Kvůli výrokům o Romech chce ředitel Romodromu usilovat o odvolání ombudsmana Stanislava Křečka. Zdroj: Profimedia.cz
Ředitel občanského sdružení Romodrom Nikola Taragoš chce usilovat o odvolání ombudsmana Stanislava Křečka z funkce, uvedl web Romea.cz. Křeček veřejně zopakoval v blogu Aktuálně.cz svůj názor na to, že lidé ze sociálně vyloučených lokalit, což jsou často Romové, si mohou za svou situaci sami, nemají žádnou snahu ji změnit a devastují jeden poskytnutý byt za druhým. Ombudsmana však nejde odvolat, jeho volební období je šestileté, uvádí na webu Kancelář veřejného ochránce práv.
Křeček čelil kritice kvůli svým výrokům vůči romské menšině už v minulosti. Odpor se u části odborné veřejnosti zvedl i v době volby ombudsmana, jímž se stal v únoru 2020. Do funkce ombudsmana navrhuje prezident a Senát a volí jej poslanci. Křečkovým odpůrcům vadí zejména názory, které označují za rasistické.
Šmucler lže. Za výrok, který mi vložil do úst, mě někdo může zabít, reaguje Flegr
Roman Šmucler úmyslně šíří dezinformace. Profesora Jana Pirka jsem se stovkami tisíc mrtvých nespojoval, reagoval evoluční biolog Jaroslav Flegr na slova šéfa stomatologů, se kterým si během pandemie vyměnil několik ostrých vzkazů. Podle Flegra může obdobná lež způsobit to, že ho „někdo zabije za výrok, který mu byl vložen do úst“.
Křeček nyní uvedl, že příslušníci romské menšiny si mohou za svoji situaci sami a nemají snahu cokoliv změnit u sebe ani u svých dětí. S tím Taragoš zásadně nesouhlasí. „Vzhledem k dosavadním výrokům pana Křečka se necítíme dostatečně zastoupeni v rámci jeho pozice a budeme usilovat o jeho odvolání,“ řekl Taragoš.
„My se v této oblasti dlouhodobě pohybujeme a je vidět, že v případě projektů na podporu bydlení, kde sociálně slabým klientům zajišťujeme standardní bydlení, odchází následně zhruba polovina lidí z dávkového systému. Stávají se ekonomicky aktivními, to znamená, že už nečerpají ze systému, ale naopak do něj přispívají. A mění se jim i další vrstvy života, ve vztahu ke vzdělávání dětí a tak podobně,“ popsal své zkušenosti Taragoš.
Uvedl také příklad z Moravskoslezského kraje, kde se podařilo zabydlet několik rodin, díky čemuž se sedm dětí vrátilo z ústavní výchovy. Jelikož náklady na jedno dítě v ústavní péči činí měsíčně 25 až 30 tisíc korun, jedná se podle Taragoše o roční úsporu nákladů státu přes 2,5 milionu korun. Neřešené problémy vyloučených lokalit naopak podle něj zvyšují náklady státu na řešení kriminality a dalších negativních jevů.
Organizace Romodrom poskytuje menšinám pomoc a snaží se jejich situaci řešit tak, aby nebyly závislé na sociálních dávkách a mohly se začlenit do společnosti.
Podle Taragoše nejsou Křečkovy výroky ojedinělé. „Již loni jsme na jeden z jeho útoků reagovali společně s dalšími organizacemi otevřeným dopisem Evropské komisi,“ uvedl Taragoš a dodal, že odpověď komise bude brzy zveřejněna. Pokud Křeček sám neodstoupí, mandát mu vyprší v únoru 2026, tedy v roce, kdy mu bude 88 let.
