Vychází magazín CNN Prima NEWS Rok čtvrtý
Martin Švehlák pracuje v médiích od začátku 90. let, zažil porevoluční jízdu komerčních televizí i velkou internetovou revoluci. Dnes je ve skupině Prima ředitelem zpravodajství a publicistiky. V rozhovoru popisuje, že současní diváci jsou mnohem náročnější. A že se brzy při sledování zpráv dočkají úplně odlišné éry.
Co přesně vůbec vyžaduje dnešní televizní divák?
Nesmí sledováním televizního zpravodajství získat pocit, že ztrácí čas. Pokud to od nás bude jen plytké plácání, děláme to bídně. Musíme se vcítit do myšlení diváka. V žurnalistice je empatie nesmírně důležitá. Jakmile jsem schopen se vcítit do svého diváka, čtenáře či posluchače, kráčím po správné cestě. Rozhodně nesmím mentorovat. Snažit se ho poučovat. Dívají se na to přece i mnohem chytřejší lidi, než jsem já. Častá chyba třeba je, když redaktor řekne: „Vláda se rozhodla, že vám zvýší daně.“ Ne. Jak vám? Nám! I tomu redaktorovi. Tak se k tomu musí přistupovat.
K TÉMATU: Vychází magazín CNN Prima NEWS. Exkluzivní rozhovory a reportáže na téma Kam kráčíš, Česko?
V čem je komerční televize během boje o diváka proti své veřejnoprávní konkurenci v nevýhodě, v čem naopak ve výhodě?
Jeden z důležitých aspektů je určitě ekonomika. Jakmile je veřejnoprávní médium plně saturované penězi občanů této země, pak má jednoznačně jednodušší roli. Nemusí řešit investiční záležitosti. Kam chtějí poslat štáby a redaktory, tam je zkrátka pošlou. Tahle výhoda se však současně může proměnit i v jejich prokletí. Musíme být rychlejší, zajímavější a efektivnější, protože nemáme takové možnosti jako veřejnoprávní televize. Nemůžeme si dovolit posílat na natáčení čtyřčlenný štáb. Dokážeme ale využít dvojčlenného štábu, s nímž budeme efektivnější a rychlejší. Bojujeme o diváka ze všech sil. A to formou i obsahem, který musí být atraktivní a přínosný. Divák po zhlédnutí našeho zpravodajství musí mít pocit, že mu to něco dalo. To u veřejnoprávních televizí není pravidlem.
Jak je dnes pro televizi důležitá spolupráce s jejím webem?
Spolupráce a soužití mezi TV zpravodajstvím a on-line zpravodajstvím je zásadní, v současné době prioritní. Obě části jsou na stejné úrovni důležitosti, a to především kvůli zásahu rozdílných cílových skupin konzumentů zpravodajství. Naštěstí je pryč doba, kdy on-line oddělení bylo v redakcích spolkem podivínů, kteří se na poradách domáhali pozornosti a možnosti umístit odkaz na obrazovku nebo do tisku. Je fascinující sledovat, jak se význam on-line oddělení v průběhu let zvýšil a mnohdy i převzal pozici lídra co se týká příjmů pro vydavatelství.
MARTIN ŠVEHLÁK (50)
Ředitel zpravodajství a publicistiky skupiny Prima. Jako novinář pracoval v časopisu Reflex, v TV Nova, působil ve vedoucích pozicích deníku Blesk, jako šéfredaktor deníku Šíp či generální ředitel agentury Mediafax. Před příchodem na Primu byl generálním ředitelem bulharské společnosti bTV Media Group.
Svět médií, do kterého jste kdysi vstupoval, je pryč. Nepadá na vás z toho trochu smutek?
Vůbec. Nejsem nostalgický typ. Přestože mnohá pravidla, která vás v 90. letech učili staří novinářští bardi, už dnes neplatí? Tak to prostě je. Za nejtěžší považuji, co už jsem zmínil: že neexistuje exkluzivita. Skončila před deseti, patnácti lety. Nezbývá nám nic jiného než se v nových podmínkách co nejrychleji zorientovat. Ono se všechno kolem nás mění nesmírně rychle. Když jste měl v 70. letech pevnou telefonní linku s klasickým vytáčením, přechod k tlačítkovým aparátům byl postupný, trval několik roků. Lidi si bez problémů zvykli. Teď tolik času nedostanete. Pamatuju si, jak jsem se kdysi díval na seriál Hvězdná brána. Jedna postava tam měla velký tablet na ruce, přišlo mi to super: „Tohle tak mít!“ A za tři roky to už měli všichni… Tak je to teď se vším. Ano, i pro novináře je hodně věcí jinak. Něco ze starého kumštu ovšem v téhle práci pořád ještě zůstalo. Ve velké výhodě je třeba ten, kdo jako se zdrojem umí pracovat s knihou, s archivy. Hodně velká pomoc k šetření času je i to, pokud dokážete psát všemi deseti. Páni, jak se mi to teď hodí! Takže staré dobré novinářské řemeslo má v kombinaci se znalostmi moderních technologií pořád co dát.
Jak to bude v téhle profesi dál? Jak si představujete práci novinářů v budoucnosti?
Novináři určitě jen tak nezmizí. Představuju si je jako hypermoderní, technologicky vzdělané, efektivní zpravodajce. Vedle nich bude nějakou dobu pořád ještě existovat i sorta starých píšících redaktorů, vyznačujících se svébytným stylem vyprávění, odlišnou atmosférou svých článků. Jenže ti jednoho dne vymřou. A s nimi definitivně odejde jedna éra. V té nové se všechno bude ještě víc zkracovat – články i televizní reportáže. Všechno bude jednodušší na vnímání, efektnější na zpracování. Za rohem už navíc číhá AI. Dobrý přítel, zlý pán. Bylo by dobré, pokud by se pro novináře stala stejně platným pomocníkem, jaký mají dnes například v diktafonu. Jistě, také jsem slyšel spoustu katastrofických scénářů, co všechno za nás jednou umělá inteligence převezme. Ale upřímně? Zatím to na vzpouru robotů moc nevypadá. Zatím.
- Jak Martin Švehlák vzpomíná na novinařinu v divokých devadesátých letech?
- Jak vypadaly začátky komerčních televizí v Česku?
- Prošly by dnes pořady typu Česká soda a jak se změnil vkus diváků?
Odpovědi na tyto a další otázky najdete v rozhovoru, jehož celé znění přináší magazín CNN Prima NEWS Rok 4 na téma Kam kráčíš, Česko. Časopis je v prodeji na stáncích za 129 korun. Podívejte se na seznam prodejních míst.
