Okamura: Babiš přijal muslimské migranty, soustřeďme se na bezpečnost v naší zemi

Tři evakuační lety z Afghánistánu přistály v Praze v pondělí, úterý a ve středu večer. Do Česka jimi přiletěli zaměstnanci české ambasády, včetně velvyslance Jiřího Balouna, čeští vojáci, afghánští spolupracovníci velvyslanectví či armády a také Afghánci, kteří mají v Česku trvalý pobyt. Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) bylo evakuováno celkem 170 Afghánců.

Šlo často o tlumočníky, kteří se obávali o své bezpečí poté, co Tálibán v neděli prakticky dobyl Kábul. Plán české vlády podpořily obě opoziční koalice. Proti plánu přijmout Afghánce, kteří v regionu Čechům pomáhali, se naopak silně vymezuje SPD.

„Babišova vláda přijala islámské migranty, všechny strany kromě SPD s tím souhlasily. To je realita. Afghánští migranti jsou zde. Pan premiér říká něco jiného v EU a něco jiného tady, jeho europoslanci hlasovali pro přijímání,“ řekl Okamura ve vysílání CNN Prima NEWS.

Rakušan: Chtějí tu s námi žít

S tím nesouhlasil šéf Starostů Vít Rakušan. „Musíme rozlišit ekonomickou či ilegální migraci a lidi, kteří jsou v nouzi – jako právě afghánští tlumočníci. Oni pro nás pracovali, chtějí tu žít, s nimi problém nemám,“ uvedl.

Okamura v reakci na to označil Rakušana za naivního. „Mám statistiky, že polovinu znásilnění ve Švédsku spáchali migranti, dokonce afghánští migranti. Je třeba zákaz propagace islámské ideologie. Připomínám, co říká třeba paní Markéta Pekarová Adamová, že chce přijímat nejprve dětské migranty a pak další,“ zdůraznil.

Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) poté předsedu SPD ujistil, že česká vláda nehodlá měnit svou migrační politiku v podobě přijímání ekonomických migrantů. Premiér Babiš se sice debaty neúčastnil, ale proti přijímání migrantů se ve veřejném prostoru často silně vymezuje. Okamura v pořadu rovněž zpochybnil účast České republiky ve válce v Afghánistánu.

„Hnutí SPD je proti vysílání českých vojáků na zahraniční mise. Jsme pro změnu koncepce armády, máme se soustředit na bezpečnost v naší zemi. Rakousko není v NATO a funguje to,“ říkal.

Jurečka: Smrt našich vojáků nebyla zbytečná

S tím nesouhlasil ani jeden ze tří dalších řečníků. Předseda lidovců Marian Jurečka na Okamuru reagoval následovně: „V Afghánistánu se podařilo oslabit Al-Káidu, to byl tehdy hlavní cíl. Ale zapomeňme na vývoz demokracie našeho typu, tam to funguje úplně jinak. Jenže nemůžeme říkat, že smrt našich 14 vojáků byla zbytečná.“

Válka v Afghánistánu začala 7. října 2001, byla odpovědí USA, Spojeného království a dalších 45 států na teroristické útoky z 11. září. Cílem invaze bylo mimo jiné zajetí velitele Al-Káidy Usámy bin Ládina, svrhnutí Tálibánu a nastolení stability v celém regionu.

Svrhnout tamní režim se vojenským jednotkám skutečně povedlo, ale nastolení stability nikoliv. Válka se protáhla na 20 let a vliv Tálibánu sílil úměrně s počtem stahování severoamerických a evropských vojáků.

Rychlost postupu Tálibánu zejména v posledních týdnech přesto leckoho překvapila. V neděli padlo hlavní město Kábul.