reklama

PŘEHLEDNĚ Breivikův masakr v Norsku: Proč vraždil a jak probíhal soudní proces?

Když 22. července 2011 došlo k teroristickému útoku v norském Oslu, a následně ke střelbě do mladých lidí mládežnického tábora Strany práce na ostrově Utoya, celý svět byl v šoku. Krajně pravicový extremista Anders Behring Breivik za jediný den připravil o život 77 lidí. Byl odsouzen k jedenadvaceti letům vězení. CNN Prima NEWS pro vás připravila časovou osu nejen samotného útoku, ale také soudního procesu s Breivikem.

reklama

22. července 2011

  • Breivik na internetu zveřejňuje manifest a deník, kde popsal svoji přípravu útoků. Později prohlásil, že vinu necítí, protože k činu měl být donucen vládní politikou podporující přistěhovalectví.
  • V 15:26 hod. vybuchuje před budovou, v níž sídlí úřad předsedy vlády, bomba. Na místě je osm mrtvých.
  • Po bombovém útoku se Breivik vydává na krátkou cestu trajektem na ostrov Utoya vzdálený přibližně 30 kilometrů od Osla.
  • Breivik, který má na sobě policejní uniformu, zahajuje palbu na mladé lidi v mládežnickém táboře Strany práce.
  • Přibližně v 18:27 je Breivik zadržen příslušníky elitní norské policejní jednotky.

25. července 2011

  • Breivik se účastní prvního soudního jednání, které je neveřejné, je mu znemožněno číst ze svého manifestu.
  • Breivik tvrdí, že spolupracuje s dalšími dvěma teroristickými buňkami.
  • Vinu prý necítí, protože k činu měl být donucen vládní politikou podporující přistěhovalectví.
  • K případu jsou přiděleni dva soudní psychiatři.
  • Je mu nařízena vazba na osm týdnů do dalšího soudního jednání. První měsíc tráví na samotce. Není mu umožněn kontakt s nikým kromě jeho právníka. Nesmí přijímat ani odesílat žádné zprávy.

Breivika drželi na samotce

19. srpna 2011

  • Rodiny obětí navštívily ostrov Utoya.
  • Soudce rozhodl, že Breivik má být držen na samotce další čtyři týdny.

19. září 2011

  • Soudce rozhoduje, že Breivik zůstane na samotce další čtyři týdny.

14. listopadu 2011

  • Na první Breivikovo soudní slyšení, které je přístupné veřejnosti, přichází více než 500 lidí. Breivikovi není dovoleno přednést připravený projev a soudce nařizuje, aby byl dalších 12 týdnů držen ve vazbě.

29. listopadu 2011

  • Policie oznamuje, že Breivik je nepříčetný, a uvádí, že psychiatři u něj shledali paranoiu a schizofrenii. Tvrdí, že trpí „grandiózními bludy“.

13. ledna 2012

  • Soudkyně Wenche Elizabeth Arntzenová oznamuje, že soud chce od psychiatrů druhý posudek ohledně Breivikovy příčetnosti.

10. února 2012

  • Norský soud nařizuje Breivikovi psychiatrické pozorování, protože znalci se snaží analyzovat jeho duševní stav před soudním procesem.

7. března 2012

  • Breivik je oficiálně obviněn ze spáchání teroristických činů a dobrovolného zabití.

Breivikův duševní stav

10. dubna 2012

  • Dva psychiatričtí znalci zveřejňují své závěry, na jejichž základě soudce považuje Breivika v době činů za příčetného. V závěrech znalců se uvádí, že Breivik nebyl v době páchání zločinů psychotický, netrpěl žádnou psychiatrickou poruchou a není duševně zaostalý.

16. dubna 2012

  • Začíná soudní proces.

21. června 2012

  • Mluvčí norské prokuratury potvrzuje, že prokuratura požádala o Breivikovo převezení do psychiatrické léčebny, neboť se domnívá, že je nemocný.

22. června 2012

  • Poslední den procesu Breivik promlouvá k soudu a označuje své činy za „barbarské“.

13. srpna 2012

Nezávislá zpráva konstatuje, že teroristickému útoku bylo možné zabránit. Zpráva poukazuje na pomalou reakci policie a bezpečnostních složek, dále nedostatečný počet zaměstnanců policie a selhání jejího vedení.

24. srpna 2012

  • Breivik je shledán příčetným a odsouzen k 21 letům vězení. Jde o maximální možný trest, který však může být prodloužen, pokud bude stále považován za hrozbu pro společnost.

