Nepovedené opatření. V pátek se obchody zavírat neměly, kritizuje Prymula

„Současná situace byla vcelku klidná s výjimkou nějakých drobných excesů. Myslím, že by neměly být nějaké velké problémy. To, co bylo asi nejzávažnější, bylo nakupení zejména během čtvrtku, částečně soboty v nákupních centrech, protože uzavření obchodů v pátek se nejevilo jako úplně šťastné,“ kritizoval v Novém dni nepovedené opatření Roman Prymula.

Data podle něj zatím nemohou reflektovat situaci během Velikonoc, projekce totiž trvá zhruba deset až čtrnáct dnů. „Když se podíváme na situaci o loňských Velikonocích, kdy jsme čelili různým nákupním horečkám zejména v centrech, kde se lidé snažili nakoupit nějaké věci na zahrádky a podobně, tak se drobná vlnka projevila právě po deseti dnech,“ upozornil epidemiolog.

Zároveň ale řekl, že se lidé během Velikonoc neutrhli ze řetězu, před čímž varoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). „Je třeba lidem poděkovat. Jejich přístup byl skutečně takový, jak bylo požadováno, a myslím, že zásadní problémy tu skutečně nebudou,“ shrnul bývalý ministr zdravotnictví.

Podle něj se situace zlepšuje, během svátků totiž docházelo k poklesu počtů nově nakažených koronavirem. „Drobný nárůst v neděli není nijak statisticky významný a to, co nás nejvíce trápilo, byly nemocnice a jejich zatížení. Vidíme, že v posledních zejména víkendových dnech došlo k poklesu a po dlouhé době jsme pod šesti tisíci osobami, které jsou hospitalizovány,“ zdůraznil Prymula v pořadu Nový den.

Omezení shromažďování je účinnější než uzávěra okresů

Vláda podle premiéra Andreje Babiše nebude žádat o prodloužení nouzového stavu po 11. dubnu, tím pádem by skončilo omezení pohybu lidí včetně zákazu cestovat mezi okresy. Podle epidemiologa ale toto opatření nebylo až tak efektivní, jak tvrdí premiér i ministr zdravotnictví.

„Je to složité měřit, nicméně k dispozici je v tuto chvíli studie autorů z Velké Británie, USA a Austrálie, která se snažila ocenit jednotlivá opatření, jaký mají dopad do praxe. Ukazuje se, že omezení pohybu zas tak dramatický dopad nemá, je to nějakých 13 procent. Ve srovnání s tím, když se zamezí shromažďování osob, tak už nad deset osob je dopad kolem 42 procent. Tato opatření jsou tedy mnohem účinnější než omezování pohybu,“ vysvětlil Prymula.

Ten zároveň varoval před unáhleným rozvolňováním. Podle něj je rovnováha nastavená opatřeními velmi křehká a během pár dnů může dojít k návratu k vysokým číslům. „Je důležité, aby se každý nesnažil vyhledávat společenství více osob, i když se na něj nikdo nedívá a není pod kontrolou. Protože tam právě dochází k přenosům,“ zdůraznil exministr zdravotnictví s tím, že není tolik kritické, jestli budeme moct jezdit z jednoho okresu do druhého, ale důležité je, abychom se nepotkávali s větší skupinou lidí.

Jaká opatření budou platit, dokud se neproočkujeme?

Prymula také znovu zopakoval, že na příkladech Velké Británie a Izraele je vidět, že očkování má obrovský význam. „Jsme v situaci, kdy není možno podceňovat rozvolňování, protože zatím je proočkovanost velmi nízká. V některých izraelských nemocnicích vidíme, že nepřijali žádného nového pacienta s koronavirem, dopad tady je tedy zřejmý,“ uvedl.

Dokud Česko neproočkuje alespoň 60 nebo 70 procent populace, lidé podle epidemiologa budou muset dodržovat nějaká opatření. „V tuto chvíli to určitě budou respirátory a bude snaha omezit shromažďování plus nějaké velké akce. Ale paradoxně u akcí je větší dopad na sdružování menších skupinek než na úplně velkých akcích,“ podotkl v pořadu Roman Prymula.