reklama

Nobelovu cenu za mír získal Světový potravinový program za boj proti hladomoru

Letošní Nobelovu cenu za mír získal Světový potravinový program (WFP) za své úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech. Oznámil to norský Nobelův výbor. Uvedl, že pandemie nemoci COVID-19 zhoršila situaci milionů lidí, kteří čelí hladu. Zároveň vyzval vlády, aby WFP a dalším humanitárním organizacím zajistily nutnou finanční podporu.

reklama

Světový potravinový program, který je organizací OSN, uvádí, že každoročně pomáhá asi 97 milionům lidí v 88 zemích. Každý devátý člověk na světě podle WFP nemá dostatek potravin.

‚‚Potřeba mezinárodní solidarity a mnohostranné spolupráce nikdy nebyla důležitější,‘‘ řekla předsedkyně norského Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová při vyhlášení ceny. Světový potravinový program vyzdvihla i za významný příspěvek k tomu, aby hlad nebyl využíván jako zbraň ve válkách a v dalších konfliktech.

Nobelův výbor upozornil, že pandemie nemoci COVID-19 zhoršila situaci milionů lidí, kteří čelí hladu. Zároveň vyzval vlády, aby WFP a dalším humanitárním organizacím zajistily nutnou finanční podporu.

Mluvčí WFP Tomson Phiri uvedl, že organizace je na zisk ocenění hrdá. ‚‚Na práci Světového potravinového programu je krásné, že nejen poskytuje potraviny lidem dnes a zítra, ale také je učí, aby se v budoucnu uměli o sebe postarat sami,‘‘ dodal.

Zástupci norského Nobelova výboru letos vybírali z 318 kandidátů: 211 jednotlivců a 107 organizací. V loňském roce si Nobelovu cenu odnesl etiopský premiér Abiy Ahmed za ukončení jednoho z nejdelších konfliktů v Africe.

Cena za mír je předposlední Nobelovou cenou, která byla letos ohlášena. Postupně byli tento týden oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku, chemii a literaturu. V pondělí se veřejnost dozví jméno nositele letošní ceny za ekonomii.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která letos činí deset milionů švédských korun (25,9 milionu Kč), což je o milion švédských korun více než loni.

Tagy:
Tady se neočkujeme, lepší je slivovice, chlubí se v pohraniční vsi na Bruntálsku
Reportáž

Tady se neočkujeme, lepší je slivovice, chlubí se v pohraniční vsi na Bruntálsku

Slušně řečeno, je to zapadákov. Neslušně, je to díra na samé výspě republiky, ale také ve Slezských Pavlovicích v okrese Bruntál mají názor na vakcínu proti COVID-19. „S tím běžte do pr**le, tady lidi očkování odmítají,“ nebere si servítky první občan, kterého oslovíme, pětatřicetiletý letý Radek Dojčar. Na covid prý platí hlavně slivovice, vakcínu odmítají i početní místní Romové.

Živě
ON-LINE: Druhý den olympiády. Krejčíková postupuje, Vondroušová bojuje s 16letou

Olympijské hry v Tokiu pokračují po pátečním slavnostním ceremoniálu svým druhým dnem. Tenistka Barbora Krejčíková po zranění své soupeřky postupuje dál ve dvouhře, Markéta Vondroušová pak bojuje s 16letou Nizozemkou. Cyklista Michael Kukrle zanechal ve svém závodě na 230 kilometrů velmi výraznou stopu, kdy po většinu závodu jel ve vedoucí skupině, nakonec se ale propadl. První zlatou medaili v Tokiu bere Čína. Získala ji pro ni střelkyně Jang Čchien. Olympijské hry pak končí pro dvojici skifařů Jana Cincibucha a Jakuba Podrazila.