Porušení lidských práv

15. března 2016

  • Breivik se dostavuje k prvnímu dni soudního procesu proti norskému státu, v němž tvrdí, že během jeho věznění byla porušena jeho lidská práva.

20. dubna 2016

  • Breivik vyhrává část žaloby proti státu kvůli své vězeňské samotce. Okresní soud v Oslu rozhoduje, že jeho podmínky musí být zmírněny.

1. března 2017

  • Odvolací soud ruší rozsudek soudu nižší instance, podle kterého byly podmínky ve vězení pro Breivika nelidské.

8. června 2017

  • Norský nejvyšší soud oznamuje, že se Breivikovým případem kvůli podmínkám ve vězení nebude zabývat.

9. června 2017

  • Breivikův právník potvrzuje, že si Breivik legálně změnil jméno na Fjotolf Hansen.

21. června 2018

  • Evropský soud pro lidská práva zamítá Breivikovu stížnost, že podmínky jeho věznění, převážně v izolaci, porušují jeho lidská práva. Rozhodnutí je podle soudu konečné.

Tagy:

Hlavní zprávy

Proč matky páchají sebevraždu i s dítětem? Může za to těžká deprese, vysvětluje psychiatr

Případ matky, kterou policisté vytáhli s malým chlapcem ve středu večer z řeky Blanice u jihočeských Vodňan, otřásl celým Českem. Žena chtěla zřejmě spáchat sebevraždu. Bohužel se nejedná o výjimku. Případů, kdy se rodič rozhodne své problémy řešit sebevraždou a chce přitom zabít i své dítě, je více. Často se jedná o ženy v tíživé situaci, které se cítí být bezmocné.

Pane kolego, do toho vám nic není. Hnízdil se chytil s Mounajjedem kvůli očkování

Ostrá debata kvůli očkování se strhla mezi lékařem Janem Hnízdilem a zastánci očkování Milanem Kubkem a Radkem Mounajjedem v pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS. Hnízdil má totiž výrazné pochybnosti o vyvinuté vakcíně, poukazuje na krátké trvání protilátek. Prezident České lékařské komory Milan Kubek a stomatolog Radek Mounajjed jsou naopak přesvědčeni, že vysoká proočkovanost populace je jedinou možností, jak pandemii tlumit.

Počet nově nakažených rapidně klesl. Za čtvrtek jich přibylo o 9300 méně než minulý týden

Denní přírůstek potvrzených případů koronaviru v Česku v mezitýdenním srovnání podruhé v tomto týdnu klesl. Ve čtvrtek testy odhalily 18 582 nakažených, asi o 9 300 méně než před týdnem. Minulý čtvrtek byl počet nově nakažených za jeden den nejvyšší od začátku epidemie. Hospitalizovaných s onemocněním COVID-19 bylo ve čtvrtek 6 683 lidí, v těžkém stavu více než tisícovka.

reklama

Domácí zpravodajství

Ne očkování proti covidu. Českem se šíří petice, kterou podepsalo téměř tisíc lékařů

Téměř tisícovka českých lékařů podepsala petici proti povinnému plošnému očkování a vakcinaci dětí. Vadí jim, že kdokoliv s odlišným názorem okamžitě obdrží nálepku dezinformátora a přejí si svobodnou diskusi. Vedle praktických lékařů jsou mezi signatáři také například zubaři, veterináři nebo odborníci, kteří mají blízko k alternativní medicíně, například homeopatii. Iniciativu ostře odmítl mj. šéf lékařů Milan Kubek.

Kubek o antivaxerech: Pronásledují i mé děti. Už chápu, proč Němci podlehli nacismu

Lidé, kteří vyhrožují zastáncům vakcíny, jsou zmanipulovaní dezinformacemi podobně jako Němci v dobách nacismu. V pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS to naznačil prezident České lékařské komory Milan Kubek. Společně se stomatologem Radkem Mounajjedem se shodl, že vysoká proočkovanost populace je jedinou možností, jak se z covidové krize dostat. Proti tomu se naopak ostře ohradil lékař Jan Hnízdil. Svůj konkrétní návrh, jak s pandemií bojovat, ale nepředstavil.

Riziko úmrtí je i po vyléčení těžkého covidu výrazně vyšší. V ohrožení jsou mladší lidé

Lidem, kteří měli těžší průběh onemocnění COVID-19, hrozí větší riziko nakažení se dalšími nemocemi či dokonce smrti. Vyplývá to ze studie výzkumníků floridské univerzity. Vědci prověřili zdravotní stav více než 13 tisíc osob. U těch s těžším průběhem bylo vyšší riziko, že do roka od nákazy zemřou. Toto riziko bylo vysoké zejména u mladších pacientů.

reklama