ve sklepě je dnes už spíše výjimkou, mnohem častěji proces probíhá v obřích těžařských farmách. A není divu, že zájem o to stát se těžařem Bitcionu, poroste s jeho cenou. Bitcoin zkrátka bude stále energeticky náročnější a s tím půjde ruku v ruce i objem emisí skleníkových plynů, který v důsledku jeho získávání rovněž poroste.
Podle nizozemského ekonoma Alexe de Vriese, který se věnuje kryptoměnám a provozuje webový portál Digiconmist, dnes v důsledku těžby Bitcoinu vzniká 475 gramů emisí CO2 za každou megawatthodinu k těžbě použitou. Jakmile prý jeho cena vzroste na 500 tisíc dolarů, Bitcoin způsobí vyšší emise oxidu uhličitého, než má „na svědomí“ Mexiko, Brazílie, ale také Jižní Afrika nebo Austrálie.
Kolik „žerou“ banky?
„Při této ceně bude Bitcoin způsobovat asi 12 procent emisí CO2 z objemu, který zapříčiňuje průmysl Spojených států,“ uvedl de Vries pro portál Yahoo! Finance. Podle některých odhadů by mohl Bitcoin už do konce příštího roku vystoupat na 250 tisíc dolarů a do několika málo let až na zmíněných 500 tisíc.
Jenže nic se nejí tak horké, jak se uvaří. Dá se totiž předpokládat, že energetický mix, využívání k těžbě Bitcoinu se začne měnit výrazně ve prospěch obnovitelných zdrojů. Už dnes je tři čtvrtiny v nějaké míře využívají. Na celkové energetické bilanci těžby Bitcoinu se obnovitelné zdroje podílejí z necelých dvou pětin, jak ve své studii uvedla Cambridgeská univerzita. Koneckonců i pozdější vyjádření Elona Muska může těžaře motivovat, aby podíl obnovitelných zdrojů zvyšovali. Zvýší tak totiž naděje, že Tesla opět krpytoměnu začne akceptovat jako platidlo, což opět povede k jejímu zhodnocení.
Abychom ale byli spravedliví, je třeba energetickou (a tedy emisní) náročnost těžby a používání Bitcoinu porovnat s tradičním finančním systémem. Podle studie analytické společnosti Galaxy Digital dnes celosvětový bankovní systém spotřebuje asi třikrát více energie než Bitcoin. A podobně na tom je také dobývání zlata a obchodování s ním.