Pláč Nausch Slukové. Když Tokio nevyjde, chci o to víc na další olympiádu, říkala loni

Jen těžko si lze představit, co v těchto dnech doopravdy prožívá beachvolejbalistka Barbora Hermannová a zejména její parťačka Markéta Nausch Sluková. Na poslední chvíli přišly o olympijské hry, které vlastně byly jediným důvodem, proč spolu ještě hrály. Ne že by si lezly na nervy, ovšem plán byl jasný. Tokio a pak v případě Nausch Slukové založení rodiny.

Nefunkční toalety a nehorázný nepořádek, kritizují Češi podmínky ve vlaku do Chorvatska

Cesta vlakem na dovolenou do Chorvatska se některým turistům změnila ve velmi nepříjemný zážitek. Cestující si nestěžovali pouze na mnohahodinová zpoždění, ale také na kvalitu nabízených služeb ve vlacích společnosti Regiojet. Barbora, která k Jadranu cestovala, upozornila CNN Prima NEWS na nefunkční toalety a také na značný nepořádek ve vlacích. Dopravce se za způsobené problémy omluvil.

Kolaps z horka může vést i ke smrti. Na pozoru by měli být senioři, děti a lidé s obezitou

Tropické počasí přináší i řadu zdravotních komplikací. Při dlouhotrvajících tropech hrozí přehřátí organismu, ale i riziko úpalu a úžehu. Kteří lidé jsou nejvíce ohroženi a jak poznat úpal od úžehu? CNN Prima NEWS oslovila MUDr. Lenku Zimolkovou, vedoucí lékařku nízkoprahového interního příjmu II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Noční můra, kritizují české děti karanténu na Maltě. Zbytečné emoce, mírní věc konzul

Nepříliš povedený výlet na Maltu zažili mladí Češi a Slováci. Na ostrov poblíž Itálie vyrazili na jazykový pobyt, ale kvůli nákaze koronavirem jedné ze studentek museli do karantény. Zde si děti a mladiství stěžovali na její podmínky. Tvrdili, že k jídlu dostávají syrové maso a další nekvalitní jídlo, nebo že jim místní personál neuklízí a v pokojích se tak hromadí odpadky. Český konzul na Maltě ovšem jejich vyjádření mírní a hlásí, že podmínky rozhodně nebyly tak dramatické.

PŘEHLEDNĚ: Španělsko je velmi rizikové. Co potřebujete pro návrat z jednotlivých zemí?

Nizozemsko, Španělsko a Baleárské ostrovy se v pondělí na takzvané mapě cestovatele, která stanovuje podmínky pro příjezd z dané země, přesunou do tmavě červených území s velmi vysokou mírou rizika nákazy koronavirem. Pohorší si i několik dalších států – Irsko, Řecko a Monako se posunou do červené a Estonsko do oranžové kategorie. V páteční zprávě o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví.

reklama

Domácí zpravodajství

PŘEHLEDNĚ: Španělsko je velmi rizikové. Co potřebujete pro návrat z jednotlivých zemí?

Nizozemsko, Španělsko a Baleárské ostrovy se v pondělí na takzvané mapě cestovatele, která stanovuje podmínky pro příjezd z dané země, přesunou do tmavě červených území s velmi vysokou mírou rizika nákazy koronavirem. Pohorší si i několik dalších států – Irsko, Řecko a Monako se posunou do červené a Estonsko do oranžové kategorie. V páteční zprávě o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví.

Nejtěžší chvíle Karla Gotta: Dávali mi šest měsíců života. Měl jsem ukrutné bolesti

Rok a půl poté, co se Karel Gott vyléčil z rakoviny, měl novou diagnózu, onemocnění krvetvorby. Jeho zdravotní stav se zhoršil a lékaři mu předpovídali pouze šest měsíců života. O době před smrtí napsal nejznámější český zpěvák v autobiografii Má cesta za štěstím, která vyšla 14. července při příležitosti jeho nedožitých 82. narozenin. Přiznal, že měl ukrutné bolesti i halucinace.

reklama