Anders Behring Breivik, který 22. července 2011 zabil při atentátu v Oslu a následné střelbě na ostrově Utöya 77 lidí, hodlá požádat o předčasné propuštění z vězení. Podle norských zákonů na to má po deseti letech ve výkonu trestu právo. Líčení se má konat 18. ledna 2022 u soudu v norském Telemarku.
Datum oznámily tamní úřady v pondělí. Pro Breivika, který si nyní říká Fjotolf Hansen, půjde o druhý pokus, jak se dostat na svobodu, protože o předčasné podmínečné propuštění žádal již loni. Norská prokuratura však tuto žádost zamítla, a proto bylo nutné rozhodnutí soudu.
Breivik byl odsouzen k maximálnímu trestu 21 letům preventivní vazby za vraždu 77 lidí při nastražení bomby ve vládní čtvrti v Oslu a při střelbě na ostrově Utöya 22. července 2011. Stovky lidí zranil, mnoho z nich má doživotní následky a pociťují trauma po útoku.
Otázkou předčasného propuštění se bude ve čtyřdenním procesu zabývat okresní soud v Telemarku, kde se nachází věznice Skien, ležící 135 kilometrů jihozápadně od metropole Osla, kde si Breivik odpykává trest.
Breivik tvrdí, že už není násilník, a má proto nárok na svobodu. S tím však nesouhlasí soudní psychiatr ani státní zástupce. Randi Rosenqvistová pracuje jako psychiatrička ve věznici Skien a je zodpovědná za bezpečnost. V několika analýzách varovala, aby se Breivikovi nevěřilo. Norské tiskové agentuře NTB oznámila, že se nyní o Breivikovi nechce vyjadřovat a jeho psychologický vývoj vysvětlí až u soudu.
Psychiatrička: Nevěřte mu, je nebezpečný!
Prokurátorka Hulda Karlsdottirová bojuje za to, aby Breivik zůstal za mřížemi. „Jsme přesvědčeni, že Breivik nadále představuje nebezpečí a že je schopen závažných trestných činů,“ doplnila.
Čtyřdenní soudní proces bude natáčet NTB a záznam bude poskytnut norským médiím.
Jelikož byl Breivik odsouzen k preventivní vazbě, bude jeho případné propuštění pravidelně přehodnocováno. Tento rozsudek však také může znamenat, že Breivik bude ve vězení až do konce života.
Norská média si v souvislosti s novým Breivikovým procesem všimla ještě jednoho problému. Náklady na památník na ostrově Utöya se mezitím vymykají kontrole. Podle posledních odhadů má vyjít památník na více než 70 milionů eur, v přepočtu 1,75 miliardy korun. Původní cena se odhadovala na čtyři miliony eur (100 milionů korun).
Úředníci místního úřadu tvrdí, že půdní podmínky na ostrově jsou horší, než se očekávalo, a pozemní práce vyžadují technické úpravy. Námitky tamních obyvatel vedly k dočasnému zastavení stavby. Další zpoždění způsobil nedostatek stavebních materiálů v souvislosti s pandemií koronaviru a také nedostatkem pracovních sil.
Ministryně pro místní samosprávu Gunn Karin Gjulová pro norský rozhlas označila zvýšení nákladů za „politováníhodné“, ale zdůraznila, že středolevicová vláda se drží rozhodnutí předchozí vlády a chce památník otevřít letos na jaře.
Stavba památníku začala v srpnu 2020 a jeho slavnostní otevření bylo původně plánováno na desáté výročí útoků v červenci loňského roku.
