Izraelský premiér Benjamin Netanjahu po zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha prohlásil, že jde o krok kupředu, který změní rozvržení sil na Blízkém východě. Analytik CNN Ben Wedeman ale úmysly Izraele hodnotí kriticky. Podle něj podobné snahy v minulosti vedly jen k dalšímu násilí.
Už téměř rok čelí Blízký východ další geopolitické krizi. Od války v Gaze se teď pozornost přesouvá k Libanonu, ačkoli Hamás nadále drží izraelské rukojmí. Izrael v posledních dnech významně pokročil v boji s teroristickou skupinou Hizballáh. Několikadenní bombardování Libanonu vyvrcholilo zabitím vůdce Hasana Nasralláha.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mimořádně riskantní tah. Analýza CNN vysvětluje, čeho chce Izrael útoky na Hizballáh dosáhnout
Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua je smrt Nasralláha krokem kupředu při procesu „změny rovnováhy sil v regionu v nadcházejících letech“. Analytik CNN Ben Wedeman se ale domnívá, že Izrael jásá příliš předčasně a příliš naivně.
„Izraelský vůdce vidí, že se mu otevírá příležitost k zásadní změně mocenského uspořádání na Blízkém východě. A možná předpokládá, že Hizballáh je smrtelně zraněn. Úplné vítězství je však iluzorní. A ti, kteří dostanou, co si přejí, toho často litují,“ uvedl Wedeman.
Podle něj v minulosti došlo k mnoha případům, kdy se Izrael nebo Spojené státy pokoušely zkrotit Blízký východ a změnit rozvržení sil v regionu. Analytik se ale domnívá, že každý takový pokus ve finále vedl jen k další spirále chaosu a násilí.
„Nedávná historie nabízí jen trpké ponaučení pro izraelské vůdce a další, kdo mají velké ambice na tektonické změny v Libanonu a na Blízkém východě obecně,“ napsal expert.
Válka, která stvořila Hizballáh
Ostatně i s Libanonem vede Izrael přerušovaný boj už po dekády. V roce 1982 – v rámci první libanonské války – podnikl Izrael invazi do Libanonu. Židovský stát tím reagoval na atentát na izraelského diplomata Šloma Argova v Londýně. Útok spáchali palestinští teroristé z Organizace Abú Nidala. Úmyslem neúspěšného atentátu, který ale Argova doživotně paralyzoval, bylo údajně vlákat Izrael do Libanonu, kde sídlily a sídlí propalestinské frakce. Což se povedlo.
Izraelská invaze do Libanonu měla podle Wedemana hlavní tři cíle – potlačit vliv Organizace pro osvobození Palestiny, ustanovit v Bejrútu spřízněnou vládu a vyhnat z Libanonu syrské jednotky. „Ve všech třech bodech ale selhala,“ míní analytik.
Palestinské autonomní snahy naopak posílily, Sýrie si udržela vojenské vazby na Libanon a ustanovení spojenecké vlády selhalo. Nejklíčovějším dopadem první libanonské války byl ale vznik hnutí Hizballáh, které od těch dob mimořádně posílilo. Dnes tato organizace disponuje největší nestátní armádou na světě, dopomohl jí k tomu především Írán.
Stín první libanonské války na Izrael dopadá i po několika dekádách. Wedeman se proto domnívá, že jakákoli další izraelská snaha o potlačení nepřítele by vedla v dlouhodobém horizontu ke zhoršení situace. List The New York Times ale upozornil, že světové mocnosti nedokážou eskalaci na Blízkém východě efektivně zabraňovat.
„Dejte si pozor na ty, kteří slibují nový úsvit, zrod nového Blízkého východu, novou rovnováhu sil v regionu. Libanon je mikrokosmem všeho, co se může pokazit. Je to kraj nechtěných následků,“ uzavřel analytik CNN.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Výbuchy pagerů a vysílaček jako v hnutí Hizballáh. Experti na videu ukázali ničivé detonace
