reklama

Nostalgie po komunismu? Dřív stačila mzda na 53 kilo řízků, dnes je to šestkrát tolik

Takhle se nakupovalo za minulého režimu...
Foto: ČTK

Nostalgické stesky odpůrců sametové revoluce, že prý za komunistů nakupovali jídlo a pití za hubičku, vyvracejí tvrdé statistiky. Za průměrnou měsíční hrubou mzdu se v roce 1989 dalo koupit třeba 317 čtvrtek másla (250 g) nebo 396 kilogramů cukru, aktuálně ale za výplatu nakoupíme 882 čtvrtek másla či 2 683 kilogramů cukru. Podražily energie či nájemné, potraviny jsou však nejlevnější v novodobé historii republiky.

reklama

Tuhle větu už jste určitě slyšeli mnohokrát, byť v různých obměnách: „Za komoušů to byla paráda, jídlo a pivo bylo v krámech skoro zadarmo.“ Ve skutečnosti je to nostalgické mámení, za minulého režimu nebylo v krámech s potravinami vůbec lacino.

Zlevnil i chléb náš vezdejší

Český statistický úřad (ČSÚ) pracuje při porovnávání cen z roku 1989 s cenami dnešními s imaginární postavičkou pana Průměrného. A s průměrnými hrubými platy, před 31 lety a nyní. V roce 1989 si pan Průměrný vydělal měsíčně 3 170 korun hrubého, zatímco aktuální hrubá mzda činí 34 125 korun za měsíc (jde o údaj za rok 2019, hrubá mzda za rok 2020 bude odhadem vyšší asi o tři procenta, pozn. red.).

K tématu

Pro někoho to budou překvapivá fakta, ale i ta nejzákladnější potravina je dnes levnější než před sametovou revolucí. ČSÚ uvádí, že průměrná cena za kilogram obyčejného pšeničného chleba typu Šumava činila letos v říjnu 27,17 koruny, takže dnešní pan Průměrný si za hrubou mzdu může koupit 1 256 kilogramů této potraviny. V roce 1989 byl stejný bochník chleba na první pohled lacinější, stál jen 4,40 koruny, ale pouhé srovnání cenovek klame. Pan Průměrný by si před 31 lety mohl koupit pouhých 720 kilogramů chleba.

Vyděláme totiž skoro jedenáctkrát více než před sametovou revolucí (34 125 : 3 170 = 10,76). A selský rozum proto říká, že potraviny by dnes měly být jedenáctkrát dražší než za éry prezidenta Gustáva Husáka. Není tomu tak ani náhodou.

Pivní blahobyt, 128 piv na den

K chlebu v pevném skupenství patří i chléb tekutý. Aktuální cenu půllitru desetistupňového lahvového piva v obchodech stanovili statistici na 11,12 koruny. V roce 1989 sice desítka vyšla „jen“ na 2,50 koruny, ale cenovým vítězem je opět současný pan Průměrný. Ten si za výplatu může koupit 3 068 lahvových desítek, zatímco v roce 1989 by v obchodě dostal 1 268 lahváčů.

K tématu

V roce 1989 přitom pan Průměrný neměl šanci sehnat levnější desítku než za pevně stanovenou částku 2,50 koruny. Od Aše přes Brno až po Košice, v žádném obchodě nesmělo pivo stát ani o haléř méně či více. Ceny byly přísně centralizované, soukromé obchody s potravinami neexistovaly. Dnešní éru lze ovšem nazvat pivním blahobytem, aktuální leták obchodního řetězce Penny nabízí desítku Staropramen za 8,90 koruny, takže měsíční hrubá mzda v tomto případě stačí na 3 834 piv. To je 128 desítek na den.

