Hanzlík: Normální dítě se po porodu podívá na maminku, budoucí meteorolog z okna

„Pokud by stejnou předpověď dělalo více pracovníků, tak základ bude stejný, ale u každého poté nastanou malé odlišnosti. Proto na jedné denní předpovědi pracuje tým tak dvaceti lidí,“ uvedl Hanzlík. V centrále ČHMÚ vytváří prognózu tak pět osob, ostatní jsou pak rozmístěni po regionech.

Právě znalost lokálních podmínek hraje velkou roli i podle Marka Riedera. „Nejenom znalost podmínek, ale také příslušných modelů. To, co vyjde z modelů, ještě není základní předpověď, ta se na jejich základě teprve vytváří,“ řekl ředitel ČHMÚ. Českým modelem je Aladin, na kterém se podílí celkem čtrnáct evropských zemí.

Meteorologem nemůže být každý

„Největší přidanou hodnotou je, když počasí uvádí a interpretuje profesionál. Byť možná není před kamerou tak dobrý, je autentický, a tím je pro posluchače více uvěřitelný,“ řekl Rieder. Podle něj si televizní moderátoři, kteří nemají s meteorologií zkušenosti, nedovedou představit, co všechno musí meteorolog umět.

Meteorologem se navíc nemůže stát úplně každý. Josef Hanzlík uvedl s nadsázkou příklad, že normální dítě se po porodu podívá nejdříve na maminku, budoucí meteorolog z okna. „Já sám jsem si už v pěti letech vedl záznamy, jak se u nás v Aši mění během zimy výška sněhu,“ rozvinul Hanzlík. Podle Riedera musí mít správný meteorolog také znalosti ve všech vědních oblastech, které se této práce dotýkají. Jedná se například o matematiku, fyziku či geografii.

Rieder dále uvedl, že před dvaceti lety byli lidé na předpovědích více závislí, protože počasí rozhodovalo o tom, jestli budou mít úrodu a tím pádem budou mít co jíst. Dnes jsou prý občané s předpovědí více nespokojení, protože už je běžnou součástí životů. S tím souhlasil i Hanzlík, který ale podotkl, že pokud přichází do Česka nějaká situace, která může kromě lidských životů ohrozit i dopravu či energetiku, tak na předpovědích pracuje více lidí a tím jsou také modely přesnější.