Zabití lídrů teroristy neochromí, uvádí analýza. Proč jsou velmoci na Blízkém východě bezradné?
Vliv světových mocností, zejména Spojených států, na Blízkém východě upadá. USA již nemají sílu přinutit strany blízkovýchodních konfliktů k jednacímu stolu, jako tomu bylo dříve. Vyplývá to z analýzy amerického deníku The New York Times. Expert CNN si navíc všímá toho, jak jsou pokusy o zničení teroristických organizací v dlouhodobém horizontu spíše neúspěšné. Západ se toho totiž snaží většinou dosáhnout zabitím jejich vůdců. Teroristé však bývají schopni po těchto úderech restrukturalizovat své velení, což může být také případ Hizballáhu po zabití jeho vůdce Hasana Nasralláha.
Po celá desetiletí byly Spojené státy jedinou velmocí, která dokázala přivést k jednacímu stolu Izrael i arabské státy. Analýza The New York Times (NYT) připomíná, že to bylo právě v letním sídle amerického prezidenta Camp David, kde se zástupci Izraele a Egypta dohodli na ukončení války. Nalezení shody výrazně pomohla tehdejší americká hlava státu Jimmy Carter.
ČTĚTE TAKÉ: Urychleně opusťte Libanon, vyzývají země své občany. Česko se připravuje na kritický vývoj
Američané sehráli také výraznou roli při dosažení izraelsko-jordánského míru z roku 1994. O rok dříve si izraelský premiér Jicchak Rabin a předseda Organizace pro osvobození Palestiny Jásir Arafat potřásli rukama na trávníku Bílého domu ve jménu míru. Svět a hlavní nepřátelé Izraele se však od té doby změnili.
Čtěte také
„Ve světě, kde jsou odstředivé síly mnohem silnější než ty spojující, je síla koncentrovaná ve více rukou. Blízký východ je hlavní případovou studií této nebezpečné fragmentace,“ řekl pro The New York Times Richard Haass, emeritní prezident Rady pro mezinárodní vztahy. Schopnost Ameriky ovlivnit Írán a jeho blízké spojence, jako je Hizballáh, je mizivá. Hamas a Hizballáh, které Washington označil za teroristické organizace, fakticky existují mimo dosah americké diplomacie.
Další mocnosti
Američané však podle analýzy NYT ztrácejí páky také na Izrael. Washington na židovský stát tlačí zejména přes vojenskou pomoc. Letos například americký prezident Joe Biden podepsal balíček s pomocí Izraeli v hodnotě 15 miliard dolarů. Spojenectví dvou zemí je však založeno hlavně na společných hodnotách. Washington prý proto téměř jistě nikdy nebude hrozit přerušením – natož úplným zrušením – dodávek zbraní.
Spojené státy se za žádného myslitelného prezidentství nechystají opustit židovský stát, čehož si je Izrael vědom. „Pokud by se americká politika vůči Izraeli někdy změnila, bylo by to jen minimálně,“ řekl Haass.
Boží hněv a únos strůjce holokaustu. Připomeňte si nejznámější operace Mosadu:
Lze to ilustrovat například na postoji USA k již téměř rok trvající válce Izraele v Gaze vypuklé po masakru, který rozpoutali teroristé z Hamásu na území židovského státu a odvlekli stovky izraelských rukojmí. Postup premiéra Benjamina Netanjahua, při kterém v Gaze podle dat OSN zemřelo přes 40 tisíc Palestinců, Biden označil za „přehnaný“.
Také další světové mocnosti dění na Blízkém východě v posledních letech pouze přihlížejí. Čína, která je podle NYT „hlavním podporovatelem všeho, co by mohlo oslabit Američany vedený světový řád“, nemá přílišný zájem stát se mírotvůrcem. Podobně je na tom také Rusko, jehož hlavní starostí je nyní válka na Ukrajině, kterou rozpoutalo před dvěma a půl lety.
Zabití vůdců teroristů skupiny narozbije
V posledních dnech navíc svět pozoruje značnou eskalaci izraelského konfliktu s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Ten vyvrcholil v sobotu oznámením o zabití vůdce militantní skupiny Hasana Nasralláha při izraelském náletu na Damašek. Napětí by podle zahraničních expertů mohlo v krajním případě vést až k zapojení Íránu do přímého konfliktu s Izraelem. V takovém případě by se do války téměř jistě zapojily také Spojené státy.
ČTĚTE TAKÉ: Mimořádně riskantní tah. Analýza CNN vysvětluje, čeho chce Izrael útoky na Hizballáh dosáhnout
Podle analýzy CNN je však z dřívějších případů patrné, že zabití vůdců teroristických hnutí tyto skupiny neochromí tak, jak by si Západ zřejmě přál. V roce 2008 Izrael v syrském Damašku zabil vojenského vůdce Hizballáhu Imada Mughniyeha, přesto tato skupina v následujících letech jen posílila.
Podívejte se, které velitele teroristických organizací Západ a jeho spojenci v posledních letech zabil
O čtyři roky dříve Izrael zabil zakladatele Hamásu šejka Ahmeda Jásina. Přesto se organizace nezhroutila a téměř o dvacet let později zorganizovala masivní útok na Izrael ze 7. října minulého roku, při němž během jediného dne zahynulo přibližně 1 200 Izraelců. V červenci pak Izrael uvedl, že zabil jednoho z hlavních strůjců útoků ze 7. října a klíčového vojenského velitele Hamásu Mohammeda Deifa. Hnutí však v Gaze bojuje dál.
Čtěte také
A podobných případů existuje celá řada z celého blízkovýchodního prostoru. Když byl v roce 2006 při americkém náletu zabit vůdce al-Káidy v Iráku Abú Musab al-Zarkáví, bylo to považováno za velký průlom, protože hnutí v Iráku významně přispívalo k občanské válce. Také zabití vůdce al-Káidy Usámy bin Ládina v roce 2011 bylo považováno za velký úspěch. V roce 2014 se však teroristická skupina v Iráku přetvořila v Islámský stát. V květnu 2016 schválil tehdejší prezident Barack Obama útok v Pákistánu, při němž byl zabit hlavní vůdce Tálibánu Akhtar Mohammad Mansour. Přesto dnes Tálibán ovládá celý Afghánistán.
Z těchto příkladů je patrné, že zabití vůdce teroristických hnutí tyto skupiny nerozbije, ale přinejlepším na nějaký čas ochromí. Podle autora analýzy, viceprezidenta výzkumné instituce New America Petera Bergena, může teroristy zničit pouze rozsáhlá operace s cílem zlikvidovat co nejvíce vůdců, ale také řadových bojovníků. Za příklad dal zničení chalífátu Islámského státu v roce 2019. Toho nebylo dosaženo útokem na jeho velení, ale pozemní operací irácké a syrské kurdské armády podporované tisíci amerických vojáků a značnou americkou leteckou podporou.
Přestože tedy zabití Nasralláha představuje významný milník v historii izraelského konfliktu s Hizballáhem, jeho dlouhodobé důsledky jsou nejisté. „Na odepsání militantní skupiny je příliš brzy, i když je zjevně v rozkladu. Historie naznačuje, že se reorganizuje a jmenuje další vůdce, aby mohla pokračovat ve svém dlouhodobém boji proti Izraeli,“ uzavřel Bergen.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Výbuchy pagerů a vysílaček jako v hnutí Hizballáh. Experti na videu ukázali ničivé detonace
Lukáš studuje komunikační studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CNN Prima NEWS nastoupil v prosinci 2022.