V Lidlu minulý týden stála desítka značky Argus jen 6,90 koruny, český pivař si tam tak po výplatě mohl koupit neuvěřitelných 4 946 lahváčů. A pokud by chtěl chmelový mok i takzvaně zazdít štamprlí, může si pogratulovat, že žije v opravdu šťastné době. V roce 1989 by mu měsíční mzda stačila „jen“ na 63 půllitrů tuzemského rumu (flaška za 50 korun), dnes ale půllitr krásnobřezenského rumu v Globusu koupí za 99,90 koruny. Kdyby chtěl v takovém rumu utopit celý výdělek, může si koupit hned 341 půllitrů. To by ovšem byla i stoprocentní smrtelná dávka (11 půllitrů denně).

Kachna za ceny z roku 1989

Řetězec Albert nabízel letos v říjnu mraženou kachnu za cenu 39,90 koruny za kilogram, což je dumpingová hodnota, protože jinde zaplatíme za kilo i 130 korun. Proč by ale pan Průměrný nevyužil akční slevu? Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere. V tomto případě si za výplatu může koupit neuvěřitelných 855 kilogramů mražených kachen. V roce 1989 přitom stála kachna skoro stejně, 32 korun za kilogram, ovšem pan Průměrný si za tehdejší výplatu mohl koupit pouhých 99 kilogramů kachen (I. jakosti, bez drůbek).

Ceny potravin z roku 1989 si můžete prohlédnout v naší fotogalerii:

/ fotografií

Většina produktů byla totiž před sametovou revolucí levnější jen podle cenovek. ČSÚ srovnal modelový nákup pana Průměrného z roku 1989 a toho dnešního. Řečeno čísly, nákup z roku 1989 připravil zákazníka skoro o sedm procent platu, tomu dnešnímu z něj ubral jen dvě procenta.

Král řízků z roku 2020

A jedeme dál. V roce 1989 stačila průměrná hrubá měsíční mzda na 53 kilogramů kuřecích řízků. Tehdejší státní ceník totiž uváděl, že kilogram kuřecích řízků stojí 60 korun (stehna 45 korun), a to v celé Československé socialistické republice. Globus však aktuálně prodává kilogram kuřecích prsních řízků za 109,90 koruny, takže měsíční gáže vystačí na neuvěřitelných 311 kilogramů kuřecího. To je deset kilo řízků na den.

K tématu

Podobné je to i s cukrem. Za průměrnou měsíční odměnu se v roce 1989 dalo pořídit 396 kilogramů cukru, aktuálně za výplatu nakoupíme dokonce 2 683 kilogramů sladkého krystalu. Šunkový salám, který je dnes považován za nevábnou náhražku šunky, patřil před sametovou revolucí k luxusu a zákazník platil 60 korun za kilogram. Dnes stojí šunkový zhruba dvojnásobek, platy se ovšem zvýšily jedenáctkrát, takže by jeho cena vlastně měla vyskočit až na 660 korun za kilogram. Tolik se ale platí za exkluzivní parmskou šunku.

Seznam potravinového zboží ze samého konce husákovské normalizace, který má CNN Prima NEWS k dispozici, obsahuje 30 tisíc položek. Zkusme si číslem 11 vynásobit i některé další potraviny. Například kilogram vepřových jater (v roce 1989 se prodával za 40 korun za kilogram) by při porovnání hrubých mezd mohl nyní stát až 440 korun. A kilogram vepřové pečeně upravené na řízky (60 korun) ohromujících 660 korun. Z takových cen by se zákazníkům protáčely panenky, ceny jídla ale kupodivu v posledních 30 letech nekopírovaly prudký nárůst výplat.

Normalizační konzerva s vepřovým masem ve vlastní šťávě v roce 1989 přišla na úctyhodných 16 korun (za 415 g), dnes by proto její cena mohla vyskočit až na 176 korun. Za kilogram kapra (23 korun v roce 1989) bychom při srovnání průměrných platů zaplatili 253 korun, za litr plnotučného mléka (3,10 koruny) 34 korun, za kilogram Eidamu (23 korun) 253 korun, za sklenici sterilovaných okurek (9,40 koruny) 103 korun, za chlupaté knedlíky v prášku (7,30 koruny) 80 korun a za lahvový Plzeňský Prazdroj (6 korun) 66 korun.

