O českých Oxfordech si můžeme nechat zdát, říkají experti. Navrhují školné a další reformy
České univerzity zaostávají za světovou špičkou (Ilustrační foto) Zdroj: profimedia/ČTK
České univerzity se vytrácí ze žebříčků nejlepších vysokých škol světa, zatímco srovnatelné státy jako Rakousko či Portugalsko jsou na tom výrazně lépe. O reformách se zatím pouze mluví. Národní ekonomická rada vlády (NERV) proto navrhuje řadu změn včetně zavedení školného či reformy struktur škol. Podle dalších expertů je potřeba, aby se zvýšila náročnost škol a učilo na nich podstatně více expertů.
Kvalitní vzdělání je klíčem k budoucí prosperitě. Ekonomové z NERV přitom snahu politické scény ke zlepšení univerzitního prostředí nevidí. „K růstu potřebujete jen dvě věci: lidský kapitál a dobře nastavené instituce. Nejpokročilejší lidský kapitál se ‚vyrábí‘ na univerzitách. Ale instituce, tj. pravidla, podle kterých univerzity fungují, jsou nastavené špatně,“ napsal ekonom z NERV Libor Dušek na sociální síti X.
Další z prorůstových návrhů NERVu: univerzity.
— Libor Dusek 🇪🇺 🇨🇿🦔 (@dusek_libor) March 1, 2024
K růstu potřebujete jen dvě věci: lidský kapitál a dobře nastavené instituce. Nejpokročilejší lidský kapitál se "vyrábí" na univerzitách. Ale instituce, tj. pravidla, podle kterých univerzity fungují, jsou nastavené špatně.
🧵👇 pic.twitter.com/YWMtUDGL8B
Upozorňuje, že se tuzemské školy nepohybují mezi těmi nejlepšími. „České univerzity nejsou vyloženě špatné, ale jejich kvalita neodpovídá ekonomické úrovni Česka. Ve světovém žebříčku Times Higher Education 2024 je pouze jedna univerzita mezi Top 500 (UKáčko, rank 401-500). V Rakousku jich je sedm, v Belgii osm, v Portugalsku tři, v Itálii 26,“ upozornil.
ČTĚTE TAKÉ: Preference KDU-ČSL? Smutné, snažíme se odrazit ze dna, říká Talíř. Přál by si dynamický sjezd
To samé říkají také návrhy NERV, které upozorňují na podfinancování univerzit. „ČR na vysoké školství vydává v roce 2023 podprůměrný podíl HDP v rámci OECD i EU a příliv soukromých prostředků je v ČR výrazně omezen zákazem školného na VVŠ,“ píše se v dokumentu.
Čtěte také
NERV proto navrhuje postupně zavést školné. „Zavést systém vratných studentských grantů, poté ho rozšířit na vratné granty na školné a teprve poté zavést regulované školné na VVŠ uvalené i na cizince. Rozšířit nárok na granty i pro české občany studující na uznaných zahraničních vysokých školách,“ napsal.
Jako jeden z hlavních problémů vidí Dušek kromě podfinancování také neefektivní řízení. „Extrémně široká samospráva bez reálné odpovědnosti motivuje hlavně k tomu, nedělat si s nikým zle. Jenže usilovat o kvalitu a výkon vyžaduje říkat ‚ne‘ těm se slabšími výsledky; to se moc neděje,“ napsal expert.
„Korunu tomu nasazuje obrovská autonomie fakult, kdy vedení univerzity ani nemá reálné páky účinně zasáhnout, když nějaká fakulta je akademicky slabá nebo dělá ostudu. Systém vede k uzavřenosti: nejen akademický inbreeding, ale i ve vedení. Prakticky všichni rektoři a děkani jsou voleni z řad univerzitních insiderů, okysličení zvenku nastává výjimečně,“ myslí si Dušek.
Jeho kolega z NERV Daniel Münich dodal, že se do změn v Česku nikdo příliš nehrne. „Reformy českých vysokých škol, podle mě, buď nikoho nezajímají, nebo se jich bojí,“ napsal na sociální síti X.
Samospráva jen na univerzitní úrovni
Ekonomové navrhují, aby vedení vysokých škol získalo více pravomocí oproti fakultám. „Reformovat pravidla pro řízení VŠ tak, aby se posílily pravomoci a zodpovědnost vedení VŠ, aniž by došlo k ohrožení či oslabení akademických svobod,“ napsal. „Diverzifikovat školy a programy na výzkumné a profesně orientované. Dále zrušení státních profesur – má to být job na dané univerzitě, nikoli přenositelný titul,“ napsal Dušek.
Přál by si také větší centralizaci univerzit „Návrhy NERVu dávají správné principy, kterými by se reforma řízení VŠ měla ubírat. Bez reformy si o českých Oxfordech můžeme leda tak nechat zdát,“ doplnil ekonom.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vysoké školy na podzim vyhlásily stávku kvůli nízkému rozpočtu
Vojtěch vystudoval mediální a mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2017 působil v redakci Echo24 a Týdeníku Echo. Do CNN Prima NEWS nastoupil na podzim roku 2020.