Co vlastně podražilo?

Od roku 1989 klesaly i ceny spotřebního zboží. Aktuální mzda dnes panu Průměrnému stačí na tři moderní televizory (při průměrné ceně 11 054 korun), zatímco v roce 1989 by si pořídil necelou čtvrtinu jediného televizoru (při ceně 13 tisíc korun). Podobně tomu je s automatickou pračkou, tehdy by si koupil jednu, nyní tři. Černé uhlí sice dvojnásob zdražilo, ale základní typ škodovky je dnes levnější než v roce 1989. Pan Průměrný by na ni tehdy vydělával asi 550 dnů, dnes mu stačí zhruba 190 pracovních dnů.

Levnější je i cestování, třeba organizované zájezdy k moři. Podle statistiků ale od roku 1989 radikálně vzrůstaly celkové náklady na bydlení (nájmy, teplo, voda atd.), a to až desetinásobně. Nejvýrazněji poskočily ceny nájemného bydlení v Praze, prudce ale stoupala i hodnota nemovitostí, a to i rekreačních. Udržovaná roubená chalupa uprostřed Chráněné krajinné oblasti Beskydy se dala v roce 1989 pořídit za 30 tisíc korun, nyní se takové chalupy prodávají za 2 až 6 milionů.

Mažeme a jedeme!

Bydlení sice podražilo, vždycky se ale najde i někdo, kdo bude mít potřebu plašit nepřiměřenou drahotou potravin. A opakovat: „Za komoušů to byla paráda, jídlo a pivo bylo v krámech skoro zadarmo.“ V posledních letech se nejvíce strašilo zdražováním másla, jehož aktuální cena činí podle ČSÚ 38,68 koruny za čtvrtku (250 gramů). Za průměrnou měsíční hrubou mzdu se však v roce 1989 dalo pořídit přesně 317 čtvrtek másla (250 gramů stálo 10 korun), zatímco nyní za výplatu nakoupíme rovnou 882 čtvrtek. Rozhodně nestrádáme hlady, spíš mažeme a jedeme! Jak po másle…

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Slovensko

Spolumajitele Penty Haščáka poslal soud do vazby. Viní ho i z praní špinavých peněz

Spolumajitele Penty Haščáka poslal soud do vazby. Viní ho i z praní špinavých peněz

Soud na Slovensku poslal v pátek večer do vazby spolumajitele finanční skupiny Penta Investments Jaroslava Haščáka, kterého policie v úterý zadržela a obvinila z korupce a praní špinavých peněz. Novinářům to řekl prokurátor. Obhajoba podala proti rozhodnutí soudkyně Specializovaného trestního soudu stížnost, na verdikt odvolacího soudu bude Haščák čekat ve vazbě.

Lidé si užívají rozvolněná opatření. Odborníci varují před přílišným optimismem
Další koronaviry kolují v přírodě, tvrdí čínská viroložka. Zásobárnou jsou netopýři
Blatný: Nechejme se otestovat, abychom udrželi otevřené obchody a společenský život
Pod autobusem na Jihlavsku se utrhla krajnice, vezl školáky. Tři těžce zranění
Hrozil bombami v nemocnicích, obchodech či poštách. Policisté ho dopadli v zahraničí
reklama
reklama
Nedočkaví štamgasti vyrazili na pivo už v šest ráno. O půl sedmé byla plná hospoda

Lidé

Domácí zpravodajství

Ve věznicích kvůli covidu chybí stovky dozorců. Budou za ně zaskakovat policisté
Stovky volných termínů, jednotky zájemců. Učitelé se na covid testy zdarma nehrnou
Další články
reklama
reklama